Proč malé děti nechtějí usínat samy?
Samostatné usínání malých dětí je aktuální téma v mnoha rodinách. Občas rodiče sáhnou i po zaručených receptech, které fungují u přátel. A nakonec to vzdají a zase si jdou s děťátkem lehnout, přestože si to celý den zakazovali. Jak docílt toho, aby byl večer klidný pro obě zúčastněné strany? A je vůbec samostatné usínání pro děti důležité a přínosné? Opravdu je důležitější televizní program nebo neumyté nádobí od večeře?
Samostatné usínání - za jakou cenu?
Vyčerpání, únava i stres jsou často spouštěči, pro které se rodiče rozhodnou: Takhle to dál nejde, naučíš se usínat sám! Pohnuti únavou jsou schopni nakoupit množství knih, studovat na internetu, diskutovat ve fórech a zaručeně úspěšně absolvovat metody, které by jinak, mimo vyčerpání a únavy, možná ani nečetli. Malé, bezbranné stvoření, které dosud bylo s láskou nošeno, objímáno a uspáváno, se najednou ocitne samo v postýlce a nerozumí ničemu. Neví, že máma a táta jsou již tak vyčerpaní, že potřebují time out. Neví, že svými potřebami obtěžuje mámu, která ho stále stejně miluje, jen už je toho na ní opravdu moc. A tak pláče, pláče až do vyčerpání a pak od únavy usne. Rodiče to přesvědčí: Fakt to funguje! - Opravdu?
Co je únavné na ležení s dítětem v postýlce?
Vědomí, že v kuchyni trčí neumyté nádobí nebo že v televizi jde program, který jsme chtěli vidět? Pamatujte si: Nikdo nechce být sám, hlavně miminko. Nechte nádobí nádobím, televizor televizorem a pusťte se do objevování svého dítěte. Naslouchejte mu a vězte, veškerá energie, kterou do něj vložíte, se vám stonásobně vrátí. Namísto článků o "zaručeně ověřených a úspěšných metodách" čtěte články o náročných dětech, o tom, jak jim porozumět. Maminky neustále řeší, jak by měla jejich miminka a větší děti spát. Zda je normální, že se budí jednou, nebo šestkrát za noc. Když usoudí, že třikrát za noc vstávat k několikaměsíčnímu dítěti je mnoho, hledají rady, jak dítě naučit spát. Některé maminky mají v sobě zabudovaný jakýsi falešný pocit, že jejich miminko nebo dítě by mělo být jako naprogramovaný stroj a spát snad od narození celou noc. Ale vždyť tady se nebavíme o strojích, řeč je o našich dětech. A každé je individualita, má jiné potřeby, jinak prožívá různé situace. Zde se nedá zobecňovat a říct si, že pokud se naše miminko budí sedmkrát za noc, je to špatné a je třeba to změnit. Za každou cenu.
Učíme děti odmalička samostatnosti a necitlivosti
Plakat není dovoleno, cení se tvrdost a bezcitnost. Brzy děti odstavujeme od prsu a od matky. Chceme, aby děti spaly samy a aby nám daly pokoj. Později si stěžujeme, že děti brzy začínají se sexem, zkoušejí drogy a ignorují nás. A to vše proto, že se chceme večer podívat na televizi, nebo uklidit byt, a to je dost smutné.
Maminky, neblázněte a nestresujte se, když to nejde
Dětičky vám vyrostou ani nebudete vědět jak a vy budete toužit po tom, aby se k vám váš "drobeček" přivinul, ale dočkáte se jen toho, že místo polibku váš puberťák obrátí oči v sloup se slovy "Mámo jsi trapná". A proto kašlete na příbuzné, na dobře míněné rady, kašlete na to, co je "správné" a "in", řiďte se pradávnými instinkty matky lovce z jeskyně, spěte se svými dětmi, dlouho kojte a užívejte si společnou blízkost. Všechno jednou pomine. A tak milé maminky. zkuste změnit úhel pohledu a uspávání dětí si užívejte!
Autor: Lenka Kostková
