Pátá a šestá nemoc - infekční onemocnění dětí a oslabených jedinců
Pátá a šestá nemoc jsou infekční, virová onemocnění, která získala pojmenovaní podle toto, jak byla na začátku dvacátého století infekční onemocnění seřazena. Jedničku měly spalničky, dvojku spála, trojku zarděnky, čtyřku spálové zarděnky, které byly časem vyřazeny a nepotvrzeny, pětku erythema infectiosum a šestku exanthema subitum. Bližší informace k posledním dvěma přinášíme v našem článku.
Erythema infectiosum - pátá nemoc
Jde o virové onemocnění dětského věku provázené vyrážkou, které obvykle odezní bez komplikací. Původcem onemocnění je parvovirus B 19. Virem jsou ohroženi jedinci s poruchami imunity, anemické nebo těhotné ženy. Erythema infectiosum je onemocnění především dětského věku mezi 3. - 15. rokem života. Objevit se však může v každém věku. Infekce parvovirem se projeví buď typickým klinickým obrazem, nebo především u dospělých kloubními obtížemi bez kožního výsevu. Nákaza však většinou proběhne bez klinických příznaků - jen asi 20% infikovaných osob má typickou vyrážku. Zdrojem nákazy je infikovaný člověk s manifestním onemocněním, nebo i bez známek onemocnění.Inkubační doba je 4 - 14 dní. Přenos se uskutečňuje nejčastěji vzdušnou cestou kapénkami nebo přímým kontaktem sekretem kontaminovanými předměty (šálky, nádobí ...). Možný je i přenos krevními produkty (transfúze) nebo od matky na plod. Při kontaktu s infekcí je 50 - 60% pravděpodobnost nákazy. Infekce zanechává dlouhodobou imunitu. Období nakažlivosti u infikovaných je odlišné od mnoha jiných exantémových (výražkových) onemocnění, kdy je dítě nakažlivé, dokud má vyrážku. Při páté nemoci je dítě nakažlivé do objevení vyrážek, dokonce i během inkubační doby (přibližně 1 týden před objevením vyrážky). Je to proto, že vyrážka je už jen imunitní reakcí na infekci a objeví se až po jejím ústupu. Tedy i když má dítě typické motýlkové zarudnutí na tvářích, obvykle už není infekční. Týká se to dětí s normální funkcí imunitního systému.
- Průběh onemocnění
Předzvěstné (prodromální) stádium onemocnění může probíhat pod různým obrazem: mírná horečka, bolest hlavy, lehké projevy z oblasti dýchacího systému, tedy například ucpaný nebo tekoucí nos, zánět krku. Po ústupu těchto příznaků se objeví vyrážka, mírná horečka s pocitem únavy nebo může toto stadium zcela chybět a onemocnění se začne manifestovat až typickou vyrážkou. Zřídka se může objevit nevolnost, průjem, bolesti bříška, bolesti kloubů. Až čtvrtina nákaz parvovirem B 19 proběhne jako necharakteristické chřipkové onemocnění, s mírnou horečkou, bolestmi hlavy, případně s respiračními příznaky, ale bez vyrážky. Vyrážka: Po ústupu prodromálního stadia se v 1. fázi objeví typická vyrážka na tvářích a kolem nosu. Na kořeni nosu splývá a vytváří "motýlkové" zarudnutí. V okolí úst chybí. Vyrážka vypadá jako spálení kůže od slunce a ustupuje za 2 - 4 dny. Ve 2. fázi, v průběhu 1 - 4 dnů, se vyrážka šíří na tělo - především na končetinách a v oblasti hýždí se objeví velké, nepravidelné, splývající červenofialové skvrny. Vyrážka je méně na trupu. Na dlaních a ploskách nohou chybí úplně. Ve 3. fázi postupně skvrny od středu blednou, okraje zůstávají červené. Vyrážky přetrvávají 5 - 10 dní. Až 3 týdny může trvat období, kdy po úplném vymizení vyrážky znovu objeví. Bývá to po různých fyzických aktivitách - fyzické námaze, stresu nebo po přímém podráždění pokožky. Následně opět vymizí. Dospělí a starší děti si obvykle stěžují na svědění vyrážek, ale většina dětí (mladší 10 let) nevypadá, že by jim vyrážky způsobovaly problémy. Nevypadají vůbec nemocné. Kloubové projevy: bolesti a otoky kloubů - vznikají krátce po objevení se vyrážky a postihují asi 10% dětí. Dospělí trpí postižením kloubů až v 80%. Infekce parvovirem B19 se u nich častěji projeví kloubními příznaky, než klasickým kožním nálezem a může se projevit pouze symetrickou bolestí kloubů. Postiženy bývají zejména ruce, zápěstí, kolena a lokty. Zánět kloubů tedy může vzniknout i při nákaze, která není doprovázena vyrážkou. Jejich bolest a otok obvykle vymizí bez dlouhodobějšího postižení. Pátá nemoc je obvykle mírné onemocnění, které tak jako u dětí, tak u dospělých končí plným uzdravením.
