Jak se vyvíjí mozek dítěte? (1. díl)
Vývoj dítěte je komplikovaný proces, kterému se v současnosti věnuje mnoho studií.
Výzkum o dozrávání dětského mozku zjistil, že na vývoj mozku malého dítěte mají silný vliv zážitky od začátku života. Nepříznivá situace, kterou zažili v raném dětství mladiství delikventi a dospělí zločinci, tak ovlivnila jejich mozek tak, že u nich způsobila zvýšený výskyt problémových vztahů k jiným lidem. Je to chování, které označujeme jako delikventní nebo kriminální. Napravit tyto následky je velmi těžké a někdy až nedosažitelné při našich současných možnostech. Prevence je mnohem účinnější než terapie již vzniklých obtíží, proto je životně důležité, abychom udělali vše, co je v našich silách, aby první měsíce a roky života dětí byly stabilní, bezpečné, a aby měly zdravé vztahy se svými rodiči či pečovateli.
Po narození mozek dítěte dozrává a připravuje se na fungování. Mozkové buňky mají krátké výběžky nervové buňky (dendrity) a dlouhé výběžky, které nazýváme axony. Když se dítě narodí, buňky velkého mozku nejsou propojeny. Mozek si můžeme představit jako mladý strom, větvičky nervových buněk dítěte mají schopnost dalšího dělení a tím zajišťují propojení odlišných částí mozku, které jsou základem pro normální pohybové a smyslové fungování.
Větvení je nejintenzivnější během prvního roku života a v optimálních podmínkách - soustředěná pozornost, kterou věnuje pečovatel dítěti, umožňuje četné hmatové, sluchové a zrakové podněty. Bohužel kojenecké ústavy zřídka jsou schopny zajistit takové ideální podmínky. Během prvních tří let života se jednotlivé nervové buňky šedé mozkové hmoty propojují a tato spojení se upevňují. Jsou to právě zážitky dítěte, které stimulují nervové buňky, aby se propojovaly.
Dlouhé výběžky nervových buněk, které nazýváme axony, posílají elektrické impulsy a krátké výběžky jiných buněk signál přijímají. Místa, ve kterých dochází k přenosu elektrického signálu z jedné buňky na další, se nazývají Synapse. Zajímavý je fakt, že signál se přenáší v Synapse pomocí chemické reakce a chemické látky, které dokážou aktivovat další nervové buňky, se nazývají neurotransmitery (přenašeče signálu). Proto se stále častěji mluví o "chemismu" mozku, čímž se má na mysli dostatek či nedostatek neurotransmiterů. V současnosti mezi veřejností je nejznámější "chemická látka dobré nálady", serotonin. Jak neurotransmitery působí i drogy či látky z potravy.
Do tří let množství propojení prudce narůstá, od 3 do 10 let se propojování nervových buněk zpomalí. V pubertě začínají zanikat ty Synapse, které jsou nepoužívané. Při propojování mozkových buněk vyvíjejícího se mozku hrají pro dítě důležitou roli zážitky. Aby mohl být člověk v životě úspěšný, potřebuje hodně příležitostí k učení a podnětných sociálních zkušeností a mozkové propojení, které vznikli při těchto zážitcích, zůstanou propojené natrvalo.
Do 3. a 4. roku života se vyformují ty části mozku, kde sídlí schopnost a způsob učení, ustálí se typ osobnosti a upevní se způsob, jakým dítě zvládá stres a své vlastní pocity.
Mozkové buňky takto zůstanou propojené a fungují během celého života dítěte. Ty Synapse (propojení), které se nepoužívají, zanikají.
V určitém věku se náš mozek nejsnáze naučí určité schopnosti. Vědci rozdělují období vývoje mozku na senzitivní a kritické. Pokud víme, v čem jsou odlišné, porozumíme, co malé děti potřebují pro svůj rozvoj.
Kritické období pro vývoj mozku
Kritické období je takový věk, během kterého je mozek velmi citlivý na nedostatek potřebné stimulace nebo nevhodné chování okolí.
Příklady: Pokud dítě má vrozený glaukom a světelné impulsy kvůli neprůhledné čočce neproniknou na sítnici, a tedy do mozkového centra pro zrak, které není aktivováno, mozkové buňky degenerují a odumírají. Pokud operací oka odstraníme původní problém v oku po kritickém věku, člověk se už nenaučí vidět prostorově.
Senzitivní období jsou takový věk dítěte, kdy je efektivní příležitost na učení určitých dovedností. Jsou to časově méně přesně ohraničené a delší období, během nichž se učíme snadněji nové věci, např. cizí jazyk. Pokud vhodný věk nevyužijeme, schopnost mozku naučit se tuto dovednost se úplně neztratí. I dospělí se dokážou naučit nové jazyky.
Schopnosti, které si získáme během senzitivních období, způsobují, že někteří lidé jsou šikovnější než jiní. Patří sem společenské schopnosti, zvládnutí pocitů a inteligence, to, co nás právě dělá zajímavými lidmi. Profesionálové pracující s dětmi by měli vědět o senzitivních obdobích, aby mohli dětem poskytnout a vytvořit příležitosti, z nichž budou mít užitek po celý život.
Nepřátelské a nevhodné prostředí u dítěte aktivuje produkci stresových hormonů, které negativně ovlivňují práci mozku, schopnost učit se a pamatovat si. Následky mohou být trvalé. Výzkum potvrdil, že u dětí, které v dětství zažily extrémní stres, se častěji vyskytují poznávací, emocionální potíží a problémy s učením a chováním.
Autor: Lenka Kostková
