Bezpečnost pro dítě, které začíná lézt a chodit

Jak se dítě dopracuje k tomu, že začne lézt? Co se děje při lezení v těle děťátka? A proč jsou pro lezení důležité všechny smysly? Jaká nastává role pro rodiče? To vše si můžete přečíst v našem článku, a také to, jak zajistit lezoucímu dítěti maximální bezpečnost.

děti, miminka, motorický vývoj dítěte

Co je to za hru?

"Hlavně, že jdu vpřed a je úplně jedno jak!" To je motto všech miminek, které se chtějí vydat na cestu objevování po bytě. Je až fascinující přihlížet, s jakou energií a fantazií se děti pouštějí do náročných úkoůy, jen aby se pohnuly vpřed. Dítě zkouší, jakýmkoliv způsobem, dostat se z místa, a to s takovou silou, která vás pravděpodobně překvapí. Plazí se dopředu a dozadu, v sedě či polosedě se posouvá zadečkem po podlaze, "válí sudy" (otáčí se kolem své osy) přes celou místnost. Byt mu nabízí mnoho možností, aby objevilo vždy něco nového a zajímavého.

Zpravidla v devíti měsících (některé dříve, jiné později) začínají děti lézt

Je to důležitý krok v jejich vývoji. Lezení podporuje vývin motoriky, trénuje klouby a svaly. Formy, které předcházely lezení - jako například plazení se po břiše - jsou překonány. Jak se dítě dopracuje k lezení? Předtím, než začne dítě lézt, musí nejprve vidět, slyšet, vnímat čichem a hmatem. Jinak by všude klopýtalo a naráželo do předmětů. Miminka začínají obvykle lézt, když umí dobře a bez pomoci sedět, i ortopedi mají větší radost tehdy, pokud lezení po čtyřech předchází sezení. Po tomto časovém mezníku umí dítě udržet hlavičku v sedě tak, že se umí poohlédnout kolem sebe a nespadnout přitom. Dítě se dále musí umět aktivně přetáčet kolem své osy. Svaly rukou, nohou a zad musí být dostatečně silné, aby zabránily pádu, když se dítě dá na "čtyři". Důležitý je i smysl pro rovnováhu. Tyto schopnosti se u dítěte vyvíjejí prvních devět měsíců. Později se dítě učí dostat se do polohy ze sedu na kolena a ruce. Již brzy rozezná, že se může pohupovat dopředu a dozadu, pokud se zapírá rukama a tělo zvedne paralelně s podložkou. Kolem devátého měsíce dítě rozezná, že posouvání se pomocí kolen je přesně to, co potřebuje k tomu, aby bylo mobilní. Kromě toho se naučí dostat se z pozice lezení zpět do pozice sedu či polosedu. Pak se dítě učí koordinované pohyby lezení: do kříže se pohybovat rukou a současně nohou na opačné straně, místo používání rukou a nohou na téže straně. Je to už jen otázka cviku.

Co se děje při lezení?

Vzhledem k tomu, že vývin probíhá od hlavy k patám, jsou svaly rukou většinou spíše vyvinuté jako svaly nohou. Proto se nejdříve dítě plazí jako tuleň. Je to jakýsi předstupeň lezení. V poloze na břiše se přitom opírá o natažené předpažené ruky s otevřenými dlaněmi a zlehka zvedá zadeček. Takto se mu pomocí rukou podaří dopracovat se o kousek dopředu. Ale někdy dítě leze nebo se plazí dozadu. To může vést k velké frustrací dítěte, zejména tehdy, pokud má cíl před očima a dívá se upřeně na míč či "plyšáka" před sebou. Díky neustále opakovaným pokusům se stávají svaly nohou u miminka postupně silnějšími. Dítě se odráží rukama a nohama a na břiše se posouvá pomalu dopředu. Nejdříve s ohnutýma rukama a sevřenými dlaněmi. Až v další fázi si dítě natahuje ruce a otevírá dlaně, roztahuje prsty a učí se koordinovat pohyby nohou. Nyní se už vesele pohybuje směrem dopředu. Správné lezení po čtyřech musí být tedy střídavé, ručky musí být otevřené, palec odtažen a osy lýtek musí být rovnoběžné s podélnou osou těla.

Vaše role při lezení dítěte

Dopřejte dítěti čas a důvěru, aby se mohlo samostatně vyvíjet po motorické stránce. Vyhněte se například násilnému učení dětí chození, či lezení, "netrénujte" je. Podobně jako když dítě učíme správnému úchopu, i zde je nejlepší cesta, jak podpořit u dítěte lezení, rozmístění hraček, zajímavých věcí nebo i osob do takové vzdálenosti, která přesahuje dosažitelnou vzdálenost vůči dítěti. Můžete mu postavit parkurovou dráhu, přičemž mu do cesty rozmístěte různé překážky, které má přelézt nebo podlézt. Využijte přitom polštáře, krabice nebo válce na lezení (jsou k dostání v prodejně hraček). Tak si dítě nejen zdokonaluje rychlost a pohyblivost, ale posiluje i své sebevědomí. Nenechte však vaše miminko při tom samo. V případě, že zůstane pod nějakým kartonem či krabicí zaklíněné, může být z toho frustrované a hrozí i udušení. Pochvalte dítě za každý úspěch, byť i malý. Díky povzbuzení typu "výborně", "ty jsi ale šikovný / á" se dítě nejen potěší, ale žene ho to vpřed dělat další objevy a překonávat přitom překážky.

