Sladkost za odměnu
Jeden z častých jevů je, že rodiče, prarodiče a také jiní blízcí děti odměňují sladkostmi. Je to klasika. Jdete na návštěvu do rodiny, kde jsou děti. Co vezmete? Láhev vína pro dospělé a čokolády pro děti.
Je však otázkou, nakolik je takový zvyk vhodný. Hlavně pokud děti dostávají sladkosti jako nástroj odměny, může se to v nich později zafixovat jako návyk. "Nezvládl jsem nějakou situaci? Tak se potěším a dopřeju si alespoň bonbóny."
Bonbóny se často používají jako nástroj motivace. "Udělej toto a dostaneš bonbón." Je to něco podobného jako mzda či výplata. Za určitou práci dostaneme odměnu. Pokud však sledujete tento problém do hloubky, možná si všimnete, že peníze samy o sobě nejsou nejlepší nástroj k motivaci. Naopak - lidé mohou pracovat neradi, ulívat se, ale zůstávají, protože potřebují peníze. Pracovní výkon klesá, požadavky na výplatu stoupají. A jak to souvisí s dětmi? Úzce.
Zkuste děti motivovat k požadovaným činnostem jiným způsobem než odměnami či trestem. Vzpomeňte si na přísloví, že na na med nalákáte více much než na ocet.
Jestliže chcete, aby děti něco udělaly, dejte jim to, po čem touží nejvíce. A to je pozornost, uznání, ocenění. Ani jedno z toho jim bonbón nenahradí. Sladkost je fajn, ale soustředěná pozornost je lepší. Dejte najevo dítěti, co by mělo udělat. Pokud si uvědomí, že ho budete uznávat za to, že něco dělá dobře, udělá to rádo i příště. Bez bonbónů. Když se mu to podaří (ale i nepovedené pokusy a snahu oceňte a podporujte!), tak ho oceňte. Pochvalte ho před někým, koho vaše dítě uznává. Oceňte ho.
Pokud tímto způsobem naučíte děti dělat to, co je pro ně a pro vás nejlepší, nemusíte je odměňovat sladkostmi a snížíte tak riziko vzniku dětské obezity.
