Zvýšená teplota a horečka u dětí
I k dětskému věku patří nemoci a úrazy a s tím ruku v ruce i strach rodičů o své děti. A jako první příznak onemocnění se objeví zvýšená teplota, horečka a mohou se vyskytnout i křeče z horečky tzv, febrilní křeče. Rodiče nesmí být z každého příznaku onemocnění vystresovaní. Musí se naučit adekvátně reagovat, aby se vyhnuli zbytečnému strachu a rodičovství si v klidu užili.
Horečka
Zvýšená tělesná teplota u dětí není nemocí ale varovným signálem, že se v organismu malého človíčka něco děje. S horečkou se během dětství svého dítěte určitě potkáte několikrát, proto je dobré mít základní informace o jejím zvládnutí. Normální tělesná teplota se pohybuje v rozmezí 36-37 ° C. Teplota 37 - 38 ° C se označuje jako zvýšená tělesná teplota (odborně subfebrilita). Jako horečka se hodnotí teplota nad 38,5 ° C. Jak již bylo zmíněno, zvýšení tělesné teploty je reakcí organismu, která směřuje ke zvýšení jeho obranyschopnosti. Nejčastější příčinou zvýšení tělesné teploty je infekce (virová, bakteriální, parazitární aj.). Zvýšená tělesná teplota či horečka může být zároveň prvním příznakem mnoha jiných méně častých ale vážných onemocnění (např. onemocnění štítné žlázy, poruchy centrální nervové soustavy, psychické problémy aj.). U novorozenců nebo při celkovém vyčerpání organismu může horečka jako příznak zánětu chybět. Důležité je také si zapamatovat, že tělesná teplota se může zvýšit i bez chorobného podkladu. Ke zvýšení tělesné teploty může dojít při zvýšené tělesné námaze či při trávení potravy. V takovém případě může dojít ke zvýšení teploty až o 1 ° C. Velmi častou příčinou zvýšení tělesné teploty je nedostatek tekutin (dehydratace) a přehřátí dětského organismu (pobyt venku na slunci , nepřiměřené oblečení, přehřátý pokoj).
Příznaky horečky závisejí na hodnotě tělesné teploty. Kromě zvýšení tělesné teploty je přítomna:
- únava, malátnost, nechutenství
- u malých dětí plačtivost
- bolest hlavy
- bledé chladné končetiny (důsledek nedostatečného prokrvení koncových částí těla)
- třes
Měření tělesné teploty
Tělesná teplota se dá měřit
- pod paží - u dětí starších než 2 roky. Délka měření je 5 minut, u neklidných dětí 10 minut
- v konečníku (nutno odečíst 0,7 ° C - tzn pokud má dítě teplotu naměřenou v konečníku 39 ° C, je třeba odečíst 39 - 0,7 = výsledná teplota 38,3 ° C) - měření v konečníku se používá u nejmenších dětí. Teplota v konečníku se nesmí měřit u dětí s onemocněním konečníku nebo střeva
- v ústech - měření v ústech se doporučuje u dětí starších 4-5 let kvůli jejich lepší spolupráci při měření. Teplotu v ústech měřte alespoň půl hodinu po jídle či pití, dítě by mělo být v klidu, klidně dýchat a nekousat teploměr
- měření teploty na čele, v oušku - považuje se za nepřesné vzhledem k různým faktorům, které mohou měření ovlivnit
Co dělat při horečce
Pokud má dítě tělesnou teplotu do 38,5 ° C, je třeba:
- vyvětrat místnost
- zajistit dostatečný příjem tekutin (vlažný čaj, neperlivá voda, ředěné ovocné džusy)
- snížit tělesnou aktivitu dítěte
- dbát na přiměřené oblečení, aby nedocházelo k přehřívání dítěte (lehké pyžamko, lehká přikrývka)
- pravidelné sledování tělesné teploty v půl až hodinových intervalech
Do teploty 38,5 ° C se antipyretika (léky na snížení tělesné teploty) nepodávají!
Při teplotě nad 38,5 ° C se dítěti podávají antipyretika (léky na snížení tělesné teploty) na bázi Paralenu nebo ibuprofenu. Při jejich podávání je třeba dodržovat doporučené množství a frekvenci podávání. Antipyretika lze podávat ve formě sirupu, tablet nebo čípků. Dětem do 15 let se nesmí podávat kyselina acetylsalicylová (anopyrin, acylpyrin) z důvodu možného vyvolání Reyova syndromu, který je doprovázen selháním jater. Pokud teplota do 30 minut po podání antipyretik neklesá, můžeme na snížení teploty použít fyzikální metody. Teplotu srážíme, pokud neklesne na 38,5 ° C. Při používání fyzikálních metod je třeba dbát na to, aby nedošlo k prudkému ochlazení organismu, což může mít za následek zhoršení prokrvení a snížení odvodu tepla a nesoulad mezi nastavenou teplotou v mozku a teplotou těla, což vede ke třesu a tím ke zvýšení tvorby tepla.
