Co dělat, když chce vaše dítě zvíře?
Co dělat, když vaše dítě vysloví přání, že by chtělo zvířátko? Víte, že je to velká zodpovědnost a pro celou rodinu zásadní rozhodnutí, které značně zasáhne do jejího chodu, tak s odpovědí ano či ne nespěcháte. Pokud se ale necháte zlomit, tak pro vás jsou určeny právě tyto řádky.
Mamííí, tatííí, my chceme psa!
Kolik z vás to již slyšelo a kolik teprve bude. Mít pejska však neznamená jen rozhodnutí - tak ano, chceme ho a teď si rychle řekněme, jaké plemeno. Pes do rodiny je obrovská zodpovědnost. Musíte s tím počítat, protože pokud máte zvířeti zajistit alespoň průměrné životní podmínky, tak se musíte umět obětovat. Mít čtyřnohého přítele je skvělá věc a dětem i dospělým může neuvěřitelně obohatit život, ale musíte si dobře zvážit, zda jste ochotni přijmout vše, co s chováním pejska souvisí. To nejsou jen příjemné procházky během vlahých letních večerů. Zkuste si vyjít ven, když bude pršet, foukat vítr, sněžit, nebo třeba v pět ráno, protože takto to možná bude potřebovat váš mazlíček. Jděte do prodejny se zvířecími potřebami a podívejte se, kolik stojí krmivo pro psa, základní výbava, zatelefonujte veterináři a zeptejte se ho, co vás bude stát, pokud budete s pejskem chodit na očkování či prohlídky. Možná se vám to teď bude zdát jako lakomost pohled jen přes peníze, ale vy přece chcete dalšího člena rodiny a ten také potřebuje ke svému životu i pár hmotných statků, ale musíte vědět, zda zvířátko vaše peněženka zvládne. Dost těžko se mu to pak vysvětluje, když už u vás bude a vy zjistíte, že je problém koupit mu granule a postarat se o něj tak, jak je to nutné. Pokud však máte pocit, že pejskovi umíte a chcete dát vše, co potřebuje, jste ochotni chodit s ním ven v čase i nečase, navštěvovat veterináře, pokud bude mít zdravotní problémy, je vhodný čas, abyste se rozhodli, kdo by to k vám vlastně měl přibýt. Při rozhodování o pejskovi je důležité zvážit, jaké mají členové rodiny představy a očekávání. Pokud je to například rodina s dvěma deset a patnáctiletými dětmi, které sportují, dělají turistiku, chodí do lesa, tak pak by si měli vybrat pejska "sporťáka". To jsou zejména střední plemena. Ti, kteří chtějí spíše mazlíčka, někoho, s kým by si chtěli popovídat, trošku projít, by si měli vybírat z malých plemen. Tito psíci dokáží velmi dobře zaplnit určitou emocionální prázdnotu, kterou mohou pociťovat například starší lidé. Mnohdy je rozhodnutí mít pejska kapitulací rodičů na neustálé dětské prosby a končí větou - Dobře, ale budeš se o něj starat sám! Zvíře nelze nechat pouze na dítěti. Rodiče musí mít neustále kontrolu nad tím, jak péči o něj zvládá. Do určité míry se dítě samozřejmě o pejska umí postarat, ale ostatní musí velmi citlivě a jemně korigovat rodiče.
Předtím, než si domů přinesete pejska, měli byste mu zajistit
• misky na vodu a krmivo, obojek, vodítko a štítek se jménem a adresou majitele,
• hračky, hřeben či kartáč na česání, zejména pro dlouhosrstá plemena. Budoucí majitelé pejska si také musí dobře promyslet, kde bude mít místo. Musí mít v bytě místo, kde by nepřekážel a kde by měl svůj stabilní kout. Potřebuje i nějakou podušku, která by se mohla vyměňovat. Vždy je důležité, abyste si pořízení pejska dobře promysleli a zvážili, zda jste schopni zvládnout jeho nároky. S případnými dotazy o správné péči či výcviku se můžete obrátit na kteréhokoliv veterináře. Zejména pokud máte pocit, že od chovatele nemáte dostatek informací. Bohužel, dnes jsou už i tací, kteří chovají štěňata pro peníze, a ne pro radost.
