Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, které se projevuje především typickými vyrážkami na kůži. Provází je horečka a zánětlivé změny na sliznicích dýchacího systému a spojivkách. Onemocnění způsobuje virus patřící do skupiny Paramyxoviridae.
Zdrojem nákazy je nemocný od prvních příznaků ze strany dýchacích cest až do 6. dne po vzniku vyrážky. Inkubační doba je 8 - 14 dní. Morbilivirus se šíří přímým kontaktem kapénkovou infekcí a vstupní branou nákazy jsou dýchací cesty. Ve sliznici dýchacích cest se virus rozmnoží, způsobí zánětlivé změny a šíří se dále do organismu (lymfatické tkáně, kůže, mozek, dýchací cesty ...). Po překonání onemocnění, které obvykle proběhne pod níže popsaným klinickým obrazem, zůstává trvalá imunita.
Onemocnění probíhá dvěma stadii: prodromálních a stadiem vyrážky (exantémového). Prodromální stádium: Po uplynutí inkubační doby se objevuje teplota, která přetrvává 7 - 10 dní, rýma, pokašlávání, které postupně přechází do dráždivého kašle, konjunktivitida (zánět spojivek). Během této fáze se virus mohutně vylučuje příslušnými sekrety a sekrece z postižených sliznic se postupně zvyšuje. Obličej nemocného postupně nabývá typický výraz uplakaného dítěte. V prodromálním stádiu (4. den) se objevují na sliznici v ústech typické tzv. Koplikovy skvrny - na lícové části sliznice bělavé tečky. Objevují se před celkovým výsevem. Následuje vyvrcholení horečky a přechod do exantémového stadia onemocnění.
Exantémové stadium (stadium vyrážky): Vyrážky začínají za ušima, na záhlaví a šíří se na obličej, hrudník, končetiny, dlaně a chodidla, a přetrvávají přibližně pět dní. Jsou to nepravidelné, místy splývající červené až červenofialové skvrny, velikosti 3 - 6 mm jemně vystupující nad úroveň kůže. Vysévají se postupně (déle než tři dny) a po úplném výsevu na celém těle dochází k poklesu horečky a ustupování sekrece ze sliznic. Vyrážka mění barvu na hnědofialovou. Pokud horečka přetrvává, nebo se znovu objeví, je příznakem komplikace. Po jednom týdnu se může objevit olupování dlaní a chodidel. Dítě vypadá nejvíce nemocné během prvních dvou dnů vyrážka. U nemocných s poruchou buněčné imunity se vyrážka nemusí objevit, zato však onemocnění může probíhat jako zánět plic a s dlouhodobým vylučováním viru.Během onemocnění se může objevit celkové zvětšení lymfatické tkáně. Pokud jsou zvětšené lymfatické uzliny, tak zejména krční, podčelistní a týlové, přičemž jsou nebolestivé. Dalším příznakem spalniček, který ustupuje obvykle jako poslední, je kašel.
Postihují především děti do tří let. V rámci onemocnění vzniká výrazné oslabení imunity (virus napadá i imunitní buňky), které predisponuje ke vzniku komplikací ve smyslu bakteriální superinfekce: záněty středního ucha, záněty plic a průdušek. Kromě toho samotný morbilivirus může vést ke vzniku zánětu plic, laryngitidě až s příznaky dušení, apendicitida, hepatitidě. Zvlášť obávaná encefalitida (zánět mozku) se rozvine u 0,1% nemocných. Vzácnou komplikací je objevení se degenerativního onemocnění mozku několik let po překonání spalniček. Spalničky jsou zvláště nebezpečné pro nemocné s postižením imunitního systému.
Diagnóza se stanoví na základě typického klinického obrazu (příznaků) a zejména pomocí sérologického důkazu protilátek proti viru spalniček. Dále izolací viru z nosohltanu nebo odběrem vzorku z Koplikových skvrn. Na tomto místě je vhodné zmínit, že mnohé jiné infekční i neinfekční příčiny mohou způsobit vyrážku vypadající jako spalničky.
Používá se léčba podle příznaků (symptomatická). Důležité je i podávání vitamínů, zejména A, který významně snižuje výskyt komplikací.
V současnosti patří u nás očkování proti spalničkám mezi povinné očkování.
