Oprava poškozeného disku
V případě používání klasických plechových disků chrání jejich povrch před drobnými poškozeními plastová poklice. Když je moc poškrábaná nebo dokonce prasklá, prostě se vymění za novou a je po problému. U hliníkových disků je situace komplikovanější, nechrání je totiž žádná plastová poklice. Jejich povrch je tak vystaven různým škrábancům a poškozením od parkování u obrubníků, kanálů, výtluků či odletujících kamínků. Ale nezoufejte, drobná poškození do tloušťky cca 2-3 mm se dá většinou opravit i svépomocí.
Postup vhodný pro menší poškození
- Nejprve je třeba přebrousit poškozená místa hrubým brusným papírem na sucho. Doporučuje se začít papírem od zrnitosti 120. Hrubší zrnitost se nedoporučuje, protože broušení s takovým papírem může způsobit hluboké škrábance, které bude třeba znovu zabrušovat jemnějším smirkovým papírem. Po kompletním zbroušení poškozeného místa je třeba tuto oblast otřít hadříkem namočeným v technickém benzínu a případné nerovnosti dobrousit jemnějším brusným papírem o zrnitosti 180 nebo 240. Po obroušení je třeba znovu očistit povrch navlhčeným hadříkem v technickém benzinu. Broušení hrubými brusnými papíry se odstraňují (vyrovnávají) nerovnosti, škrábance a zaobluje se poškozená hranu falcu disku.
- V dalším kroku následuje broušení za přítomnosti vody. Doporučuje se začít brusným papírem o zrnitosti 400 (800). Brusný papír musí být vhodný pro vodní broušení. Za přítomnosti vody brousíme poškozený povrch pěkně do hladka, až se začne brusný papír po povrchu klouzat. Následně povrch očistíme houbou namočenou do vody a překontrolujeme výsledek broušení. Postup opakujeme s jemnějšími brusnými papíry o zrnitosti 1200 a 2000. Při broušení je třeba dbát na skutečnost, aby bylo celé opravované místo stejně hladké. Voda totiž vytváří klamný dojem, že celá oblast broušení je stejně hladká, ale až po očištění mokrou houbou a následném uschnutí zjistíte skutečný stav.
- Po ukončení vodního broušení bude poškozený povrch téměř opraven. Jak již bylo zmíněno, je vhodné několikrát během broušení poškozené místo očistit a průběžně kontrolovat postup broušení. Jemnějším smirkovým papírem je totiž velmi pracné opravovat to, co se hrubším broušením zanedbalo. Poškozené místo se obrušuje postupně a s každým zjemněním brusného papíru lze pozorovat zmenšování poškození dokud po přebroušení nejjemnejším brusným papírem zcela nezmizí.
- Dalším krokem je leštění povrchu brusnou pastou. Na výběr je velké množství různých výrobků, doporučuje se pasta vhodná na leštění neželezných kovů - měď, hliník, stříbro, či mosaz. Leštění se provádí buď originální leštičkou, ale postačí i vrtačka s plstěným kotoučem. Samotné leštění musí být opět rovnoměrné po celém povrchu. Doporučuje se tedy s vrtačkou neustále pohybovat v středně rychlých krouživých pohybech. Leští se do vysokého lesku.
- Jako poslední krok je vizuální úprava povrchu. Obroušenou a naleštěnou oblast očistíme technickým benzínem a nalakujeme ji základní barvou (plničem), barvou a vrchním průhledným lakem. Často však postačí jen jeden přípravek, obsahující vrchní barvu spolu s lakem. Pozor, používají se speciální barvy určené pro disky kol! Oproti barvám a lakům určeným pro karoserie jsou výrazně odolnější. Při výběru venkovní barvy je třeba se řídit vhodným odstínem, i když je třeba dodat, že většina disků je buď stříbrná nebo šedá, občas černá či bílá. Je třeba ale dodat, že mnohdy není taková povrchová úprava potřebná a stačí opravené místo jen přetřít průhledným lakem.
Problémy
Problém s konečnou vizuální úpravou může vzniknout pouze při speciálních odstínech povrchové barvy, který nelze v amatérských podmínkách dosáhnout. Také je problém u disků s nestandardní povrchovou úpravou. Tam je třeba jen poškozený povrch vysoce zaleštit, aby co nejvíce splynul se zbytkem disku. Poměrně obtížná je povrchová úprava při pochromovaných discích, protože lakované chromováním nebude nikdy stejné jako původní elektrolytické nanesení chromu. Největší problém povrchové úpravy však představují disky se strukturovaným povrchem, který se nedá klasicky brousit a tím pádem je velmi obtížné opravitelný.
Větší poškození disku
- Co když je poškození větší, ba dokonce je vyloupnutá i část disku? Tehdy se doporučuje svěřit opravu disku profesionálům, kteří zhodnotí, zda se poškozený disk dá ještě opravit nebo ne. Pokud se totiž odtrhne větší kus z disku, vážněji se poškodí ráfek nebo se zdeformuje celý disk, tehdy nepomůže žádná oprava, ale pouze výměna.
- V případě většího poškození disku musí odborník posoudit stabilitu kola. Pokud je v pořádku, stačí poškozené místo doplnit (vyplnit) vhodným materiálem. Většinou se používá speciální plast, který se ve formě gelu nanese do mezer a po aktivaci sprejem z něj vzniká velmi tvrdý průhledný materiál. Jako další možnosti se nabízejí hliníková pasta a na některých částech disků je možné použít i sklolaminátový tmel. Po doplnění na poškozenou část se oblast přebrousí. Broušení se několikrát opakuje, podobně jako v případě menšího poškození. Nakonec se dané místo povrchově upraví lakováním.
- V případě pokud odborník posoudí, že poškození disku ohrožuje stabilitu a strukturální celistvost disku, je třeba poškození opravit svařováním. Následně se dané místo povrchově upraví podobně jako v předchozím případě.
- Pokud je disk ohnutý a odborník posoudí, že se dá opravit, narovnává se mechanicky na speciální rovnačce, přičemž někdy je třeba část disku nahřát plamenem.
Vyplatí se to?
Samozřejmě, každá oprava něco stojí, proto si je potřeba hned na začátku dobře rozmyslet, zda se to vyplatí. Někdy totiž přesahuje cenu nového disku a tehdy je zbytečná. To platí zejména v případech větších poškození. Drobná poškození se v drtivé většině vyplatí opravovat. Často totiž není nutné ani zouvat pneumatiku a opravu je možné realizovat přímo na autě. Čas potřebný na drobnou opravu se pohybuje kolem 1 hodiny na disk, v závislosti na rozsahu poškození, v případě větších poškození se jedná o podstatně delší dobu, pohybující se v násobcích hodin.
Autor: Lenka Kostková