Význam pohybu pro vývoj dítěte

  • Díky pohybu získá dítě více samostatnosti, pozoruje aktivně své okolí a využívá přitom všechny smysly.
  • Při lezení si dítě cvičí koordinaci pohybů, při kutálení a plazení zase vnímání prostoru, velikosti apod.
  • Dítě se učí kontrolovat pohyb vpřed, ovládat své tělo a udržet rovnováhu a tímto způsobem zkoumá své okolí s různými typy podlah, podložek, koberců a různými vlastnostmi prostoru.
  • Pohyb podporuje nejen motorický, ale i duševní vývoj malého dítěte. Díky pohybu sbírá poznatky o svém okolí, učí se různé zákonitosti a přizpůsobuje se jim.
  • Lezení posouvá dítě dále v motorickém vývoji. Následuje postavení se, přičemž se dítě přidržuje nábytku, stolu či židle. A brzy bude samo stát na vlastních nohou a následuje další fáze: chození.
  • Dítě se dostává do nových sociálních situací.

Kdy se máme znepokojovat?

Schopnosti se u miminek rozvíjejí velmi rozdílné, u některých rychleji, u jiných pomaleji. Pokud se u vašeho dítěte do jeho prvních narozenin neobjevuje žádný zájem o mobilitu, tj. je jedno, zda jde o plazení, lezení, kutálení se, posouvání se na zadečku v sedící poloze, pokud se nenaučilo používat ruce a nohy v koordinovaných pohybech, nebo alespoň současně, měli byste na to při nejbližší návštěvě upozornit vašeho dětského lékaře. Myslete i na to, že předčasně narozené děti dosahují tyto a jiné milníky ve svém vývinu o několik měsíců později, než jiná miminka. Je důležité vědět - 10% všech miminek neleze. Ještě před pár lety byly experti toho názoru, že lezení prostě patří ke zdravému normálnímu vývinu. Dnes již víme, že i když dítě neleze, je vše v pořádku, pokud je jinak aktivní. Neboť plazení se a lezení nejsou nezbytné přechodné formy k tomu, aby se dítě naučilo chodit. Není neobvyklé, když ještě 12. měsíční dítě neumí lézt, pak ale náhle překvapí své rodiče tím, že začne samo chodit. Taková miminka intenzivně pozorují, jak dospělí chodí a pohybují se. Tento "mentální trénink" jim pomáhá uvědomovat si proces chození a děti se stávají fit pro svůj první krok. Když jsou dokonale připravené, jednoduše se postaví a jdou.

Nezapomínejte, každé dítě je jiné

Rodiče se často bojí takzvaného zpoždění ve vývinu svého potomka. "Časové rozpětí vertikalizačních procesů a stereotypů je nesmírně široké. Roli hraje anatomická stavba těla, váha dítěte. Devítiměsíční dítě může vážit 11 kg, jiné 7 kg. Je pochopitelné, že lehčí dítě bude obvykle lézt dříve, pohyb je pro něj lehčí, je ohebnější, rychlejší. Od narození je v každém z nás zakódována "šikovnost", jakási schopnost se učit, zvládat jednotlivé úkoly, tedy i pohybové stereotypy.

Zajímavá čísla

  • Dítě, které umí lézt, překoná denně vzdálenost 187 m, což odpovídá 3 198 pohybovým úkonům.
  • Děti stráví lezením 41% svého času.
  • Aby se dítě naučilo chodit, "trénuje" až 6 hodin denně. Přitom ujde asi 2 640 m nebo 9 000 kroků.
  • Když se dítě učí chodit samozřejmě občas spadne, je to tři až čtyřikrát během jedné "tréninkové hodiny".
  • Podle jednoho výzkumu do dovršení druhých narozenin proleze dítě až 28 km a chůzí projde až 900 km.

