Jak na barevnost betonu?
Výsledná barva pohledového betonu závisí primárně na typu cementu, od bílého s příměsí kaolinu po tmavě šedý s popílkem, a na použitém kamenivu. Barevnou integritu plochy zajišťuje využití identických šarží materiálů a přísná technologická kázeň při hutnění i vrstvení směsi.
Úspěšná realizace vyžaduje včasnou specifikaci odstínu, pórovitosti a typu bednění ve spolupráci s technologem již ve fázi projektu. Vzhledem k omezeným možnostem oprav povrchových defektů je precizní plánování a odborný dohled kritickým faktorem pro finální estetickou kvalitu díla.
Estetika betonu závisí na technologii a úpravě v měkkém či tvrdém stavu, přičemž občanská výstavba klade vyšší nároky než dopravní infrastruktura. Neupravené povrchy definuje typ bednění, které se dělí na absorpční (dřevo, textilie) a nenasákavé (ocel, plast), nabízející hladší povrch za cenu vyššího rizika pórů a barevných odchylek.
Volba bednícího pláště přímo určuje vizuální rastr ploch, hustotu spár a systematické rozvržení kotevních otvorů. Právě geometrie a materiál bednění jsou dominantními prvky určujícími finální architektonický výraz stavby.
Obvykle se používá tzv. Systémové bednění
Tvoří ho speciálně konstruované panely, kde styk s betonem zajišťují překližkové desky naimpregnované odformovacím prostředkem, díky kterému lze pak bednění demontovat. Projektant vybere typ a rozměr panelů tak, aby výsledek odpovídal představě zákazníka.
Dnes jsou v nabídce firem i různé druhy profilovaného bednění. Do bednění se vloží speciální plastová matrice, která vytvoří povrch imitující struktury dřeva, omítek, zdiva, kamene, rovné struktury, nebo vytváří speciální abstraktní texturu. Projekt bednění nelze podceňovat, projektant by měl zohlednit všechny detaily, které rozhodují o tom, jak bude plocha opticky působit.
Autor: Martina Dvořáková
