Nemoci dýchacích cest a jejich léčba u malých dětí
Přechod letních měsíců do podzimních sebou přináší i změny počasí. Ubývá slunečných dnů babího léta, přibývá srážek a teploměry se blíží i k minusovým hodnotám. A ke své aktivitě se opět dostávají bacily a viry. Chřipky a choroby dýchacích cest přivádějí dospělé, ale i děti do ordinací praktických lékařů.
Záněty horních cest dýchacích
Záněty horních cest dýchacích se vyskytují zejména v podzimních a zimních měsících, ale dítě může onemocnět v průběhu celého roku. Většinou jde o virové infekce. Onemocnění probíhá často akutně, přítomny jsou např. rýma, sekrece z nosu, zahleněnost dítěte. Dítě je neklidné, odmítá jíst a pít. Častým příznakem je také kašel, dušnost, subfebrilita (zvýšená tělesná teplota) až febrilita (horečka). Mezi nejčastější záněty horních cest dýchacích patří např. akutní zánět horních cest dýchacích - velmi časté onemocnění, zpravidla je postiženo několik úseků dýchacích cest současně. Nejčastější příčinou je infekce respiračními viry (virus chřipky A, B, C, D), chlamydie, rickettsie, bakterie (hemolytický streptokok, pneumokok, stafylokok, hemofilus), kvasinky a plísně (kandidy). Sem řadíme například. rinitidu - rýmu (postihuje sliznici nosní dutiny, projevuje se sekrecí z nosu a jeho ucpáním), laryngitidu - zánět hrtanu (typické jsou bolesti v krku a chrapot vedle kašle) či tracheitidu - zánět průdušnice (obvykle doprovází chřipku nebo se kombinuje s jinými záněty. Projevuje se bolestí za hrudní kostí a kašlem)
Zánět vedlejších nosních dutin - sinusitida
Jde o zánět sliznice jedné nebo více dutin, může být akutní nebo chronický, vzniká při rýmě a alergických chorobách dýchacích cest. Při akutních sinusitidách jsou přítomny bolesti hlavy, teplota a rýma, může být hnisavý výtok z nosu, otok víček. Chronické sinusitidy vznikají při anatomických anomáliích dutiny nosu, při alergických a chronických onemocněních dýchacích cest. Projeví se subfebrilitami, kašlem, bolestmi hlavy, únavou, nechutenstvím, rýmou a chronickou neprůchodností nosu.
Záněty horních cest dýchacích se rychle a často šíří do dolních cest dýchacích
U kojenců a batolat se z nosohltanu infekce může šířit do středouší a vést k jeho zánětu. U starších batolat a školáků může vést k zánětu vedlejších nosních dutin (když dítě málo smrká), který se projeví bolestmi hlavy, přetrvávající subfebrilitou a nápadnou únavou dítěte.
Záněty dolních cest dýchacích
Mezi jedno z nejčastějších onemocnění dolních cest dýchacích u dětí v kterémkoliv ročním období, především však v podzimních, zimních a chladnějších jarních měsících patří z zánět průdušek (bronchitida). Pokud mluvíme o zánětu průdušek, máme na mysli zánět sliznice průdušek. Podle průběhu a délky trvání onemocnění rozlišujeme akutní a chronickou bronchitidu. V tomto článku se budeme věnovat první zmíněné - akutní bronchitidě.
Akutní bronchitida (bronchitis acuta)
není samotné onemocnění, obvykle bývá součástí postižení i jiných úseků dýchacích cest, především horních (nosní sliznice, nosní dutiny). Příčinami akutní bronchitidy jsou v 90 - 95% viry (např. rinoviry, adenoviry), bakterie, chlamydie. Často vzniká jako následek neléčení nemocí horních cest dýchacích. Onemocnění má náhlý začátek, serózní sekret z nosu se mění na hlenový až hnisavý, suchý dráždivý kašel se po 3 - 4 dnech stává vlhkým, dítě vykašlává hleny. Přítomná je zvýšená tělesná teplota až horečka, která je často spojena se zimnicí a třesavkou. Dítě je unavené, slabé, stěžuje si na bolest hlavy nebo bolest na hrudi za hrudní kostí. Dýchání je chraplavé, namáhavé, přítomné může být dýchání ústy až dušnost, mohou se vyskytnout i vedlejší dechové fenomény jako jsou např. pískoty při dýchání. V důsledku polykání většího množství hlenů trpí dítě nechutenstvím a může se objevit i zvracení. Přesto, že je dítě unavené samotným onemocněním, vyskytují se poruchy spánku, dítě je neklidné a podrážděné. Příznaky při nekomplikovaném průběhu onemocnění po několika dnech mizí. Prognóza je dobrá, výjimečně může akutní bronchitida přejít do chronického stadia.
Při péči o dítě během onemocnění dýchacích cest je důležité
- zajistit dítěti tiché prostředí a klid na lůžku
- uložit dítě do zvýšené polohy (usnadňuje dýchání a vykašlávání hlenů)
- v místnosti zajišťovat čistý a vlhký vzduch
- sledovat dýchání a tělesnou teplotu dítěte
- pravidelně čistit nosní dutinu a ošetřovat okolí nosu
- dbát zvýšené hydrataci, neustále dítěti nabízet tekutiny (ředí hlen v dýchacích cestách, což usnadňuje jeho vykašlávání)
- stravu dítěti nabízet častěji a v menších dávkách (kvůli nechutenství), strava by měla být kašovitá, lehce stravitelná, nedráždivá
- menší děti vést k zakrývání úst při kýchání a kašli, manipulaci s použitými kapesníčky a hygieně rukou
- věnovat se dítěti a najít mu vhodnou činnost
- podávat léky podle rady lékaře (antipyretika při horečce, antibiotika při komplikacích, expektorancia při podpoře vykašlávání aj., důležitá je i podpůrná léčba vitaminem C a vitaminy skupiny B. Ale to vždy konzultujte s lékařem. Některé druhy léků nesnášejí kyselé prostředí.
