Potraviny z velkých obchodních řetězců mají akční ceny, ale...
Většina českých konzumentů vůbec nečte etikety a nezajímá je ani o to, co právě nakupují. Navíc výrobci sází na fakt, že většinou nechceme nakupováním ztratit spoustu volného času a to by hledání všech zdravých i nezdravých součástí výrobku rozhodně zabralo. Proto je velmi snadné ho zmýlit. Stačí označit výrobek barevnou a lákavou supervýhodnou cenou. A už je pro většinu lidí atraktivní, aniž by si přečetli, co výrobek vlastně obsahuje a někdy jim ani nedojde, že výrobek byl zlevněn o padesát procent, a přitom přes slevou stál téměř stejně...
Zdraví versus zisk
Jak již víme, v potravinovém byznysu je na prvním místě zisk, ne naše zdraví. Avšak u spotřebitele by mělo být prvním místě zdraví a ne někoho zisk. To je diametrální ideologický rozdíl, který si je při nakupování dobré uvědomit. Vždy jinak vyrobíme nebo vypěstujeme něco pro sebe, jak za účelem prodeje a zisku. Proto je dobré na tento fakt při nakupování nezapomenout a vcítit se do kůže prodejce. Možná patříte mezi ty, kteří se nechají nachytat na třpytivý obal, manipulační marketingový název nebo akční super cenu. Zde je však třeba si vždy klást otázky. Například, proč je na lahvi medu napsáno "Vyrobeno částečně v EU a částečně mimo EU"? To máme v Evropě včely dalekého doletu? Proč je na džemu s etiketou 98% ovocný džem ve skutečnosti pouze necelých 60%? Proč jogurt obsahuje deset různých cizích látek, které do něj logicky nepatří? Proč jsou polystyrénová rajčata ze Singapuru levnější než ta naše i přesto, že procestovala tisíce kilometrů? Kdybychom kladli více otázek, dozvěděli bychom se mnohem více odpovědí. Stačí však používat takzvaný "selský rozum". Možná právě proto není na škodu číst etikety, i když na nich nenajdeme všechno.
Důležitá je pouze cena, etika ne?
Bohužel, stal se z nás národ ignorantů vůči původu a kvalitě, díváme pouze na cenu a my sami jsme si tak nastavili řetězce a jejich nákupčí potravin. My jsme ti, kteří rozhodují o trhu. My sami. Etika se mění velikostí koncernu. Etické marketéry velké potravinářské koncerny, právě kvůli jejich neagresivnímu přístupu a etičnosti, nezaměstnají. Dnes máme tržní ekonomiku, která je pouze částečně kontrolována velkými řetězci. Ekonomika je kontrolována totiž hlavně námi, zákazníky. Děje se tak zjevně, aniž jsme si to zřetelně uvědomovali. My jsme totiž ti, co ovládají trh. Pokud bychom nenakupovali levný odpad, přestal by se u nás tento odpad prodávat¨!! Řetězce jsou také nuceny nám nabízet pouze to, co je doslova nutíme od jiných nakupovat. A nás ani tak nezajímá co jíme, ale zejména kolik to stojí. Těšíme se ze slevy, přitom jen málo z nás tuší, jaké procento marže dosahuje maloobchod i na akčních produktech. Aby český spotřebitel pochopil vlastní naivitu, uvedeme příklad cenové politiky u nás a ve srovnání s Irskem: U nás tleskáme, když máme zelený ananas v akci za 30 korun. Ale v Irsku se dá koupit v akci za tři centy. Vypěstovaný, dovezený přes půl planety a za tři centy! V tomto případě šlo určitě o přebytek pěstitele, který se potřeboval tohoto zboží rychle zbavit. Kolik ale musí stát vypěstování a jak asi takové pěstování vypadá? Myslíte si, že takový produkt má mnoho živin a vitamínů?
Potraviny plné chemikálií
Tak začněme u toho, jak je ta plodina vypěstována. To, že to určitě nebude "bio" , ale "chemo", je nám jasné. Pesticidy bohužel obohatí půdu nejen o tři skromné, ubohé látky z potřebných padesáti, ale zůstávají v plodu a o tyto látky "obohatí" i naše tělo. Prohlášení Evropské komise o neškodlivosti, téže komise, ve které rozhodují lobbisté, je tak možná dobrým námětem akorát do pohádkových knih. EU pouze reguluje škodlivost látek vlastním vzorcem, založeným na procentu populace, škodlivosti látky, konzumních zvyklostí národa, ale zakazuje nám sníst tři kila navoskovaných a chemicky vypěstovaných jablek denně? Ne. Vždyť by to bylo proti "profitující logice". Nákupy se dělají totiž za normálních okolností pouze od stolu, přičemž maloobchodní odběratel nemá ani páru o tom, v jakých podmínkách se produkt pěstuje, či vyrábí. Zde jde pouze o tabulkovou jakost za nejnižší cenu, na ostatním nezáleží.
Původ a podmínky pěstování a výroby
Přestože se trh pouze přizpůsobil požadavkům kupujících, mnozí hrají hru na hraně zákona. U většiny přitom etika nemá prioritní roli. V Čechách sice máme alespoň vlastní kontrolu kvality potravin, kterou zajišťuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ale pokud chcete zjistit kvalitu potravin u zahraničního výrobce či pěstitele, je třeba si koupit letenku. Nebo se alepoň zamyslet nad tím, jak putují potraviny napříč světem!