- Diagnostika
Diagnóza se stanoví na základě klinického obrazu (příznaků) a při běžném průběhu další, tedy laboratorní diagnostika není nutná. U pacientů s nejasnými příznaky nebo u těhotných žen se diagnóza potvrdí pomocí sérologických testů - zjišťují se protilátky proti viru v krvi. Infekci lze dokázat také vyšetřením PCR (polymerase chain reaction), které dokáže přítomnost viru prokázáním přítomnosti jeho DNA v těle pacienta. Komplikace - porucha krvetvorby, anémie: Parvovirus má náchylnost infikovat zárodečné buňky lidských červených krvinek, které se nacházejí v kostní dřeni a způsobit tak na 7 - 10 dní pokles počtu červených krvinek. Proto u osob s poruchou krvetvorby v předchorobí (s předčasným rozpadem červených krvinek) může infekce způsobit útlum kostní dřeně, a tak těžkou anémii. U infikovaných s normálním prožíváním červených krvinek se krátkotrvající útlum kostní dřeně neprojeví.
- Nákaza plodu
Pokud je matka infikovaná, v 30% parvovirus B 19 prochází placentou, dostává se do kostní dřeně plodu, kde způsobuje útlum tvorby červených krvinek. To vede buď k potratu nebo předčasnému porodu mrtvého plodu. Vrozené vývojové vady virus pravděpodobně nezpůsobuje.
- Léčba a prevence
Je symptomatická a nejčastěji se týká horečky, případně svědění kůže. Při horečce se podávají antipyretika - u dětí nikdy ne léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Při svědění kožní vyrážky uleví antihistaminika, případně lokálně působící léčiva s obsahem mentolu. Zejména u dospělých při bolestech a otoku kloubů jsou vhodná antirevmatika a samozřejmě klid na lůžku. Speciální péči potřebují jen nemocní se vzniklou anémií. Prevence - protože infikovaní jsou nakažliví už před objevením se příznaků, je prevence šíření nákazy zejména v dětských kolektivech těžká. Ochranou, tak jako u mnoha jiných infekčních onemocněních, je hygiena - mytí si rukou. Prognóza je dobrá.
Exanthema subitum - šestá nemoc
Jedná se o neškodné virové onemocnění dětského věku s 3 - 4 denní horečkou, při poklesu níž se objeví vyrážka. Původcem je ubiquitárně se vyskytující (všudypřítomný) virus Herpesvirus 6 human. Nejčastěji postihuje děti mladší než 2 roky a je velmi vzácná u dětí mladších než 3 měsíce a starších než 4 roky. Nákaza se přenáší vzdušnou cestou kapénkami z dýchacího systému nemocného nebo asymptomatického jedince. Inkubační doba - tedy doba od expozice viru do propuknutí příznaků onemocnění je 6 - 15 dní, nejčastěji 10 dní. Onemocnění se vyskytuje převážně v jarních měsících a může probíhat v drobných epidemiích. Pokud dítě jednou onemocnělo na tuto nemoc, zůstane mu na ni celoživotní imunita.
- Příznaky
Horečka - vzniká náhle, bývá vysoká (blíží se k 40 ° C) a trvá nejčastěji 3 dny, vzácně až 5 dní. Jiné příznaky nebývají. Horečka spontánně ustoupí. Vyrážka - v době prudkého poklesu horečky se objeví drobno-skvrnitá, růžová vyrážka (průměru 2 - 5 mm) na trupu, která se dále šíří na krk a horní části končetin. Tvář obvykle zůstává bez nepostižení - bez vyrážky nebo raritně jen velmi mírně. Vyrážka nesvědí a při zatlačení bledne. Zpravidla ustoupí do dvou dnů, ale může trvat i několik hodin. Zduření lymfatických uzlin - krčních a šíjových. Lehká laryngitida - zánět krku.
- Diagnostika
Vzhledem k tomu, že se jedná o benigní onemocnění s krátkým trváním a jasným klinickým obrazem, nepotvrzuje se infekce pomocí laboratorních vyšetření. Samozřejmě, v krvi stoupá v průběhu onemocnění hladina protilátek proti viru, takže by je bylo možné dokázat serologickým vyšetřením. V době vzniku vyrážky lze v krvi prokázat pokles počtu bílých krvinek. Komplikace - onemocnění obvykle probíhá mírně. Komplikace se dostavují velmi zřídka ve formě febrilních křečí.
- Léčba a prevence
Léčba je čistě symptomatická podpůrná. Prevence - Proti tomuto onemocnění se neočkuje. Izolace nemocných není nutná.
Autor: Lenka Kostková
