Modřina vzniká krvácením pod povrchem kůže. U zdravého člověka vzniká jen při úrazu. U pacientů s poruchou krvácení vznikají modřiny spontánně nebo při nejmenším udeření.
Modřina má nejprve tmavě červenou - fialovou barvu. Postupně se barva mění na zelenožlutou, protože dochází k biochemickým změnám v krvi, která modřinu vytváří. Menší modřiny se vstřebají do několika týdnů, ale větší a hlubší přetrvávají i měsíce.
Pokud vznikají modřiny spontánně nebo již po malém udeření, je třeba vyšetřit pacienta na poruchy koagulace (srážení krve). Koagulopatie (poruchy koagulace) se kromě modřin projeví i krvácením z dásní při mytí zubů, prodlouženým krvácením po poranění, krvácením do kloubů a svalů. Příčinou koagulopatie může být hemofilie, Von Willebrandova nemoc nebo onemocnění jater.
Příčinou krvácení do podkoží a vzniku modřin mohou být i některé léky - kyselina acetylsalicylová a nesteroidní antiflogistika, dlouhodobé užívání kortikosteroidů např. při astmatu nebo emfyzém a některá kontraceptiva.
Pokud se vám článek líbí, nezapomeňte jej sdílet... Děkujeme.