Když ne pejska, alespoň kočku
Každý, kdo uvažuje o domácím mazlíčkovi a rozhoduje se například mezi malým králíkem a kočkou, vyberte raději kočku. Ta je totiž mnohem komunikativnější, milá a nepotřebuje tolik péče jako pejsek. Stačí jí nádoba na kakání, trošku zeleného v květináči, aby si mohla rozžvýkat trávu, když to potřebuje žaludek. Problém bývá se škrábáním nábytku či sedaček. Kočce totiž těžko vysvětlíte, aby si brousila drápky na škrabadle a ne na sedačce. Pokud nemáte tolik času, abyste mohli chodit na pravidelné procházky s pejskem, kočka je ideálním řešením. Při dobré péči může být ve vaší domácnosti i deset, či dokonce patnáct let. Každý majitel kočky vám potvrdí, že kočky jsou příjemní společníci, dokáží krásně komunikovat, ale nemůžete je natolik vycvičit jako pejska. Sedni, lehni u nich opravdu nefunguje, ale možná právě pro jejich svobodomyslnost a určitou nezávislost je majitelé milují. To však neznamená, že kočka si dělá, co chce a neumí vám "porozumět". Naučí se například chodit na vodítku, přivítat vás, když přijdete domů, bezpečně odhadne tón vašeho hlasu, když udělá něco, co má zakázáno. Je to inteligentní společník a dobrý rodinný přítel. Na záchod ji téměř ani nemusíte učit. Velmi rychle se to naučí už malá koťata, které vědí, "kam se to dělá", vy "musíte vědět", že obsah nádoby je třeba často měnit nejen kvůli hygieně, ale i případnému zápachu. Kočky jsou velmi čistotná zvířátka a určitě nepůjdou dělat svou potřebu tam, kde jim to páchne.
Předtím, než si domů přinesete kotě, měli byste mu zajistit
• misky na vodu a krmivo, kočičí toaletu
• hřeben nebo kartáč, hračky, přepravku, ve které ho budete moci přenášet k veterináři apod,
Malá domácí šelma - fretka
Zajímavým domácím společníkem může být i fretka. Její majitelé se často zlobí, když si ji vedou na vodítkách a kolemjdoucí si je pletou s kunami. Fretka je však v současnosti domestikovaným tvorem, který by ve volné přírodě nepřežil, ale je z ní příjemný a čilý domácí mazlíček. Fretka patří mezi masožravce, které mají vyšší inteligenční kvocient než býložravci, a proto je, stejně jako kočka nebo pes, v rodině něco úplně jiného než morče, králík nebo křeček. Fretka je relativně malé zvířátko, proto se s ním dobře pohybuje i mimo byt, prospí i 20 hodin denně. Zbytek času je živým, zvídavým, aktivním a společenským tvorem. Někteří chovatelé ji označují za zvířátko s vlastnostmi kočky (nezávislost) i psa (přátelskost). Počítat byste měli i s tím, že fretky mohou kousat, občas doslova s radostí, tato vlastnost se dá "regulovat" jen do určité míry. Svou roli hraje i povaha vašeho miláčka. Fretky se očkují stejnými vakcínami jako psi. Co "na zub" takové fretce? S tím si velmi lámat hlavu nemusíte, postačí kočičí konzervy, občas i syrové masíčko, zelenina či kousek jablíčka a sušeného ovoce.
Předtím, než si domů přinesete fretku, měli byste jí zajistit
• klec - dostatečně prostornou, měla by tam mít svůj "pelíšek", kde se může skrýt, zavrtat a mít své soukromí, kočičí nebo fretčí toaletu, misky na jídlo i vodu (případně napajedlo), kartáč na česání.
My chceme jen něco malého ...
Malá zvířátka - zajíčci, křečci, potkani - někdy rodiče zvolí jako kompromis namísto kočky nebo pejska. Občas jsou takříkajíc "výchovnou metodou", pokud dítě zvládne péči o křečka, možná jednou bude i pejsek. Jako motivace pro dítě je takové rozhodnutí rodičů v pořádku, ale i tak by měli dohlédnout, aby zvíře netrpělo.
I malým zvířátkům byste měli zajistit vhodné životní prostředí a dostatek prostoru. Je dobré, pokud s nimi děti chodí ven na trávník, kde podle veterináře více poznají své zvířátko. Je totiž v přirozeném prostředí, v dobré náladě a dítě se tak naučí rozpoznat, pokud se s ním něco děje. U těchto zvířátek je jedna nevýhoda, že se nedožijí mnoha let. Speciálně křečci - maximálně tak dva roky, tedy v době, kdy si dítě vytvoří citové pouto k zvířátku, přijde nepříjemná skutečnost. S tím se však nedá nic dělat a je třeba s tím počítat.
Pokud se rozhodnete pro domácího miláčka, počítejte s tím, že doma můžete mít
- srst, která se nedá zcela odstranit česáním a zvířatům přirozeně padá
- charakteristický zápach - například nekastrovaní kocouři nebo některé psi či fretky mohou být "cítit"
- ze začátku možná i pár škod, dokud pejska naučíte, že boty nejsou hračkou
- někdy vás mohou překvapit "revizí" odpadkových košů, odložených věcí, takže nepořádek krátce po tom, co jste uklidili ...
Ale i ...
- hodně lásky
- nové zážitky
- nečekaná překvapení, bezmezná přátelství
- spoustu dalších prožitků, které s sebou zvířátka přinášejí