Pěkný, ale nebezpečný svět pro lezoucí dítě

Každé dítě rádo poznává své okolí. Pokud umí lézt, jeho svět se rozšiřuje. Nicméně nervy rodičů jsou s prvními pokusy dítěte o lezení stále více zkoušeno. Nic totiž není jisté před zvědavostí děťátka. Všechno ho láká, vše musí ohmatat, vzít do rukou, probádat a ochutnat. Své malé prstíky musí strčit i tam, kam nedohlédne. Obzvláště zajímavé je vše, co se hýbe a je pestré, barevné. Ze své polohy při lezení stahuje ubrus, na kterém je váza s květinami. A jaké nádherné je odtrhnout lístky z květu v květináči, který dítěti "stojí v cestě". Že může být jedovatý, čili nebezpečný, pokud si ho dítě strčí do úst, ono to  ještě neví. Kuchyň a koupelna jsou rájem pro děti. Není nic lepšího, jak prozkoumat a vyklidit zásuvky v kuchyni, kde jsou příbory, sklenice, láhve a lahvičky, hrnce a pokličky. Ale ani nic nebezpečnějšího. Kuchyně je nebezpečným místem číslo jedna. Dále následují koupelna a obývací pokoj. Zvláště schody a schůdky představují pro malé děti, které lezou, riziko úrazů. Dítě se může dostat do mnoha nebezpečných situací, hrozí i rozbití věcí. Co máme tedy dělat? Je nezbytné zcela vyklidit prostor tak, aby dítě nic nelákalo a nedosáhlo na to? Ne, právě naopak. Pro vývoj dítěte je důležité, aby žilo v prostoru, kde může objevovat mnoho nového. Jen rodiče musí dávat pozor na zdroje nebezpečí. Netřeba tedy byt zcela vyprázdnit, pouze některé věci přestěhovat nebo prostě odložit. Tak budou děti i rodiče ušetřeni zbytečného stresu.

Několik praktických rad pro rodiče

  • Zajistěte elektrické zásuvky tak, aby do nich dítě nemohlo nic strčit (kryty je možné  koupitt v každém obchodním domě).
  • Uložte příbor a hrnce tam, kam dítě nedosáhne. Místo nich dejte do nejnižších zásuvek věci, které může odtud dítě vybírat (dřevěná prkénka, vařečky, plastové talíře a podobné, ne nebezpečné věci).
  • Čistící prostředky umístěte také z dosahu dětí, některé jsou velmi nebezpečné. Rovněž hnojiva na květiny, prací prostředky a prostředky proti škůdcům.
  • Léky byste měli umístit také tak, aby na ně dítě nedosáhlo.
  • Květiny dejte na parapet na okně. Děti nejenže láká odtrhnout listy z květin, ony je dávají rády do úst, a přitom jsou některé květiny jedovaté.
  • Koberce by neměly klouzat.
  • Pozor na ubrusy, které jsou převislé. Dítě je může snadno stáhnout a spolu s nimi i nádobí, vázy a ostatní předměty ze stolu.
  • Vařte na zadních deskách sporáku, pánev otočte vždy rukojetí tak, aby ji dítě nemohlo na sebe stáhnout.
  • Chraňte dítě před schody, schůdky a ostrými hranatými radiátory, nejlépe pomocí nějaké zátarasy.
  • Myslete na to, aby v dosahu dětí nebyly cigarety, nože, nůžky, zápalky, zapalovače, kabely, léky, nádoby s horkými nápoji.
  • Všude, kde se nacházejí mřížky (např. na dětské postýlce), musí být v takové vzdálenosti, aby se přes ně nedostala hlava dítěte.
 

comments powered by Disqus


Podobné články


Hry s dětmi ve volné přírodě a na zahradě

Děti nejsou vybíravé, co se týká ročních období. Na každém si vyberou něco hezkého. Hlavně, když mohou...
více…

Úklid dětského pokoje - prevence úrazů a harmonizace energie

Uklízení hraček a oblečení v dětské pokojíčku bývá problém v mnoha rodinách. Děti mají rády chaos, který...
více…

Zdravý spánek dětí ve druhém roce života

Máte doma batole a lámete si hlavu nad tím, zda ho dávat po obědě spát? Odpolední spánek je pro děti této...
více…

Vady a onemocnění sluchu dětí

Sluch je důležitý smysl, který nám umožňuje vnímat zvuky. Proto je důležité, všímat si funkčnosti tohoto...
více…

Hry pro školáky proti nudě

Hra nás provází celým životem. U dětí se jedná o velice prospěšnou činnost při které se baví, učí a...
více…

Mladší školní věk dítěte - definice, vývoj a chování

U dívek i chlapců začíná mladší školní věk stejně a sice šestým rokem věku dítěte. Konec tohoto období je...
více…

Chůze, první pády, přiměřené a nepřiměřené reakce dětí

Při nácviku chůze a prvních krůčcích děti poměrně často padají. Ale nebývají to z toho těžké úrazy. Pouze...
více…

Miminka a strach z neznámých lidí

Malé děti, obvykle kolem osmého měsíce, začínají mít strach. Bojí se odloučení od matky a cizích lidí....
více…

Jak odpovídat dětem předškolního věku na intimní otázky?

S vývojem dítěte je spojeno i jeho bezprostřední chování a pokládání neustálých otázek, které jsou pro jeho...
více…

Jak dítě naučit chodit a padat?

Doba, kdy dítě zkouší první krůčky s sebou přináší i první pády. Rodiče jsou většinou vyděšení a ve...
více…