Vyrovnávání se s nezaměstnaností
V prvopočátcích novodobého vzniku nezaměstnanosti se lidé s tímto novým faktorem jen velmi těžko vyrovnávali. Museli si začít zvykat, že už přestává platit - budu dělat v téže firmě (postupně na vyšší a vyšší pozici) až do odchodu do důchodu. A to byl věru pro mnohé velmi krutý poznatek.
Zejména, pokud se již ve firemní hierarchii dostali po kariérním žebříčku někam výše a najednou přišel šok a bylo třeba čelit mnohým, do té doby nepoznaným skutečnostem. Člověk, který se náhle a mnohokrát i nečekaně ocitl bez zaměstnání, propadal pocitům beznaděje, nepotřebnosti, zoufalství, bezmoci a bezvýchodnosti. Je zcela přirozené, že každý člověk má jistou obavu před novými zážitky a okolnostmi. Není třeba se jim však poddávat a za každých podmínek je nutné hledat východiska a řešení, která určitě existují. Při novém zařazení se do pracovního procesu hraje obrovskou roli adaptabilita a flexibilita daného uchazeče.
Čím vyšší, tím lepší (zejména pokud je podpořena také vyšším stupněm vzdělání) a čím nižší, tím horší. Úroveň vzdělání, celkové dovednosti (manuální, technické a jiné), jazyková vybavenost, chytrost a v neposlední řadě i průbojnost a zdravá dávka sebevědomí má obrovskou podpůrnou funkci při hledání nového zaměstnání a uplatnění se toho - kterého jednotlivce na trhu práce. Řadě propuštěným v počátečním stadiu vzniku nezaměstnanosti se podařilo bez problémů zaměstnat znovu (pokud jsou dostatečně šikovní), někteří odvážnější se pustili do podnikání, případně odešli za prací do jiných zeměpisných oblastí, kde se ještě dokázali bez problémů zaměstnat, mnozí však skončili v sociální síti a jsou z nich dlouhodobě nezaměstnaní, kteří již nejsou schopni (a možná ani ochotni) svou životní situaci vyřešit a spokojí se s dávkou od státu ve výši životního minima.
Jak začínala vznikat nezaměstnanost muselo na nově vzniklou situaci reagovat i vedení státu. Vznikaly úřady práce, přijímaly se legislativní úpravy tohoto nového společenského fenoménu. Zpočátku byla tato pravidla poměrně velkorysá a podmínky získání nároku podpor dost benevolentní, postupně však docházelo ke korigování jednak podmínek, jednak výšky a doby poskytování různých dávek.
Důvody vzniku nezaměstnanosti po roce 1989
Faktory, které ovlivňovaly míru a dynamiku vývoje nezaměstnanosti od začátku přechodu slovenské ekonomiky na tržní hospodářství lze shrnout do těchto bodů:
útlumové programy v některých průmyslových odvětví, hlavně ve zbrojařské výrobě, ve výrobě spotřebního zboží a v hornictví,
nestabilita politického systému a od ní odvozený nedostatek zahraničních investic, zejména do oblasti průmyslu,
nestabilita aparátu státní a veřejné správy,
předcházející období přezaměstnanosti, jako důsledek nízké produktivity, kvality a organizace práce,
průběh velkých strukturálních změn v ekonomice, redukce správní režie podniků, reorganizace výrobní základny,
rozpad východoevropských trhů, problémy s odbytem výrobků strojírenského a spotřebitelského průmyslu,
způsob odstátnění podniků - protekcionismus, klientelismus v procesech privatizace a s tím související problémy platební neschopnosti tzv.. "tunelování" podniků,
slabý rozvoj terciárního sektoru,
nedostatečná podpora malého a středního podnikání, zejména v oblasti cestovního ruchu,
nedostatek zdrojů pro potřeby investiční výstavby,
transformace zemědělského sektoru, spojená s prudkým poklesem zejména málo kvalifikovaných pracovníků,
vysoká zaměstnanost žen a důchodců, podmíněna nízkou životní úrovní rodin a nezbytností více zdrojů příjmů v domácnosti,
vysoký příliv absolventů středních a vysokých škol, vyplývající z demografického boomu sedmdesátých let,
transformačním procesům neodpovídá vzděláním a kvalifikační struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva,
velké regionální rozdíly a nízká mobilita pracovní síly,
nedostatečně flexibilní a potřebám trhu práce odpovídající systém školství,
deformace v systému sociálního zabezpečení, aktivní politiky zaměstnanosti a kontroly černé práce.
