Stropy

Stropy

V zásadě rozlišujeme mezi masivními stropy ze železobetonu a lehkými stropy ze dřeva. Pro rodinné domy se masivní stropy doporučují konstruovat z dutých prvků (keramické - z pálené cihly, pórobetonové tvárnice ap.). Stropní nebo betonové tvárnice se ukládají do nosníků. Nosnou konstrukci u dřevěných stropů tvoří dřevěné trámy.

Stropy musí být tuhé, dostatečně nosné a s minimálním průhybem. Musí vyhovovat z hlediska tepelného, protipožárního a zvukově izolačního. Pokud by stropní konstrukce oddělovala vytápěný od nevytápěného prostoru, měla by být ošetřena tepelnou izolací nad nosnou konstrukcí.

Z hlediska zvukově izolačních rozeznáváme vzduchovou neprůzvučnost, kterou zabezpečíme dostatečnou hmotou stropu a kročejovou neprůzvučnost, kterou zajistí podlaha (např. plovoucí podlaha). Z hlediska materiálu můžeme stropy rozdělit na železobetonové, keramické, ocelové a dřevěné. Z hlediska požární bezpečnosti by měly být zejména ocelové konstrukce, ale i dřevěné stropy chráněny nehořlavým materiálem. I proto jsou pro dřevěné stropy vhodnější tepelnou izolací desky z minerální vlny, než polystyrénové desky.

Tloušťka horizontální nosné konstrukce - stropu má být podle možnosti co nejmenší, ale staticky dostatečně tuhá s minimálním průhybem. Stropy musí být trvanlivé, úsporné z hlediska materiálu, musí vyhovovat požadavkům statického a dynamického zatížení, tepelné (tepelný odpor RN> 3.0 m2kW-1, koeficient prostupu tepla k [Wm-2K-1]) a zvukové izolace (zvuková neprůzvučnost Rw [dB ]), vodotěsnosti a předpisům požární bezpečnosti.

Jako podlahová konstrukce přichází do úvahy cementový potěr s odpovídající podlahovinou, nebo dřevěná podlaha. Trendem je používání litých potěrů. Jejich výhodou je samonivelační schopnost a rychlé zpracování. Nejrozšířenější jsou lité potěry na bázi anhydridu a cementové lité potěry.