Aklimatizace na časový posun
V dnešní době lidé neustále cestují a překonávají za krátký čas velké vzdálenosti, procházejí přes různá časová a klimatická pásma. Mnoho vrcholových i výkonnostních sportovců cestuje za lepšími klimatickými podmínkami, kvůli účasti na soutěžích či turnajích a neustále se potýkají s problémem aklimatizace v místě svého nového pobytu.
Proto je nutné se před každou takovou cestou zamyslet, jak se nejlépe a nejrychleji přeorientovat na dané podmínky.
Na výkonnost sportovce nemá rychlý přesun několika časovými pásmy žádný negativní dopad. Dochází však ke změnám přirozených biorytmů (mění se i rytmus výkonnosti), ke změnám způsobených dlouhým a únavným cestováním atd..
Životní funkce člověka se opakují v pravidelných rytmech, jejichž frekvenci a amplitudu určují jednak vnitřní biologické regulátory (biologické hodiny), jednak vnější časové synchronizátory sociální, meteorologické, klimatické nebo geofyzikální povahy. Délka trvání biologických rytmů může být různá. Z hlediska sportovní výkonnosti jsou nejdůležitější tzv. cirkadiální (24 hodinové) rytmy. Řídí je zvláštní centrum uložené v mezimozku, v přední bazální části hypotalamu. Zřetelný je cirkadiální rytmus tělesné teploty, krevního obrazu a srážlivosti krve.
Náhlý nesoulad mezi vnitřními a vnějšími časovými klíči, který nastává při rychlém překročení několika časových pásem, narušuje biorytmy tělesných funkcí. Tento stav označujeme jako desynchronóza nebo syndrom jet-lag. Charakterizují ho zejména únava, neschopnost dobře spát v novém režimu, ospalost přes den, bolesti hlavy, závratě, mrzutost, snížená koncentrace a ostražitost, potíže s pamětí, apatie, poruchy trávení, nechutenství a jiné.
Při desynchronizaci cirkadiálního rytmu dochází u sportovců ke snížení sportovní výkonnosti. Dochází ke zhoršení neuromuskulární koordinace, snížení svalové síly, k prodlužování reakčního času a rychleji nastupuje únava až vyčerpání.
Stupeň dezorganizace biorytmů závisí na počtu překročení časových pásem a na individuální dispozici každého jednotlivce. Výskyt příznaků ovlivňují: rychlost přesunu, směr přesunu (na východ s výraznějšími následky), roční období (v létě s menšími následky), typ osobnosti (večerní typ je méně citlivý), věk (starší lidé jsou citlivější), trénovanost (zdatní jsou méně citliví), stupeň neurovegetativní lability a zkušenosti s přesuny (nováčci reagují hůře).
Během aklimatizace v nových časových pásmech rozlišujeme etapy (při překročení několika časových pásem):
období příjezdového útlumu, 3-4 dny po příjezdu,
období příjezdové euforie, do 6. - 8. dne (v tomto období sportovec ještě není plně aklimatizovaný, ale subjektivně má pocit plné výkonnosti. Z hlediska úrazovosti velmi rizikové období),
období plné aklimatizace, od 10. dne.
Mnoho sportovců však hned po příjezdu na místo pobytu musí na soutěži podat co nejlepší výsledek. Pokud není možné příchod naplánovat tak, aby se sportovec mohl plně aklimatizovat, je potřeba, aby alespoň zmírnil dopad příznaků provázejících toto období.
