Vegetariánský způsob výživy dětí
Dvě až pět procent obyvatel ekonomicky vyspělých zemí vylučuje z výživy živočišné potraviny a konzumuje vegetariánskou stravu. Zájem o vegetariánství v posledních letech roste i v Česku.
V rámci vegetariánské výživy jsou živočišné potraviny ze stravy vylučované v různé míře. Nejčastější formou je lakto-ovo vegetariánská výživa, v níž se vylučuje maso, vnitřnosti a ryby, její součástí však zůstávají vejce, mléko i mléčné výrobky. Vegani konzumují výhradně potraviny rostlinného původu. Jako částečné vegetariány (polovegetariánov) sami sebe vnímají i lidé, kteří vylučují pouze červené druhy masa.
Pokud se rodiče stravují vegetariánsky, ke stejnému způsobu výživy často vedou od útlého dětství i své děti. S vlastním rozhodnutím přejít na vegetariánskou výživu se lze setkat i u dětí z rodin, kde konzumují smíšenou stravu, a to nejčastěji v období puberty.
Živočišné potraviny jsou pro člověka hlavním nebo i jediným zdrojem některých živin. Vyloučením masa, a při přísnějších formách vegetariánství i dalších, resp. všech živočišných složek, je tedy strava ochuzena o nutričně hodnotné potraviny. Pokud jsou živočišné zdroje živin dostatečně vyměněny rostlinnými alternativami nebo jsou ve formě výživových doplňků, vegetariánská výživa nezaručí přívod všech živin v množství adekvátním pro normální funkci organismu. V dětském věku je správná výživa a optimální přísun živin obzvláště důležitý pro normální růst a vývoj. Nutriční deficit v tomto období může mít závažné zdravotní následky.
Rizika vegetariánství
V porovnání s dětmi konzumujúcimi smíšenou stravu, dokonce i s dospělými vegetariány, jsou vegetariánské děti ohrožené vyšším rizikem nedostatečného příjmu živin, a to zejména bílkovin, železa, vápníku, zinku, n-3 mastných kyselin, vitaminu D a B12 a z toho vyplývajícími poruchami zdraví. Častým následkem deficitu živin u vegetariánských dětí je zejména chudokrevnost, způsobena nedostatkem železa. Mezi další důsledky nevyvážené vegetariánské stravy patří neprospívání, zpomalený růst, snížená kostní denzita a neurologické poruchy. Čím je forma vegetariánství přísnější a čím je dítě mladší, tím vyšší je i riziko nedostatečného přísunu živin a možných poruch zdraví. Evropská komise pro výživu dětí ESPGHAN nedoporučuje podávání veganské výživy kojencům a malým dětem, vzhledem k vyššímu výskytu závažných forem nutričního deficitu, způsobujících zpomalený psychomotorický vývoj dítěte a zaostávání v kognitivních funkcích.
Nezanedbatelným faktorem, který zvyšuje riziko nedostatečného příjmu živin jsou specifické chuťové preference typické pro dětský věk. Nejen nevegetariánske, ale i vegetariánské děti často odmítají konzumovat nutričně hodnotné základní potraviny, jako zeleninu nebo luštěniny, naopak, mají rády nutričně méně hodnotné pokrmy.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat dospívajícím, kteří se rozhodli pro vegetariánskou výživu. Maso vylučují ze stravy zejména ve snaze chránit životní prostředí a zvířata. Ne vždy však mají dostatečné znalosti o výživě, proto jsou také ohroženi vyšším rizikem nutričního deficitu.
Benefity vegetariánské výživy
V porovnání s výživou běžné, smíšeně se stravující populace s jejími typickými nedostatky, správně sestavená vegetariánská strava je bohatší na polysacharidy, vlákninu, nenasycené mastné kyseliny, vitamín C, E, karotenoidy a fytochmikálie s ochranným účinkem. Jejím pozitivem je i nižší obsah kuchyňské soli, tuků - zejména cholesterolu a nasycených mastných kyselin.
U dospělých vegetariánů byl pozorován nižší výskyt degenerativních chorob: hypercholesterolemie, hypertenze, některých typů zhoubných nádorů, obezity, diabetes mellitus 2. typu, jakož i nižší mortalita na kardiovaskulární choroby.
V dětském věku nejsou zdravotní benefity vegetariánské výživy tak výrazné jako u dospělých. Vegetariánské dětí bývají štíhlejší než nevegetariánské a mají menší riziko dětské obezity. Předpokládá se, že pozdější nástup menarche, pozorovaný u dívek - vegetariánek, může snižovat riziko vzniku karcinomu prsu v dospělosti. Za hlavní přínos vyvážené vegetariánské výživy v dětství se považuje osvojení si správných stravovacích návyků, které jsou základem zdravé výživy v dospělosti a prevence chronických degenerativních chorob.
Závěr
Racionálně sestavená a vyvážená vegetariánská výživa představuje vědecky ověřený alternativní způsob stravování, který umožňuje dosáhnout vyváženější příjem živin a má i příznivý vliv na zdraví. Výzkumné studie potvrzují, že pestrou a plánovanou vegetariánskou stravou se dá zajistit adekvátní množství živin i pro dítě v období růstu a vývoje. Tento názor podporují i renomované organizace jako Americká pediatrická akademie nebo Americká dietetická asociace.
Rodiče, kteří se rozhodnou svému dítěti podávat vegetariánskou stravu, by měly mít dobré znalosti o výživě. Přednost by mělo podávání lakto-ovo vegetariánské výživy. Praxe totiž ukazuje, že při přísných formách vegetariánství není jednoduché sestavit nutričně vyvážený jídelníček, který by zajistil dostatečné množství živin, a to zejména u mladších dětí.
Výživu pro dítě je třeba sestavovat zvlášť pečlivě a plánovitě, dbát na co největší pestrost a soustředit pozornost na zařazování dostatečného množství rostlinných potravin bohatých na bílkoviny, vápník, železo, zinek, vitaminy D a B12 a n-3 mastné kyseliny. Významným zdrojem živin ve vegetariánské výživě jsou fortifikované potraviny. Zejména při přísnějších formách vegetariánství je nezbytné i pravidelné podávání vitamínů a minerálů v podobě doplňků výživy. Výživu dítěte je vhodné konzultovat s lékařem, asistentem výživy nebo jiným odborníkem ve výživě.
Osvojení si zásad vyvážené vegetaránské výživy v dětství může být základem správných stravovacích návyků v dospělosti. Podobné příznivé zdravotní účinky lze docílit i smíšenou stravou, obsahující živočišné i rostlinné potraviny, sestavenou podle zásad správné výživy.
