Pokud má člověk dojem, že jsou porušována jeho práva, měl by si ověřit, zda má oporu v zákoně. Znalosti dávají člověku větší sílu a reálné možnosti jak si stát za svým a právě nevědomost dělá z člověka bezmocnou oběť, kterou je snadné využít a to bez strachu z následků.
Vhodné je vědět o svých právech co nejvíce. K tomu dopomohou knihy, časopisy, internet, televize, rozhlas, ale i příslušné orgány státní správy, jejichž úkolem je podávat informace. Stejně vhodná je i porada s právníkem. Málokdo má sice dostatek peněz na zaplacení vlastního právníka, ale je zde například možnost využít Centrum právní pomoci, které poskytuje právní pomoc lidem, kteří v důsledku své materiální nouze nemohou využívat právní služby na řádné uplatnění a ochranu svých práv.
1. Prvním logickým krokem je jít se svou stížností nejdříve za nadřízeným. V komunikaci s ním neútočit, nehnat ho do kouta, ale být diplomat a postupovat formou přátelského upozornění či kladení otázek. Někdy je až překvapivé, jaký účinný může být takový postup.
Když zaměstnanec dostatečně předvede, že si je vědom svých práv a přitom nevyhrožuje, ale vypráví klidně, je ochoten pochopit případný omyl, zapomnětlivost, či jiný problém na straně zaměstnavatele, jeho žádosti bývá vyhověno mnohem dříve, než kdyby dal průchod své zlosti.
Pokud se nadřízený se zaměstnancem odmítne bavit, pomoci může posunutí stížnosti na jeho nadřízeného nebo přímo na vedení firmy.
Až poslední možností by měl být nátlak ve formě "vyhrožování" například právníkem, soudem či inspektorátem práce. A i v tomto případě je lepší diplomacie a "přátelské" narážky, než přímé výhrůžky a vztek.
2. Zaměstnanec, který je poškozen porušením povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, se se stížností může obrátit na inspektorát práce příslušný podle sídla zaměstnavatele.
Inspektoráty práce provádějí dozor nad dodržováním zákonů, vyvozují odpovědnost za porušování předpisů a také poskytují i bezplatné poradenství.
Zaměstnanec může svou stížnost podat písemně, ústně do záznamu, faxem nebo elektronickou poštou. Stížnost musí obsahovat jeho jméno, příjmení, adresu trvalého nebo přechodného pobytu. Pokud o to požádá, je inspektorát práce povinen utajit jeho totožnost.
Stížnost musí být čitelná a srozumitelná, musí z ní být jednoznačné proti komu směřuje, na jaké nedostatky upozorňuje, čeho se stěžovatel domáhá a musí být stěžovatelem podepsána.
Inspektorát práce je povinen stížnost přijmout a vyřídit ji do 60 pracovních dní. Pokud je stížnost náročná na prošetření, může být tato lhůta prodloužena o dalších 30 pracovních dnů. Stížnost je vybavena odesláním písemného oznámení výsledku šetření stěžovateli.
Postup při podávání stížností, jejich přijímání, evidování a šetření, upravuje zákon o stížnostech.
3. Další možností jak se domáhat svých práv je obrátit se na soud. Soudy projednávají a rozhodují o sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkajících se nároků z pracovněprávních vztahů.
Pokud zaměstnanec nemá žádné zkušenosti ohledně řízení u soudu, měl by se rozhodně poradit s právníkem. Pokud se nachází v materiální nouzi a splňuje požadované podmínky, může požádat o právní pomoc Centrum právní pomoci.
Zaměstnanec podává žalobu k okresnímu soudu a řízení probíhá na tom soudu, který je věcně a místně příslušný. Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, elektronickými prostředky nebo faxem, musí obsahovat zákonem předepsané údaje a musí být zřejmé, čeho se zaměstnanec domáhá. Podání žaloby se zpoplatňuje.
Jako zástupce si zaměstnanec může zvolit advokáta, který je povinen účelně využívat všech zákonem připuštěných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci.
Postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení upravuje občanský soudní řád.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu