Co vegetariánství v těhotenství a při kojení?
Běžná strava člověka, často označována jako smíšená strava, se skládá z rostlinných a živočišných potravin.
Některé živiny získává náš organismus zejména nebo výhradně z potravin rostlinného původu (vitamín C, vláknina). Jiné živiny získáváme zejména nebo pouze z potravin živočišného původu (vitamin D, B12). Některé živiny se ze živočišných potravin využívají v těle lépe než z rostlinných (bílkoviny, železo, vápník). Pestrá, množstvím přiměřená strava, zařazování rozmanitých potravin do jídelníčku, je nejlepším předpokladem pro zajištění takového množství živin, jaké náš organismus potřebuje.
Asi 2 - 4% lidí se z různých důvodů rozhodnou stravovat vegetariánsky. Vegetariáni v různé míře vylučují z výživy živočišné potraviny. Někdo pouze maso, někdo i vejce, mléko i ostatní živočišné produkty. Správně sestavená vegetariánská strava dodává organismu všechny potřebné živiny a je rovnocennou náhradou smíšené stravy, tj. výživy, kterou tvoří rostlinné i živočišné potraviny.
Vyloučení masa či dalších živočišných potravin však není automaticky zárukou zdraví. Pokud chceme, aby vegetariánská strava posílila zdraví, také musíme dodržovat jistá pravidla. Pokud se ze stravy vyloučí živočišné potraviny, které jsou důležitým zdrojem některých živin (např. mléko - hlavní zdroj vápníku) a v dostatečném množství nejsou nahrazeny rostlinnými zdroji (např. luštěniny, mák, zelenina - rostlinné zdroje vápníku), vegetariánská výživa nemusí zaručit přívod všech živin v potřebném množství. Nesprávně sestavena vegetariánská strava mívá za následek nedostatek důležitých živin - zejména bílkovin, vápníku, železa, zinku, vitaminu D a vitaminu B12. Přísná vegetariánská strava bývá i energeticky nedostatečná.
Poruchy zdraví
Mezi nejčastější poruchy zdraví zjištěné u vegetariánů, jejichž příjem živin není dostatečný, patří:
anémie (chudokrevnost) - bývá způsobena nedostatkem železa, na jejím vzniku se může podílet i nízký příjem vitaminu B12 a bílkovin,
zaostávání v růstu a vývoji,
infekční choroby. V potravinách, které nejsou tepelně zpracovány (např. naklíčená semena), mohou přežívat patogenní mikroorganismy a způsobit infekční onemocnění (např. infekční hepatitidu).
Riziko nedostatku živin a z něj vyplývajících poruch zdraví je tím vyšší, čím více potravin se ze stravy vylučuje. Nedostatečný příjem živin se častěji zjišťuje u přísných vegetariánů - veganů, vitariánů, kteří vůbec nekonzumují živočišné potraviny, resp. konzumují pouze syrovou stravu. Toto dokazují i výsledky z poradny pro vegetariány.
Nedostatek živin se nejdříve projeví u lidí se zvýšenými nároky na výživu - dětí, těhotných a kojících žen, dospívající mládeže, starších osob, pacientů a rekonvalescenty. Obecně se těmto skupinám obyvatelstva žádná přísná forma vegetariánské stravy nedoporučuje, za určitých okolností jsou přijatelné mírnější formy vegetariánství (polovegetariánství - strava bez červených druhů masa, nebo lakto - ovo - vegetariánství).
Těhotenství a kojení
V době těhotenství musí strava maminky zajistit živiny potřebné pro správný chod jejího organismu, ale také pro růst a vývoj plodu. Děťátko vyvíjející se v těle matky je částečně chráněno před nedostatkem živin, protože ty se přednostně dostávají placentou do jeho těla, a až "to, co je navíc", poslouží mamince. Dokonce, pokud živiny nejsou ve stravě matky dostatečně zastoupeny, odčerpávají se pro potřeby děťátka z jejího těla. To však vede u matky k nežádoucím zdravotním následkům. Závažnější nedostatek některé živiny ve stravě způsobuje poruchu zdraví nejen matce, ale i dítěti. Děťátko například může ještě v děloze zaostávat v růstu. Dětem, které se narodí drobné, hrozí několik zdravotních komplikací.
Během kojení se maminka musí stravovat ještě o něco vydatnější než v době těhotenství, protože tvorba mateřského mléka vyžaduje ještě vyšší příjem energie a živin stravou.
Během těhotenství a kojení je rozhodně rozumné přejít na mírnější formu vegetariánství. Zjistilo se, že pokud budoucí maminka přejde na lakto - ovo - vegetariánství, to znamená, že zařazuje do stravy mléčné výrobky a vejce, těhotenství a vývoj plodu probíhá prakticky stejně jako u ženy, která konzumuje běžnou smíšenou stravu. Přísná vegetariánská strava během kojení může zapříčinit nedostatečný obsah vitamínu B12 a D v mateřském mléce nebo sníženou tvorbu mléka.
Pokud se těhotná nebo kojící žena rozhodne stravovat výhradně rostlinnou stravou a chce uchovat dobré zdraví sobě, ale zejména dítěti, musí mít velmi dobré znalosti o výživě. Jídelníček si musí sestavovat zvlášť pečlivě, aby obsahoval v dostatečném zastoupení rostlinné zdroje všech živin a splňoval potřeby organismu. Svůj jídelníček by měla zkonzultovat se zkušenou dietní sestrou, lékařem nebo jiným odborníkem ve výživě. Zde se však budoucí matka musí kriticky zamyslet, zda skutečně ví o výživě dost na to, aby zbytečnými chybami (ačkoli i v přesvědčeni, že jedná správně) neohrozila zdravý vývoj svého dítěte nevhodně formulovanou vegetariánskou stravou.
Pozornost je třeba zaměřit především na to, aby rostlinná strava byla co nejpestřejší, přiměřená množstvím a organismu poskytovala dostatek energie. O tom, že strava těhotné je množstvím dostatečná orientačně informuje přírůstek hmotnosti. V prvních třech měsících by se měla tělesná hmotnost budoucí matky zvýšit přibližně o 2 kg, po třetím měsíci v průměru o 350 g týdně. Celkový přírůstek během těhotenství má být asi 8 - 12 kg.
Důležitými potravinami pro vegetariánské matky jsou rostlinné oleje a olejnaté plodiny, které zajišťují dostatečný přísun energie, stejně tak i luštěniny, resp. výrobky ze sóji, zelenina bohatá na vápník, proteiny a minerální látky.
Vegetariánskou stravu v době těhotenství a kojení je třeba doplňovat vitaminovými a minerálními doplňky, které obsahují výše uvedené rizikové živiny (vápník, železo, zinek, kyselinu listovou, vitamin D a vitamin B12). To se týká zejména vitaminů B12 a D, které se v rostlinných potravinách vůbec nenacházejí.