Příušnice je vysoce infekční virové onemocnění provázené zánětem a otokem slinných žláz, často však i s postižením pohlavních žláz, nervového systému a pankreatu. Vyvolává jej virus ze skupiny Paramyxoviridae.
Onemocnění postihuje zejména děti od 5 do 15 let, ale mohou onemocnět i dospělí. Inkubační doba je obvykle 18 - 21 dní. Zdroj nákazy přenáší infekci od posledních dnů inkubační doby do 10 - 14 dnů od prvních příznaků onemocnění. Postižený je nejvíce nakažlivý v prvním týdnu onemocnění.Onemocnět lze nejen od člověka s jasnými příznaky příušnic, ale i od infikovaného, u kterého se příznaky nerozvinou, pouze virus vylučuje (jeden až dva týdny).
Přenos se uskutečňuje zejména vzdušnou cestou (kapénková infekce), zřídka přímým kontaktem se slinami nebo vyloučených z nosu a hrdla nemocného, nebo kontaminovanými předměty. Po vstupu do organismu se virus rozmnoží ve sliznici dýchacích cest, odkud se krví rozšíří do cílových tkání: do slinných žláz - především do příušní slinné žlázy (glandula parotis). Kromě slinných žláz může virus poškodit zejména nervový systém, pohlavní žlázy, pankreas a ledviny. Index nakažlivosti příušnic je 30 až 50%. Po překonání onemocnění vzniká doživotní imunita, přestože byla popsána i opakovaná (druhá) infekce. Protilátky přeneseny transplacentárně od matky představují ochranu malého kojence před infekcí.
Příznaky tohoto onemocnění jsou: horečka a malátnost se objevují jako úvodní příznaky.V prvních dnech bývá horečka vysoká (okolo 39 ° C), jen zřídka do 38 ° C, bolest hlavy a ucha, otok příušních slinných žláz - zpočátku vzniká jen pocit napětí a v průběhu prvních 2 - 3 dnů se objevuje otok s mírnou bolestivostí. Bolest se zhoršuje při polykání, mluvení, žvýkání nebo pití kyselých džusů (například pomerančových). Klesá sekrece slin. Na lícní straně sliznice úst je viditelné zarudnutí vyústění slinné žlázy. Postižení bývá častěji jednostranné. Otok žlázy se několik dní zvětšuje a přibližně v průběhu sedmi dnů postupně vymizí. V případě těžšího průběhu onemocnění (okolo 25%) se při opětovném vzestupu horečky může po několika dnech objevit i otok příušní žlázy na opačné straně. Ne až tak výjimečně bývají také postiženy jiné slinné žlázy, slabost.
Kromě slinných žláz může virus poškodit i další orgány. Sedm až deset dní po jejich otoku se může objevit u 10 - 20% pacientů zánět varlat, s nebezpečím vzniku sterility. Mnohem vzácněji bývají postiženy vaječníky u dívek. Zánět mozku a mozkových obalů je komplikací vznikající v průběhu příušnic nebo po proběhlém zánětu příušních žláz kolem 8. - 10. dne nemoci a postihuje asi 10% nemocných. Méně často se vyskytuje zánět míchy a nervů. Bez následků během 2 - 3 týdnů obyčejně ustoupí zánět srdečního svalu, ledvin, štítné žlázy nebo slinivky. Vzácnou komplikací je postižení sluchu, které ale bývá trvalé. Při lehčím průběhu proces ve vnitřních orgánech nebývá výrazný a většina pacientů se kompletně uzdraví.
V případě typického průběhu je stanovení diagnózy jednoduché jen podle příznaků. Laboratorně lze prokázat přítomnost protilátek proti viru.
V nekomplikovaných případech je pouze symptomatická - tedy při horečce se podávají léky proti teplotě - antipyretika, při bolestech léky proti bolesti. Na oteklé žlázy se dávají vlažné obklady.
Od roku 1987 se proti příušnicím očkuje. Vakcína je součástí trivakcíny proti spalničkám a zarděnkám. U nás se očkují se děti mezi 15. a 18. měsícem. Protilátky se vytvoří u 95% očkovaných po první dávce vakcíny. Přeočkovává se po 11. roku života.
