Zaměstnaná matka a péče o nemocné dítě
Zaměstnavatelé, z pochopitelných důvodů, nemají rádi, když jejich zaměstnanci chybějí v práci. Protože nejenže zaměstnanec nevykonává práci, zaměstnavatel mu musí navíc vyplácet náhradu příjmu při dočasné pracovní neschopnosti.
Ani matky na "očru" nejsou u zaměstnavatelů oblíbené, ale ne proto, že by jim musel zaměstnavatel něco platit z vlastní kapsy, nýbrž z toho důvodu, že děti bývají nemocné velmi často a tak i maminky velmi často v práci chybí.
Především děti v předškolním věku nemají ještě dostatečně vyvinutou imunitu a bývají nemocné prakticky každý měsíc. A tak maminka měsíc co měsíc řeší dilema - zůstat doma s nemocným dítětem a riskovat nespokojenost zaměstnavatele nebo jít do práce a zařídit, aby se o dítě postaral někdo jiný?
Zákon říká, že zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci za čas jeho pracovní neschopnosti během ošetřování nemocného dítěte. Realita hovoří o tom, že zaměstnavatelé často na maminky vyvíjejí nátlak, aby s nemocnými dětmi nezůstávaly doma, dokonce je někdy zvykem vyhrožovat i propuštěním z práce, pokud budou chybět příliš často.
Kromě rizika propuštění ovlivňuje při rozhodování maminku otázka financí. Během ošetřování dítěte má nárok na dávku nemocenského pojištění - ošetřovné. Ošetřovné vyplácí sociální pojišťovna a poskytuje se maximálně deset dní. Výška ošetřovného je však mnohem nižší než výška mzdy. Pokud je maminka deset dní v měsíci doma při nemocném dítěti, výrazně to ovlivní i její měsíční příjem. Nemluvě o tom, když se to opakuje měsíc co měsíc.
Možností, jak eliminovat nepříznivý dopad na finance a zmírnit rozladěnost zaměstnavatele, je vzít si místo "očru" dovolenou. Během dovolené dostává zaměstnanec náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Nárok na dovolenou má ze zákona, vyčerpat si ji tak či tak jednou musí, takže zaměstnavateli to vyhovuje víc než absence kvůli ošetřování člena rodiny. Avšak nárok na dovolenou je omezený, za kalendářní rok je to, v běžných případech, čtyři až pět týdnů, takže tento způsob nelze praktikovat dlouhodobě.
Pokud mají maminky možnost, obvykle využívají při ošetřování nemocného dítěte pomoc partnera nebo rodiny. Nadále chodí do práce, zaměstnavatel ani neví, že mají nemocné dítě, zároveň dostávají svůj plat v plné výši a přitom vědí, že o dítě je dobře postaráno. Pokud nemají ve své blízkosti rodinu, která je ochotna, nebo schopna jim pomoci, obracejí se na pečovatelku.
Ať už maminky využívají jakoukoliv z výše zmíněných možností, snaží se dítě co nejdříve dát zpět do školky, nebo školy. Současná legislativa, nároky zaměstnavatele, finanční otázka, nebo nemálo dalších důvodů, vytváří na rodiče nátlak, aby trávili u nemocného dítěte co nejméně času. A tak není vzácné, že do školky vodí nemocné, nebo nedoléčené děti, nákaza se šíří dál a kolotoč nemocí a důsledků se nepřestává točit.
