Císařský řez - je to skutečně výhra?
Nejnovějším módním trendem se stává císařský řez. Ženy si ho od lékaře někdy vymodlí, ale oficiálně o něj požádat nemohou. Skutečně se jim to vyplatí?
Přibývá jich
Ženy rodily přirozeně až do doby, než ve starém Římě přišli na to, že v nouzi je možné dítě vyndat z rozřezané dělohy a zachránit ho. Matky se tohoto zákroku bály, neboť při něm hrozilo vnitřní krvácení a téměř jistá smrt. Později lékaři přišli na to, že pokud odstraní dělohu, žena přežije. Dnes si nejedna těhotná při zprávě, že bude rodit "po císařsku" spíše oddechne a operačních porodů přibývá. Zhoršuje se zdravotní stav budoucích maminek nebo jsou v bídnější kondici než jejich předchůdkyně? Císařským řezem rodí skutečně stále více žen. Máme lepší diagnostické metody, které spíše odhalí, že dítě třeba na svět přivést operačně. Nemůžeme si však zakrývat oči, uskutečňuje se i malé procento vyprošených operací, ale na požádání je u nás oficiálně nelze dělat. Gynekologové se snaží zvrátit tento trend, problémem je tlak ze strany budoucích maminek. Rodina je přesvědčuje, že císařský porod bude pro ně i pro dítě bezpečnější, neboť mu nebude hrozit poškození mozku pro nedostatek kyslíku. Tento typ porodu však musí mít příčinu. Velké dítě či úzkou pánev, přes kterou ho žena neprotlačí. Důvodem operace bývá i vážné onemocnění ženy nebo předčasné odlučování placenty. Ve světě jsou pracoviště, kde se pro skalpel rozhodují při poloze dítěte zadečkem. Platí to zejména v případě chlapců, kterým by přirozený porod mohl později způsobit potíže s plodností.
Bolesti se nezbavíte
Mnohé těhotné s císařským řezem koketují zejména kvůli strachu z bolesti. Když je nezbytný, musíme ho udělat. Ale v případě, že je vše v pořádku, výhodnější je klasický porod. Dnes přece máme epidurální anestezii, která výborně tlumí porodní křeče. Oproti minulosti je k dispozici i více přístrojů, kterými kontrolujeme stav miminka během jeho příchodu na svět. Císařský řez sice ušetří ženu kontrakcí, ale pooperační bolesti ji zastihnou v době, kdy se už třeba starat o miminko. Rána ji trápí ještě pár týdnů, při chůzi, i když dítě zvedá. Těsně po operaci musí pacientka ležet minimálně jeden až dva dny na lůžku. Dostává infuze a nesmí jíst. Normálně funguje za pět až sedm dní, v nejhorším případě je aktivní po deseti dnech. Z nemocnice ji propouštějí po týdnu, zatímco při klasickém porodu odchází pátý den.
Není to bez rizika
Přestože se říká, že "císař" je bezpečnější pro matku i dítě, není to pravda. Pokud porod císařským řezem probíhá bez komplikací, je to nejkrásnější operace. Když však nastoupí potíže, neexistuje nic horšího. Na operačním stole se tehdy zpravidla bojuje o život matky i dítěte. Ženu může ohrožovat zvýšené krvácení, proniknutí plodové vody do krevního oběhu a porucha srážlivosti krve. Po zákroku se může objevit zpožděné krvácení, teploty, srůsty či hnisání rány. Pravda je, že operační porod pravděpodobně snižuje riziko, že ženě později klesnou stěny pochvy, ale stoprocentní záruka není. Příčinou této odchylky bývá i časté zvedání těžkých břemen a věk.
Lékaři jednoznačně tvrdí: Klasický porod je lepší než operační. Proč se ho tedy ženy stále více bojí? Možná je vystraší kamarádky, které jim popisují hororové porody. Dnes jsou to díky modernějším lékům spíše výjimečné případy. Za stále častějším požadavkem na císařský řez je snad i pohodlnost a snaha vše si ulehčit. Jenže přirozený porod má pro ženu řadu výhod! Pokud není příliš nastřižena, normálně funguje většinou již druhý den. Platí to i po těžkém porodu. Pravda však je, že po šití trvá několik dní, než si sedne bez bolesti. Budoucí maminky se přirozenosti brání i ze strachu, že je lékař příliš "nastřihne" nebo naopak málo a při tlačení se ošklivě roztrhnou. Skutečně hrozí tyto nepříjemnosti? Vše závisí na šikovnosti porodníka, velikosti miminka a spolupráce rodičky při porodu. Těhotné však chci uklidnit. Lékař je nenastřihne příliš, vyrobil by příliš problémů nejen ženě, ale i sobě. Při dobrém nástřihu a opatrném vedení porodu se hráz vzácně ještě více natrhne. Hrozí to spíše v případech, kdy rodičky odmítnou nástřih. Opravdu to nedoporučuji, rána bývá tehdy mnohem větší, hůře se hojí a následná jizva je škaredá. Nejhorší je, když se naruší okolí klitorisu, jeho zašívání, pokud je třeba, bývá opravdu bolestivé. Daná oblast je totiž bohatá na nervová zakončení a nikdy se nedá úplně znecitlivět.
Nepodceňujte cvičení
Někteří mudrlanti nabádají budoucí maminky: Roďte raději císařským řezem, předejdete trhlinám v pochvě a na děložním čípku, ale hlavně pozdějším potížím s únikem moči. Tyto komplikace se mohou objevit, ale spíše zřídka. Většinou vzniknou následkem narození velkých dětí nebo příliš rychlých porodů. Prevencí je trpělivost nejen rodičky, ale i zdravotnického personálu, vše vyžaduje svůj čas. Únik moči se vyskytuje spíše v těhotenství než krátce po něm, či v rozmezí pár let po porodu. Inkontinence během těhotenství se narozením potomka zpravidla upraví. Ani pokles dělohy či stěn pochvy nebývá častý bezprostředně po narození děťátka, dokonce nehrozí ani za několik let. Pokud se objeví později, těžko umíme posoudit, jaký podíl na tom má rození, dědičnost či věk pacientky. Nepříjemnostem se dá předejít cvičením svalů pánevního dna. Návod najdete v gynekologické ambulanci nebo na internetu.
Nejvíce 3
Žena by neměla podstoupit více než tři císařské řezy. Musí být mezi nimi minimálně roční přestávka. Lékaři operují buď v celkové narkóze, nebo ve spinální anestézii, která je šetrnější. Do páteřního kanálu vstříknou látku, která znecitliví tělo ženy od pasu dolů. Na památku po operaci jí zůstává přibližně deseticentimetrová jizva, která se snadno schová pod bikiny.