Jde zpravidla o lehce probíhající výražkovou onemocnění způsobené virem z čeledi Togaviridae.Postihuje děti mezi 2. - 10. rokem života. Nebezpečí znamená pro těhotné ženy, protože způsobuje závažné poškození plodu. Toto je důvodem, proč se dnes proti zarděnkám očkuje. Reinfekce rubeolou se objevila u 5 - 10% těch, kteří ji již prodělali.
Vstupní branou infekce jsou horní cesty dýchací. Virus se množí v jejich sliznici a v krčních lymfatických uzlinách. Asi po sedmi dnech inkubace se virus dostává do krve a následně do kůže a dalších orgánů. U asi poloviny nakažených probíhá infekce bezpříznakově. Závažnost průběhu onemocnění souvisí s věkem - u malých dětí se vyskytují vyrážka a zvětšení lymfatických uzlin na krku zezadu. U starších dětí a dospělých může být komplikovaná zánětem a bolestí kloubů.
Zdrojem nákazy je jedinec se získanými zarděnkami, který z dýchacího traktu vylučuje viry již od druhé poloviny inkubační doby do 7 dnů po vzniku vyrážky. Přenos infekce se uskutečňuje kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od 12 do 23 dnů. Nakazit se lze i od pacienta, který je bez příznaků onemocnění. Nejčastěji postihuje děti od 5 do 9 let.
Přenos infekce se uskutečňuje transplacentárně a poškození plodu závisí u neimunní ženy od doby onemocnění. Při onemocnění v 1. měsíci je poškozených 50% plodů, při onemocnění ve 4. měsíci méně než 5%. Tedy v prvním trimestru je riziko vzniku vrozené zarděnek nejvyšší. Projevy poškození jsou od spontánních potratů přes Greggův syndrom až po narození zdánlivě zdravého novorozence. U něj se však vrozená nákaza projeví později různými poruchami - sluchu, zraku a jinými. Z ostatních orgánů bývá postižen centrální nervový systém (následně psychomotorická retardace), játra, kůže, kosti, srdce. Endokrinní poruchy se mohou projevit až v druhé nebo třetí dekádě života, jako například abnormality štítné žlázy nebo cukrovka. Vrozená nákaza se může manifestovat i hematologickými poruchami. Greggův syndrom je sdružený výskyt poškození srdce, očí a sluchu.
U získaných zarděnek: Zvětšení lymfatických uzlin - onemocnění začíná obvykle otokem lymfatických uzlin za ušima a na krku, které předchází vznik vyrážky.
vyrážka - výsev začíná typicky na obličeji (kde je i nejhojnější) a postupně v průběhu 24 hodin se rozšíří na ostatní tělo. Trvá 1 - 5 dnů. Vyrážka je skvrnitá, nesplývavá, průměru 1 - 3mm. U dětí nesvědí, u dospělých může, teplota - obyčejně nebývá nad 38 ° C a u dětí se nemusí vyskytovat, výsev na měkkém patře - v průběhu vyrážky se může objevit výsev i na měkkém patře.
U dospělých se může objevit zánět kloubů (postihuje zejména ženy), porucha krevních destiček. Velmi vzácně vzniká zánět mozku, i s následným trvalým poškozením. Vzácně byla popsána mírná hepatitida.
Jelikož značný počet infekcí proběhne bezpříznakově a naopak, mnohé výražkovou onemocnění mohou imitovat zarděnky, bývá na potvrzení diagnózy třeba použít laboratorní možnosti - Průkaz přítomnosti specifických protilátek proti viru.
Důkaz protilátek proti viru je možný i z pupečníkové krve. Kromě toho se v současnosti využívají diagnostické možnosti, které poskytuje molekulová genetika - přímý důkaz genetického materiálu viru (metoda PCR).
V nekomplikovaných případech je pouze podpůrná. U vrozených zarděnek dle poškození - chirurgické řešení vrozených vad, v případě potřeby léčba na jednotce intenzivní péče. Důsledně se dělají vyšetření na odhalení vady zraku a sluchu. Děti s vrozenou rubeolou jsou infekční a během hospitalizace se izolují, protože vylučují viry.
Vzhledem k závažnosti vrozených zarděnek se u nás proti tomuto onemocnění povinně očkuje.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu