Spála - časté infekční onemocnění dětí předškolního věku
Spála ( lat. scarlatina) postihuje nejčastěji děti v předškolním věku. Co je to za onemocnění, jak se projevuje a léčí si podrobněji popíšeme v našem článku. Zaměříme se i na způsob přenosu, komplikace a vhodnou prevenci.
Spála je vysoce infekční onemocnění
charakteristické horečkou, angínou a vyrážkou. Je způsobeno streptokokem skupiny A (beta hemolytický streptokok), který produkuje erytrogenní toxin zodpovědný za kožní projev onemocnění. Toxin se váže na stěnu krevních kapilár, způsobí jejich rozšíření a prosakování krve. Onemocnění obyčejně končí olupováním pokožky.
Nákazu lze získat od nemocného člověka nebo bacilonosiče
Nejčastěji se přenos uskutečňuje kapénkovou infekcí vzduchem, méně často přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty.Streptokoky produkují více typů toxinu, proti kterým tělo dítěte vytváří protilátky, a tak vzniká imunita. Pokud se však infikuje streptokokům a vzniká toxin, který "nezná", onemocní znovu a opět s vyrážkou. Proto se spála může opakovat. Jestliže streptokok produkující toxin přejde do organismu poraněnou kůží, vznikne ranová spála - tehdy chybí angína nebo se vyvíjí později. Inkubační doba je od 12 hodin (při infekci rány) do 7 dnů. Pacient je infekční po dobu příznaků akutního onemocnění. Onemocnění nejčastěji postihuje děti od 5 do 15 let, u kojenců do 5. měsíce se nevyskytuje vůbec. Nejvíce se vyskytuje v zimě a na jaře.
Komplikace
Po streptokokové infekci se mohou objevit komplikace buď předčasné nebo pozdní. Rychlá eliminace streptokoka z organismu je jejich prevencí. Včasné komplikace - jde především o hnisavé procesy - zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, absces za mandlemi. Vzácně může dojít k šíření infekce do vzdálenějších orgánů. Pozdní komplikace - jsou to revmatická horečka a zánět ledvin (glomerulonefritida). Revmatická horečka - se vyvíjí za 2 - 3 týdny po prodělané infekci a postihuje klouby, srdce a centrální nervový systém. V současnosti se vyskytuje jen sporadicky. Glomerulonefritida - se objevuje 1 - 3 týdny po infekci a může vést k akutnímu selhání ledvin. Obyčejně se vyléčí za 4 - 6 měsíců, někdy však může přejít do chronického poškození ledvin.
Diagnostika
• Klinický obraz - při typickém nálezu hnisavé angíny s horečkou a charakteristickou vyrážkou není stanovení správné diagnózy problém.
• Kultivační vyšetření vzorku odebraného z krku. Už i v našich ambulancích je dostupný rychlý streptokokový test.
• ASO (antistreptolysin O) - jsou to protilátky, které si tělo nemocného vytváří proti produktu streptokoka (streptolysin O). Hladina ASO se zvyšuje koncem 1. týdne onemocnění, dosahuje maxima mezi 3. - 5. týdnem a postupně klesá. Protože děti často překonávají infekce streptokoky - často i bez klinických příznaků nebo jen s mírnými obtížemi - výchozí hodnota ASO bývá u nich vyšší než u dospělých. Při akutním onemocnění se toto vyšetření obyčejně nedělá a později se využívá na potvrzení předchozí infekce streptokokem. Velmi důležitým se stává u pacientů s akutní glomerulonefritidou na potvrzení předchozí streptokokové nákazy.
• Krevní vyšetření - nález svědčící pro bakteriální infekci - tedy zvýšení počtu leukocytů a zvýšení hladiny CRP (C-reaktivní protein), případně zrychlená sedimentace červených krvinek.
• Vyšetření moči - k vyloučení přítomnosti krve - kvůli včasnému odhalení glomerulonefritidy. Má se dělat po každé streptokokové infekci.
Léčba
Jelikož streptokok je naštěstí citlivý na (pro člověka) málo toxický penicilin, je toto antibiotikum lékem první volby. Užívá se 10 dní. V případě svědění vyrážky je na zmírnění možné podávat antihistaminika. Děti se nemají vrátit do kolektivu dříve než 24 hodin po dobrání antibiotické léčby.
Prognóza
Je dobrá, většina pacientů se plně uzdraví.
Prevence
Onemocnění se může opakovat. Tak jako u jiných infekčních onemocnění je důležité posilování imunity a vyhýbání se kontaktu s nemocným.
Průběh onemocnění
Začátek onemocnění a celkové příznaky jsou shodné s běžnou streptokokovou angínou.
• Horečka - obvykle se objevuje náhle, bývá vysoká, často doprovázená zimnicí. Při ústupu vyrážky horečka klesá.
• Zvracení, bolesti břicha a hlavy - u dětí bývají časté.
• Angína - často vzniká se zpožděním po nástupu horečky.
Nález v krku je typický: šarlatově červený, oteklý hltan a mandle. Na mandlích bývá přítomen hnis (čepy až povlaky). Na měkkém patře bývají drobné tečky - petechie. Jazyk má typický vzhled: zpočátku je bíle povleklý, na 2. - 3. den se povlak olupuje a vzniká tzv. malinový jazyk. Červený, bez povlaku a papily výrazně vystupují nad povrch.
• Lympfadenopatie - lymfatické uzliny na krku jsou zvětšené a bolestivé.
• Vyrážka - objevuje se 12 - 24 hodin po propuknutí nemoci - zpočátku na trupu, rychle se šíří na ostatní tělo a končetiny postihne nakonec. Bývá světlá, místy jako "krupice". U některých pacientů je ho spíše cítit než vidět - kůže bývá na pohmat drsná. Vyrážka se nachází nejvíce na určitých typických místech: podbřišek, vnitřní strany stehen, boční strany trupu, pod pažemi a v loketních jamkách. Po zatlačení kůže, například sklíčkem, červený výsev zmizí. V oblasti kožních záhybů (například podpaží, slabiny) několik dní po vzniku vyrážky se objevují jasněčervené linie. Mohou být přítomny také malé petechie (drobné krevní podlitinky). Důvodem těchto Pastiaových linií je rozšíření a zvýšená propustnost kapilár. Spálová vyrážka může svědit.
• Vyrážka nepostihuje obličej, tváře jsou jen červené a kolem úst je nápadně bledá kůže (Filatův příznak).
• V okolí nehtového lůžka a na okraji ušních lalůčků bývají bílé, lesklé pupínky (Šrámkův příznak).
• Olupování kůže - vyrážka po 3 - 4 dnech začne ustupovat a v důsledku zvýšeného rohovatění v pokožce začíná olupování kůže. Zpočátku v drobných šupinkách na tváři, později (nejčastěji ve 2. - 4. týdnu) dochází k odlučování velkých lamel pokožky na dlaních a šlapkách. V případě lehkého průběhu spály může olupování chybět.
