Má vaše dítě problémy se spolužáky?

Jako má každá třída své premianty a průšviháře, kterým vše projde, má i své outsidery - děti, které ze svého koletivu vyčlení. Jak se to stane a proč to může být třeba vaše dítě? A hlavně, jak dítěti pomoci si pozorně přečtěte v následujícím článku.

děti, výchova dětí, vztahy mezi dětmi, škola

Jako rodiče poznají, že je dítě outsider?

Děti umí být kruté, tento všeobecně známý výrok se bohužel neustále potvrzuje, protože děti bývají ve svých vyjádřeních velmi přímé a neberou ohled na to, že je někdo jiný. Takové chování však patří k normálnímu vývoji, neboť děti se až časem naučí pohybovat se ohleduplně a pečlivě ve svém sociálním okolí. Děti bývají různě komunikativní, takže může být zcela normální, pokud má dítě více přátel a podniká s nimi každý den něco zajímavého, ale i to, pokud má pouze jednoho nebo dva přátele, s nimiž se setkává jen příležitostně. Ale pokud působí dítě nešťastně a uzavřeně, nevodí si domů kamarády a ani jiné děti ho nezvou, a pokud ještě k tomu i nerado chodí do školy, může to poukazovat na pozici outsidera.

"Moje dítě je outsider!"

Pokud vysloví rodiče tuto větu, jedná se ve většině případů o problematickou situaci, jak pro dítě i pro rodinu. Outsiderem se totiž dítě nestává přes noc, ale vývoj tohoto problému se táhne delší dobu, kdy se dítě dostává ať už ve třídě nebo jiném okolí do sociálního ústraní. Proč se dítě vlastně stává outsiderem? Důvodů může být několik. Každý z nás si určitě vzpomene na vlastní školní časy a na takové spolužáky, kteří se dostávali na okraj kolektivu ať už kvůli svému chování nebo vzezření. Rodiče mimořádně trápí, když vidí, že právě jejich vlastní dítě má takový problém. Jak mu pomoci? Nejprve by bylo třeba objasnit, proč se dítěti ostatní vyhýbají nebo ho zesměšňují. Vlastně už rozpoznáním této problematiky získáme mnoho a můžeme snadněji a cíleněji pomoci.

Důvody vyčlenění z kolektivu

Například dítě s problémy v učení má často problémy samo se sebou. Vidí, že je jiné než ostatní, neustále má takovou zkušenost, že "všichni ostatní" už "všechno" vědí, jen ono samo se vnímá jako hloupé nebo líné. Má pocit, že nepatří k zbytku třídního kolektivu a kompenzuje toto chování nezřídka posílením své "jinakosti" tím, že vědomě provokuje učitele nebo se stává třídním klaunem. Některé děti zase mají sklon k tomu, že se zcela stáhnou do sebe, a tímto chováním vlastně vzbuzují pozornost jiných, kteří se až pak všimnou, že toto dítě je jiné než oni, a pak má co dočinění s jejich nepřátelskými útoky. Ale i jiné potíže s chováním mohou vést k vyloučení z třídního kolektivu. Takto vyčleněné děti pak reagují obzvláště agresivním chováním vůči ostatním, ale i vůči sobě samým. Někteří se pokoušejí utlačovat ostatní, jiné jsou spíše bojácné a nejisté a stávají se tak obětními beránky v každé situaci. Vývojová zaostalost týkající se sociální či tělesné oblasti může být také vinna vyčlenění dítěte z kolektivu. Zejména v prvním ročníku ještě některé děti zaostávají. Nezajímají se ještě o takové věci, které jsou již pro většinu třídy fascinující. Některé nejsou ještě tělesně tak zralé, možná jsou menší než ostatní a možná i baculatější. Takové děti bývají pak méně úspěšné na hodinách tělocviku. Tyto "nedostatky" pak často stačí jako důvod k tomu, aby se těmto dětem ostatní vysmívali nebo je ponižovali.

Klasifikace outsiderů - Není outsider jako outsider

  • Jsou tzv. zralí outsideři: to jsou děti, které se na okraji skupiny cítí lépe než v centru dění. Některé děti jsou klidnější, tišší nebo skromnější. Některé se raději vyhýbají konfliktům (nebo je vyřeší) tím, že se odmítají hádat. Některé se raději nechají počastoval nadávkou "slaboch", protože zjistili, že hádky a konflikty se nevyplácejí.
  • Dále známe tzv. nezralé outsidery: to jsou děti, které poněkud zaostávají ve vývoji a potřebují čas. Nebo děti, které jsou doma (nebo ve škole) přetěžovány a ve skupině odpočívají tak, že zaujímají pasivní pozici. Nebo děti, které mají deficit v sociálním chování  a v určitých časových odstupech se samy dělají nepopulární a vyčleňují se z kolektivu.
  • A nakonec jsou to nefér vyčleněné děti, které jsou vyloučeny na okraj kvůli bezvýznamným věcem. Důležitou roli zde hraje sociální původ, nebo pokud je dítě tělesně jiné, ​​má řečovou vadu, pihy, zrzavé vlasy apod.

Jak mohou rodiče dítěti pomoci

  • Nejlepší by bylo, nenechat zajít tyto záležitosti až tak daleko. Každý z nás zná své dítě nejlépe. Zejména pokud jde o nápaditosti týkající se tělesné stránky, můžeme dítě ochránit před vyčleněním ze strany jeho budoucích "kolegů" ještě před začátkem povinné školní docházky. Při obzvlášť růstem malých a nedostatečně zralých dětí se doporučuje potlačit své vlastní ambice a požádat o odklad povinné školní docházky. Dítě tedy nastoupí do prvního ročníku o rok později, když ve svém vývoji doběhne ostatní. Při motoricky neobratné děti lze do odpoledních aktivit zařadit nějaké sportovní činnosti, ať už fotbal, gymnastiku, aerobik apod.
  • I výchova, kterou dítěti poskytujeme, může mít souvislost s tím, jak se dítě chová v kolektivu. Za problémy při kontaktech v kolektivu se často skrývá jednostranný výchovný styl. Tento může být obzvláště přísný, dítě omezující nebo i velmi ochraňující a rozmazlující. Může se však jednat také o pravý opak - rodiče si dítě sotva všímají, někdy ho i mravně kazí.
  • Na druhé straně je ale třeba vědět, že "vinu" za problémem s vyloučením dítěte z kolektivu nehraje jen výchova rodičů. Některé děti bohužel trpí určitými předsudky - a to mají odpozorováno ze světa nás dospělých a vyčleňují pak děti ze své přítomnosti, protože jsou dětmi přistěhovalců, nebo nejsou tak majetné jako ony samy. Jiné označí jako absolutně nemožné proto, protože se neoblékají tak moderně nebo nemají stejné záliby jako většina třídy (např. fotbal u chlapců).
  • Spolupráce mezi rodiči a učiteli je zde samozřejmě velmi důležitá, takže z malého problému nemusí vůbec vzniknout problém velký. I opravdové poslouchání dítěte, když nám vypráví něco o škole, může poskytnout dostatek informací. Rodiče si mohou promluvit s třídním učitelem a poprosit ho, aby zasáhl a apeloval na slušnost spolužáků.

Psychologové se domnívají,

že nápomocní mohou být zejména učitelé prvního stupně základní školy, neboť doprovázejí třídu větší část vyučování. Znají své žáky velmi dobře a mají někdy i speciální sociálně-pedagogické znalosti a vědí tak velmi dobře zacházet s různými sociálními problémy. Bylo by dobré, kdyby učitelé podporovali tuto sociální vzájemnost ve třídě, a to tím, že by ji zařadili do výuky a nevyužívali na to jen třídnickou hodinu. Učitel může například vytvořit pracovní skupiny z různých dětí, které plní úkoly (např. vzájemné diktáty, pravopisné cvičení, projekty ...), které vyžadují delší časovou přípravu - např. týden. Tak je možné vyhnout se už dopředu problému outsiderství a zničit ho už v zárodku. Nezřídka pak vzniká z antipatie přátelství. Děti se vedle těchto úkolů učí i vycházet navzájem nekonfliktně a týmově a tolerantně akceptovat i "jinakost" ostatních spolužáků.

Změna školy, např. kvůli stěhování, může vést také k velkým problémům

"Nový" nebo "nová" to nemají často právě nejsnadnější, když vniknou už do sehraného kolektivu. Zde mohou - po krátké adaptační fázi - působit podporující pozvání spolužáků, se kterými by se dítě rádo kamarádilo, ale i kontakt s jinými rodiči a z toho vzniklé společné trávení volného času mohou podpořit vznik nových přátelství.

Některé děti bývají určitým způsobem "handicapované",

vidí např. "pouze" špatně a musí proto nosit brýle. Psychologové tvrdí, že i při takovém problému pomáhá posílení sebevědomí dítěte. Pokud si dítě stěžuje, že ho přezdívají "brejlovcem indickým", je třeba si ho vzít stranou a spolu s ním si o brýlích a poruše zraku popovídat. Můžete mu vysvětlit, že velmi mnoho lidí nosí brýle, nejrůznějších forem a barev. Věnujte mu pozornost a ukažte mu, že ho berete s jeho problémem vážně - v každém případě nechte dítě vybrat si brýle samo. Ne mámě se musí brýle líbit, ale v první řadě dítěti. Proti posměškem ať dítě vyrukuje argumenty jako: "Ano, vidím špatně. Ale moje brýle se mi líbí, jsou výjimečné! " Protivník bude zaražený velkým sebevědomím, a tak ztratí řeč a více se téma brýle přetřásat z jeho strany nebude.

 Jiné děti pocházejí ze sociálně slabší rodiny nebo z rodiny s prarodiči,

kde dítěti zprostředkovávají jiné hodnoty, než jsou dnes moderní nebo cool, nebo z rodiny, která má svůj původ v jiné zemi s jinými zvyky a obyčeji. Nejlehčí metoda na vyřešení tohoto problému by bylo přizpůsobení se obvyklým a zavedeným normám a způsobům chování ostatních dětí. Pokud rodiče například zcela zakazují  dítěti se dívat na televizi - a ve třídě se hovoří pouze o nejnovějších seriálech, měli by si rodiče promyslet své názory a nechat dítě alespoň v minimální míře dívat televizi, aby se mohlo ve třídě mezi spolužáky jednoduše zapojit do rozhovoru. 

Zapomenout by se nemělo ani na velmi neklidné,

ale i zaražené, velmi citlivé nebo vysoce nadané a často podceňované děti. Uvolňovací cvičení mohou u nervózních dětí přinést zázraky. Rodiče by se neměli stydět vyhledat odborníka, který poradí, jak uklidnit takové dítě a navrhne mu individuálně relaxační cvičení. Zaraženým a bázlivým dětem, které mají často velmi nízké sebevědomí lze pomoci právě tím, že mu pomůžeme zvýšit sebevědomí. Můžeme ho přihlásit na karate, judo nebo podobný druh sportu. Vysoce nadaným dětem můžeme uhasit "žízeň po znalostech" doma nebo ho podporovat ve škole tím, že mu zadáváme těžší úkoly, aby si tak svoji "nevytíženost" nevyrovnávalo pomocí agresivního chování vůči ostatním. Učitelé se mohou pokusit o to, aby tito žáci pomohli žákům slabším.

Děti, které známe jako "maminčiny mazlíčky", zaujímají své místo v třídním kolektivu obzvlášť těžce

Pro děti, které jsou velmi vázány na matku, to znamená, že se musí od ní odpoutat a ukázat více samostatnosti. Na začátku je to velmi obtížné, protože rodiče chtějí své dítě nekonečně ochraňovat, ale musí ho nechat jít svou vlastní cestou.

Závěr

Útěcha pro všechny rodiče, jejichž dítě zajímá ve třídě pozici "outsidera" - máte prostě výjimečné dítě. Právě takové děti jsou nebo se z nich stanou výjimeční lidé, když se naučí se svojí "jinakostí" zacházet a budou ji umět prezentovat jiným lidem jako sympatickou. A lepší je být outsiderem než tzv. "začleněným". Takoví lidé bývají obzvlášť přizpůsobiví, neumějí vyslovit svůj názor, protože si nedůvěřují, aby náhodou neřekli něco jiného než ostatní, dávají pozor na to, aby byly "hezcí" v očích jiných. Jsou tedy momenty, kdy tito lidé mohou outsiderovi dokonce závidět. I když toto tvrzení asi dětem na náladě nepřidá. Důležité je však svému dítěti věřit a vytvořit mu podmínky, aby se do kolektivu dětí zapojilo a ve škole psychicky nestrádalo.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak pomoci dítěti překonat strach ze školy?

Prvňáčci mají za sebou premiéru a ne všichni ji stejně zvládli. Někde byly i slzičky, jinde ” jen” strach z...
více…

Jak zařídit bydlení, když chceme vychovávat děti metodou Montessori?

Montessori systém výchovy dětí, to není jen návštěva školky a školy s tímto názvem, ale je to především výchova...
více…

Deset rad rodičům, kteří učí děti psát

Prvňáčci se ve škole potýkají s mnoha novými věcmi. Musí se naučit psát, číst, počítat a další a další...
více…

Milujete své dítě? Tak ho nechraňte před problémy!

Každý dospělý se ve svém životě občas setká s neúspěchem a měl by se s ním umět vyrovnat. A pokud se jedná o...
více…

Jak nezešílet z malého dítě, které si chce za každou cenu prosadit své?

Výchova dětí, to nejsou jen příkazy a zákazy. Děti se musí vychovávat s láskou. Ale i přestože své děti...
více…

Nosíte své miminko často v náručí? Nejenže ho vychováte správně, ale také správně poroste!

Utišujete dítě když pláče v náručí? Tak to ale vůbec neděláte chybu! Nejenže své dítě rychleji utišíte, ale...
více…

Chcete poslat své dítě na letní tábor? Nenuťte ho, ale svědomitě připravte!

Přestože prázdniny ještě tak úplně neklepou na dveře, starost kam v tomto období s dětmi je již zcela na místě. A...
více…

Jak nevychovávat děti, pokud chcete, aby byly v životě spokojené?

Jak vychovat dítě se zdravým sebevědomím, dítě které se nebude cítit ukřivděné nebo naopak nebude nebezpečně...
více…

Děti vychovávané mazlením, budou duševně vyvinutější než děti, na které se křičí

Objímáte často svoje děti a mazlíte se s nimi? Tak to svým dětem pomáháte ke správnému duševnímu vývoji. A...
více…

Televize malé děti rozvíjí, ale může jim i škodit!

Televizní programy vychovávají naše děti za nás. Ale jak? Je to ta správná výchova? A je v pořádku, že často i...
více…