Srážet teplotu můžeme 3 způsoby
- zábaly
- sprchováním
- potíráním houbou
Zábaly
Tato fyzikální metoda je vhodná u dětí, které neumí sedět. Plenku, plachtu nebo ručník namočíme do vlažné vody s teplotou 22 ° C a vymačkáme. Obtočíme kolem hrudníku, břicha a třísel dítěte a přikryjeme ho lehkou přikrývkou. Necháme asi 10 minut, postup v případě potřeby opakujeme. Po každém zábalu (tedy v intervalech 10-15 minut) je třeba přeměřit tělesnou teplotu. Na nohy, ruce ani hlavu zábaly nedáváme. Zábaly na snižování horečky nepoužíváme, pokud má dítě třesavku, pocit chladu nebo pokud je narušen koncový krevní oběh.
Sprchování
Sprchování mají některé děti raději, neboť jim připomíná koupání. Dítě je třeba sprchovat vodou o 2 ° C chladnější než je teplota těla.
Potírání houbou
Metoda potírání houbou je založena na principu odpařování vody z povrchu těla dítěte, čímž dochází k ochlazování. V současnosti se jedná o nejvíce doporučovanou fyzikální metodu ochlazování. Je vhodnější pro děti, které již umí sedět. Doporučuje se používat u dětí s alergií na antipyretika, s onemocněním jater, při slunečním úžehu. Naopak metoda potírání vlažnou vodou není vhodná při některých kožních a výražkových chorobách. Dítě posaďte do vany nebo na osušku či ručník.Houbou namočenou ve vlažné vodě (29 ° C - 32 ° C) potírejte tělo dítěte. Potíráním se na těle děťátka vytváří jemná vrstva tekutiny odebírající přebytečné teplo. Potíráním dochází nejen k odpařování a tím k ochlazování ale i ke zlepšení prokrvení povrchu kůže (třením se rozšiřují povrchové cévy), což má za následek odvádění tepla do okolí. Nejvyšší účinek má tato metoda prvních 30 minut.
Febrilní křeče
Febrilní křeče jsou komplikací horečky a vyskytují se asi u 3-4% jinak zdravých dětí. Vyskytují se u dětí od 6 měsíců do 5 let, s maximem výskytu mezi 1.-3.roku života. Nejčastěji se vyskytují hned v první den horečky ve večerních hodinách (mezi 17.-20.hod.). Febrilní křeče se mohou projevit jako jednoduché nebo komplikované febrilní křeče provázené poruchou vědomí. Příznaky závisí na druhu křečí.
Jednoduché (jednostranné) febrilní křeče:
- střídavé napínání a uvolnění svalů, svalové záškuby
- možná krátká porucha vědomí a porucha dýchání
- může být přítomna krátká ztráta vědomí
- trvají několik sekund až minut (max.15 minut)
- po záchvatu se stav vědomí rychle upravuje, dítě může být ospalé, je bez neurologických příznaků
- na EEG vyšetření nejsou přítomny žádné změny
Komplikované febrilní křeče:
- mohou se projevit pouze lokálně (záškuby jen jedné části těla)
- trvají více než 15 minut
- po odeznění záchvatu je přítomna porucha vědomí různého stupně, změny svalového napětí, přítomná může být snížená pohyblivost i citlivost končetin
- změny na EEG vyšetření
- téměř v 30% se opakují a může se z nich vyvinout epilepsie (asi u 1-4%)
První pomoc
- přivolat lékaře
- uložit dítě na bezpečnou podložku (např. na zem) do stabilizované polohy na boku
- kontrola dýchání, udržování volných dýchacích cest
- kontrola barvy kůže (při modrání dítěte - při febrilních křečích velmi vzácná situace -umělé dýchání)
- podat antipyretika ve formě čípku, vyvětrat místnost, ochlazovat dítě zábaly
- během křečí nikdy nebraňte křečím ani je netlumte, nepodávejte nic ústy (ani léky na snížení horečky), nedávejte dítě do studené vody ani jej nesprchujte studenou vodou !!!
Léčba
Léčba spočívá v podání Diazepamu podle ordinace lékaře. Při prvním výskytu febrilních křečí je nutná hospitalizace dítěte.
Prevence
Nejlepší a nejúčinnější prevencí je nedopustit, aby teplota vystoupila nad 39 ° C. Dětem, u kterých se již febrilní křeče opakovaně vyskytly se podává Diazepam preventivně již při teplotě 38 ° C, ale vždy na předpis a doporučení dětského lékaře!
