Antikoncepce v dobách minulých
Pokud chceme pátrat po počátcích zrodu první antikoncepce, zavede nás to až do dob domorodé kultury primitivních kmenů. Jejich sexuální chování nebylo tak primitivní, jak bychom předpokládali. Uvědomovali si potřebu regulace potomstva a zvažovali své možnosti.
Šamani a domorodí léčitelé se formou zaříkávání, kouzel a nejrůznějších rituálů snažili zabránit nechtěnému těhotenství, nebo ho alespoň přerušit. "Hitem" byly výplachy z extraktů léčivých bylin a citronu, které se dělaly po pohlavním styku. Využívali k tomu kromě zmíněných zaklínadel i různé léčivé odvary, a jiné přírodní prostředky.
Už Hippokrates zjistil o ženské plodnosti zajímavé věci. Pozoroval dobře živené ženy v kočovných kmenech Skytů, které byly nápadně často postiženy neplodností. Z tohoto usoudil, že neschopnost otěhotnět je u těchto žen způsobena jejich nadměrnou nadváhou, až obezitou. Proto ženám, které nechtěly otěhotnět, doporučoval zvyšovat svou hmotnost a přibírat.
Zajímavostí je, že i současná věda dokázala antikoncepční účinky výplachu, sestávajícího ze šťávy citronu a výtažku z lusků mahagonovníku. Tato kombinace prokazatelně znehybňuje spermie a brání jim v pokroku za "vysněným" vajíčkem. Takže naši předkové to dělali skutečně správně…
První pesary
První písemná zmínka o lidském úsilí vytvořit tento druh antikoncepce sahá až do roku 1850 př.n.l. v Egyptě. Vytvořil se jakýsi pesar, sestávající z včelího medu a uhličitanu sodného. Působil spermicidně, ale i jako bariéra. Také vyráběli pastu z krokodýlího či sloního trusu a ta se vkládala do pochvy. Později to bylo vřeteno ovčí vlny namočené ve víně, ale i drcená granátová jablka a fíky, které se zaváděly před pohlavním stykem v Řecku už v 6. století našeho letopočtu.
Gymnastické cvičení a kýchání
O skutečný průlom se opravdu postarali Řekové, kteří doporučovali speciální antikoncepční cvičení pánevními pohyby, dále zadržet dech během vyvrcholení orgasmu, a pak zvláštní sed s pokrčenýma nohama. Také si k nosu po pohlavním styku přikládali různé dráždivé koření, aby vyvolali kýchání. Tím prý semeno vyteklo ze ženského klína rychleji a dříve.
Evropa zaostávala
Středověká křesťanská Evropa zaostávala v antikoncepčním úsilí před ostatním světem. Okrajové zmínky najdeme jen ojediněle u lékaře, astronoma a alchymisty Arnolda de Villa Nova (13. stol.), kde se dočteme, že neotěhotní ta žena, která tři dny po sobě ráno vypije jeden litr vody, ve které kováři chladili kleště. Výzkumy totiž prokázaly, že při chlazení horkého kovu se do vody může dostat takové množství olova, které skutečně způsobí neplodnost. Minorita Frater Rudolf v polovině 14. století zase tvrdil, že neotěhotní ta žena, která třikrát plivne žábě do tlamy…
Omezenost středověkých názorů provázelo potlačení pokrokových myšlenek a upalování čarodějnic. Mezi zakázaná témata patřila i ochrana před nechtěným početím. Zabývalo se jí jen pár dogmatických kněží, kteří ženám doporučovali uvedená opatření jako plivání do žabích hub a podobné "moudrosti". K specialitám středověké minulosti patřily i koktejly ze zaječí krve či ovčího trusu. Buďme rádi, že alespoň tyto praktiky jsou dnes již zažehnány.
Kleopatřino opatření
Expertkou na různé antikoncepční přípravky byla Kleopatra. Na to, jaký bohatý sexuální život vedla, porodila jen tři děti! Historické prameny říkají, že se chránila speciální směsí z olivového a cedrového oleje, který mísila s olovnatou mastí a kadidlem.
První kondomy
První kondomy jako další z možností antikoncepce se podařilo vyrobit v 16. století italským anatomem Gabrielem Fallopiusem, který přišel s nápadem navléknout na mužské přirození jakési pouzdro ze lněného plátna napuštěného olejem, do kterého se přidával ještě nějaký roztok proti infekci. V 18. století tuto mužskou ochranu zhotovovali ze zvířecích slepých střev.
