Logopedie není jen o ráčkování
Co vás první napadne, když slyšíte slovo logoped? Pokud jste s logopedem nikdy nepřišli do styku, možná ani nevíte, kdo to je a co dělá. Pokud jste se se slovem logoped již setkali, vaše první myšlenky pravděpodobně budou mít něco společného s výslovností. Možná vás napadnou slova jako šišlaní nebo ráčkovaní.
Ti, kteří k logopedovi "chodili", si také mohou vybavit v mysli logopedickou ambulanci nebo logopeda - zrcadlo, bílý plášť, obrázky slov, nebo si vybaví to, co u logopeda dělali - opakování slov, cvičení s jazykem apod. Logoped však dělá mnohem více než nápravu nesprávné nebo chybné výslovnosti.
Víte, kdo je to logoped a co všechno dělá?
Otestujte si: jsou následující výroky pravdivé nebo ne?
Pracovní náplní logopeda je jen nácvik správné výslovnosti.
Logoped pracuje pouze s dětmi.
Správná výslovnost se nacvičuje po pátém roce dítěte. Spíše se k logopedovi nechodí.
Koktavost odstraňuje psycholog, logoped mu jen pomáhá.
Pokud se dítě opožďuje ve vývoji řeči, je třeba počkat s návštěvou logopeda do třetího roku života.
Logoped nemůže vyšetřit dítě, které s ním odmítá mluvit.
Cílem logopedické péče je podporovat pouze mluvenou řeč.
Logoped pracuje jen s dětmi, které mají poruchu řeči.
Obavy rodiče nejsou dostatečným důvodem pro návštěvu logopeda. Rodič si musí být jistý, že dítě má poruchu řeči.
Čím více výroků jste označili za nepravdivé, tím lépe se vyznáte v logopedii. Pokud jste dokonce označili všechny výroky za nepravdivé, vyznáte se dobře i v té současné logopedii, která je velmi odlišná od toho, jak se logopedie dělala před desetiletími.
A zde je vysvětlení:
V mnoha logopedických ambulancích nácvik správné výslovnosti u dětí je hlavní náplní logopeda. Logopedi však pomáhají lidem i s jinými poruchami řeči, například dětem s opožděným nebo narušeným vývojem řeči, lidem s poruchami plynulosti (vývojovou neplynulostí, koktavosti), lidem s poruchami hlasu (např. chraptivým, zastřeným, dvojitým hlasem), školákům s poruchami pozornosti a učení (problémy naučit se číst, psát nebo počítat), dospělým lidem s afázií (ztrátou schopnosti komunikovat po cévní příhodě - porážce), lidem s dysartrií (poruchou výslovnosti v důsledku neurologického onemocnění) a jiným lidem.
Logoped je odborník, který pracuje s lidmi jakéhokoliv věku. Může pracovat s dětmi od nejútlejšího věku (v podstatě už od narození), s předškoláky, školáky, dospívající mládeží, dospělými a starými lidmi, kteří mají jakoukoliv narušenou komunikační schopnost (poruchu řeči). V dospělém a starém věku to mohou být problémy vyplývající z různých onemocnění, například po náhlých cévních mozkových příhodách, po úrazech hlavy, při Parkinsonově chorobě, demenci apod.
Každé dítě si během vývinu řeči zjednodušuje výslovnost pomocí tzv. fonologických procesů. To znamená, že některé hlásky nebo slabiky vynechává, některé zaměňuje za jiné - snadněji. Tyto fonologické procesy postupně samy z řeči vymizí. Jsou však děti, u nichž procesy nemizí včas a potřebují pomoc okolí. Většina procesů by měla být potlačena do pátého roku dítěte, například záměna hlásky "k" za "t", záměny sykavek za "t" nebo "d", záměny tupých a ostrých sykavek, záměny "l" a "r" za "u ", vynechávání" h "a" ch ", a jiné. Do pátého roku by v podstatě měla být výslovnost dítěte správná, s výjimkou hlásky "r". Pátý rok dítěte je nejvyšší čas začít s návštěvou logopeda.
Logoped je odborník, který odstraňuje poruchu plynulosti (koktavost). Jeho úkolem je nabídnout osobě s koktavostí techniky, strategie a přístupy, které napomáhají plynulosti řeči (a nejsou to jen dechová cvičení). Není pravda, že koktavost odstraňuje jen psycholog. V raném věku dítěte logoped pracuje s rodiči dítěte, učí je, co mají dělat, čeho se vyvarovat, jak změnit prostředí dítěte, aby se porucha plynulosti nefixovala. Logoped spolupracuje s psychologem, pokud se k poruše řeči přidala i složka psychická.
Vyčkávací strategie jsou přežitkem. Dnes umíme pracovat s dětmi od nejútlejšího věku prostřednictvím jejich rodičů, proto na návštěvu logopeda není nikdy brzy. Čím dříve se začne se stimulací řeči, tím má dítě lepší šanci dosáhnout svého plného potenciálu.
Mnoho dětí, hlavně těch mladších, má obtíže "mluvit" s cizí osobou. Pro logopeda to však není problém, protože má i jiné možnosti hodnocení komunikačních schopností dítěte. Logoped si nevšímá jen toho, co dítě umí říct, ale pozoruje jeho celkové komunikační chování. Pozorování hry nebo komunikace dítěte s rodičem (například prostřednictvím videonahrávky), dotazníky nebo řízené rozhovory s rodiči, pozorování dítěte v dětském kolektivu jsou velmi dobré zdroje informací o komunikačních schopnostech dítěte. Na jejich základě si logoped vytvoří komplexní obraz silných a slabých stránek dítěte.
Logoped se především snaží o podporu správné artikulované mluvené řeči. Jsou však děti a lidé, u kterých se řeč nemůže vyvinout. U takových lidí se logoped snaží najít jiné způsoby komunikace, například pomocí gest, obrázků, písma, znakové řeči apod.
V pracovní náplni logopeda je i prevence poruch řeči. Logoped pracuje s dětmi, které mají speciální potřeby (např. děti s Downovým syndromem, děti s autismem, s dětskou mozkovou obrnou, s poruchami sluchu, s vývojovou dysfází), ale i s dětmi, které jsou rizikové z hlediska vývojového zpomalování (děti, které se z neznámých příčin opožďují ve vývoji řeči). Logoped pracuje s rodiči, vzdělává je a informuje. Některé logopedické pracoviště nabízejí kurzy pro rodiče na různá témata z oblasti logopedie. Někteří logopedi vedou kurzy pro zdravé děti, ve kterých rozvíjejí jejich schopnosti (kurzy předškolní přípravy, kurzy grafomotorických dovedností, kurzy čtecích schopností).
Obavy rodiče jsou dostatečným důvodem pro to, aby navštívili logopeda. Přestože i bez dítěte. Logoped poradí, poučí, případně dítě vyšetří a doporučí další postup. Pokud máte možnost výběru, hledejte logopeda, který se specializuje na oblast, ve kterém dítě nebo osoba má problémy, například pokud se dvouleté dítě opožďuje ve vývoji řeči, hledejte logopeda, který pracuje s takovými malými dětmi. …………………………………………………………..
