Mezi tyto problémy patří, pokud vaše dítě šilhá, drží hlavu nakřivo, je světloplaché nebo nereaguje na světlo, dělá grimasy, naráží do nábytku, zakopává, má problémy, když je šero.
Každá odchylka od tohoto rovnoběžného postavení se nazývá šilhání - strabismus. Postavení a pohyby očí zajišťují vnější oční svaly, které fyziologicky rovnoměrně působí a tím zajišťují rovnoběžné postavení a pohyblivost očí všemi směry. Porucha činnosti kteréhokoli očního svalu zapříčiňuje zabíhání oka, šilhání.
Šilhání je doprovázeno i závažnou poruchou zraku. U zdravého člověka je postavení očí při pohledu do dálky rovnoběžné. Pokud se pro nějakou příčinu jedno oko odchyluje od tohoto postavení, takové nesymetrické postavení znemožňuje správnou spolupráci očí a vzniká tupozrakost šilhajícího oka. Šilhající oko zaostává ve vývoji. U zdravého oka se obraz vytváří v centrální jamce sítnice. U šilhající oka se však obraz vytváří na jiném místě a proto je méně kvalitní. Mozek, aby se vyhnul dvojitému vidění, tento obraz potlačuje a vznikne tzv. tupozrakost.
Občasné střídavé zabíhání očí hned po narození až do šestého měsíce života však může být fyziologické, neboť v tomto věku u dětí neexistuje ještě žádná spolupráce očí. Dítě sleduje okolí jednou jedním, jednou druhým okem. Od šestého měsíce života se postupně vyvíjí spolupráce očí a úroveň vidění, ale až v 5. roce života dosáhne stupně vidění dospělého člověka.
hlavně po horečnatém stavu nebo po úrazu. Zvláštní skupinu tvoří šilhající děti s neurologickým onemocněním, jako například dětská mozková obrna nebo jiná onemocnění centrálního nervového systému.
Je třeba zajít k očnímu lékaři. Za šilháním se totiž mohou skrývat i mnohé závažnější oční choroby. Pokud je jeden z rodičů tupozraký, je dobré dítě zavést na kontrolu k odborníkovi a vyloučit chybu u dítěte. Pokud se začne léčba do šesti let věku, dítě má šanci vidět bez problémů.
Je důležité začít léčení již v útlém věku a zjistit příčinu šilhání. Při dioptrické chybě je potřeba nosit brýle trvale. Nezbytné je zabránit vzniku tupozrakosti - zakrýváním nešilhajícího oka okluzorem. Tím nutíme dítě, aby se koukalo slabším okem. Čím více je šilhající oko zrakově namáhané, tím je větší předpoklad úpravy zrakové funkce. Velmi důležitá je spolupráce rodičů a vyžaduje to hodně trpělivosti. Na cvičení tupozrakosti navazuje nácvik správného postavení a spolupráce obou očí. Na takové cvičení je zaměřené speciální pracovitě - ortoptika, které je vybaveno různými přístroji, pomocí kterých se cvičí spolupráce obou očí. Všechny zmíněné metody jsou neoperační. Pokud s nimi nemáme dostatečný úspěch, zejména pokud je úchylka šilhání velká, je nutná chirurgická léčba. Operací se zmenší velikost úchylky, ale nelze jí odstranit tupozrakost. Ale zlepší se podmínky pro její léčbu. Na operaci proto navazuje ortoptická - pleoptická léčba (zakrývání oka).
jako je výskyt šilhání nebo refrakční vady , nebo jiné vrozené vady oka, je vhodné co nejdříve jít na preventivní oční vyšetření. Názory, že dítě, které šilhá, stačí vyšetřit až po roce života a že šilhání je jenom kosmetický defekt, jsou nesprávné. Proto pokud rodič zjistí u dítěte jakoukoliv odchylku od normy v očních projevech, po konzultaci s dětským lékařem, by měl co nejdříve vyhledat očního lékaře. Ten po vyšetření stanoví diagnózu a zvolí postup léčby. Jedině včasná a správná léčba šilhání zajistí prevenci nebo léčbu tupozrakosti a správný vývoj spolupráce očí. Což je velmi důležité pro zachování zdravého zraku, který ovlivní i pozdější výběr studia a povolání.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu