Oblíbené jídlo může zlepšit náladu, ale nesmí potom následovat výčitky
Konzumace jídla, ze kterého máme požitek, nás může povzbudit a vyvolat pocit spokojenosti a odpočinku. Naopak, konzumace oblíbených jídel může také někdy vést k negativním pocitům, například k pocitu viny a lítosti. Jak můžeme minimalizovat negativní a maximalizovat pozitivní dopad potravy na naši náladu?
Princip požitku
Konzumace jídla je jednou ze slastí života a pokud je to možné, konzumujme potraviny, které máme oblíbení, a vyhýbáme se těcm, které nemáme rádi. Ukázalo se, že konzumace oblíbených potravin může stimulovat uvolňování ß-endorfinů, známých tím, že zlepšují náladu. Nicméně, atraktivita jídla není spojena pouze s jeho smyslovými vlastnostmi, závisí také na tom, jak jsme hladoví, na našich předchozích zkušenostech s daným jídlem a také na společenských okolnostech, při kterých se jídlo konzumuje. Jinými slovy, cítíme se dobře při konzumaci správného druhu jídla, ve správném čase a ve správné společnosti.
Emoce
Touha po jídle, nebo nutkání po konzumaci určitých potravin je obecně velmi častá. V závislosti na zkoumané populaci, se 60 až 90% lidí k podobné touze přiznalo. Zajímavé je, že muži a ženy spojují s touto touhou různé názory a emoce. Muži si většinou vysvětlují touhu po jídle jako způsobenou hladem, přčemž ženy více spojují touhu po jídle s negativními náladami, jako je nuda a stres. Ženy také častěji zažívají negativní pocity jako lítost a vinu po nepřekonané touze po konkrétní potravině. Často je vytoužené jídlo „zakázaným'“jídlem, jako například čokoláda. Pokud se určité potravině vědomě vyhýbáme, chuť na ni sílí, dokud konečně neoddáme pokušení. Po konzumaci jídla je rozhodně zakořeněn pocit viny a lítosti s rozhodnutím, že se již příslušné potraviny ani nedotkneme.
Cítíte se ospale?
Účinky jednotlivých živin v potravě jsou předmětem mnoha studii, avšak zatím se vědci neshodli na tom, jaký dopad mají tyto živiny na náladu. Například množství studií ukazuje, že sacharidy pomáhají lidem k pocitům uvolnění a ospalosti, ale ve srovnání stejného množství studií se nenašel žádný důkaz o tom, že by ovlivňovaly na náladu. Je možné, že různí lidé reagují na tyto živiny různé. Podobně je to i u kofeinu. Citlivost na kofein se zřejmě mezi jednotlivci liší. Někteří lidé mohou vypít několik šálků nápojů s obsahem kofeinu během několika hodin a necítí přitom žádné účinky, zatímco jiní pociťují jeho stimulační účinky již po první šálku.
Velké očekávání
I když může existovat interakce mezi potravou a chemií našeho těla, vliv očekávání spojených s našimi stravovacími návyky nelze podcenit. Například, pokud konzumace určité potraviny nebo nápoje normálně zlepšuje naši náladu a ostražitost, stane se tak proto, že to očekáváme, dokonce i když aktivní součásti v ní ve skutečnosti chybí. Není pochyb o tom, že chuť potraviny a požitek z konzumace mohou pozvednout náladu a duševní pohodu. Ale silné pozitivní účinky konzumace "špatných, ale chutných potravin" jsou často mařeny pocitem viny. Ale nejdůležitější je, zbavit se jakéhokoli pocitu viny spojeného s jídlem. Aby se to tak i stalo, lidé si musí urovnat vztahy s jídlem a vytvořit si realisticky zdravé stravovací návyky. V tom mohou být zahrnuty i způsoby konzumace oblíbených potravin, vedoucí k maximálnímu požitku, který poskytují, ale bez zbytečného přejídání.
