Proč někteří lidé nemohou pít mléko?

Alergii na mléko si s nesnášenlivostí mýlí běžní lidé i lékaři. Podle čeho je rozeznáte? Pomohou i testy.

Může zachránit život

Jak zjistíte, že nesnášíte laktózu? Jednoduše: vypijete kravské či jiné mléko a začne vás prohánět, nafukovat, kroutí se vám žaludek. I u dětí se nesnášenlivost projevuje opakovanými bolestmi bříška či křečemi. Pokud chcete mít jistotu, že to není něco vážnějšího, dejte své ratolesti udělat laktosový toleranční test z krve nebo dechu. Proplácí ho pojišťovna, udělají ho však jen gastroenterologové z dětských fakultních nemocnic. Je velmi důležitý zejména pro miminka, která mají laktosní intoleranci od narození, ohrožuje totiž jejich život. Takový novorozenec vůbec nemá v těle enzym, který štěpí mléčný cukr. Nesmí pít žádné mléko, ani mateřské, neboť právě to obsahuje nejvíce mléčného cukru.

Z krve i dechu

Při krevním testu dítě vypije mléčný cukr ve formě roztoku a lékař mu v půlhodinových intervalech odebírá z prstu krev. Laktóza se během trávení v tenkém střevě rozštěpí na glukózu a galaktózu. Glukóza se přes stěny střeva vstřebá do krve. Když její hladina v krvi nestoupne, je to signál, že tělo si s mléčným cukrem neumí poradit. Nevýhodou tohoto testu je, že dítěti je třeba vícekrát odebrat krev, což ho traumatizuje. Pokud je malé nebo nespolupracuje, použijeme jiný test, dechový. I při něm malý pacient vypije laktózu. V půlhodinových intervalech vydechuje vzduch do speciálního přístroje, který měří množství vodíku. Pokud enzym laktózy nepracuje správně, ve střevě se nahromadí podstatně více vodíku, než je běžné. Přes stěny střeva se tento plyn dostane do cév, pak do plic a ven. Když se jeho hodnoty v průběhu tří, čtyř měření zvýší, znamená to, že laktóza pracuje nedostatečně. Dechový test má ještě jednu výhodu, lékař ho může použít i u malého miminka: Namísto trubičky s náustkem použijeme speciální masku, přiložíme ji na ústa děťátka a bez problémů odměříme množství vydechnutého vodíku.

Líné enzymy

Neschopnost zpracovat laktózu roste s věkem. Jsme savci, naši prapředci zpočátku pili jen mateřské mléko. Kravské, ovčí či kozí mléko vůbec neznali, až později je začali používat jako běžnou potravinu. Jižní národy, například černoši či Romové, mléko tráví velmi špatně, seveřané ho naopak snášejí dobře. Nepomůže vám, pokud kravské mléko vyměníte za jiné. Laktóza, tedy mléčný cukr, se totiž nachází ve všech druzích mléka. Musíte jej nahradit probiotickými jogurty, zakysanými výrobky a acidofilním mlékem, nejlépe tučným. Pokud se mléka nemíníte vzdát, vyzkoušejte tablety nebo kapky, které obsahují enzym laktózy. Nesnášenlivostí laktózy nejvíce trpí sice dospělí, ale ti si s ní poradí bez potíží. U miminek a malých dětí je to horší. Starší dítě s intolerancí může jíst jogurty, ne příliš slané sýry a pít zakysané a jogurtové nápoje. Pomáhají i probiotika ve formě kapek nebo tabletek. Takové děti se musí vyvarovat nejen čerstvého, ale i sušeného či kondenzovaného mléka a potravinám, které ho obsahují.

Alergizující bílkoviny

Běžná nesnášenlivost mléka není nic tragického. Často si ji však pleteme s alergií. Intolerance laktózy a alergie na mléčnou bílkovinu jsou dva různé problémy. U alergie jde o prudkou reakci imunitního systému, kterou spouští bílkovina kravského mléka. Nejčastěji se vyskytuje u kojenců, později, zejména po šestém roce života, ustupuje. Dítě může mít podobné zažívací obtíže jako při nesnášenlivosti, ale kromě toho má i kožní projevy, jako například kopřivku, ekzém nebo dýchací potíže, chronický kašel či astmatický záchvat. Může dokonce dostat anafylaktický šok. Alergie na mléko se dá zjistit pomocí speciálních vyšetření protilátek z krve nebo pomocí expozičního testu. Někdy se jen velmi těžko dá rozlišit, zda má dítě intoleranci nebo alergii, protože jejich příznaky se částečně překrývají. Dokonce se stává, že má jedno i druhé. Právě proto si někdy alergii s intolerancí pletou i lékaři.

Vyrůstal z nejlepšího

První cizorodá bílkovina, se kterou se kojenec setká, je většinou bílkovina kravského mléka. Pokud na ni zažívací trakt ještě není připraven nebo pokud jde o vrozenou podmíněnost na alergen, dítě se stává přecitlivělým a vzniká alergická reakce. Malý alergik proto nesmí pít kravské mléko ani jíst výrobky z něj. Místo nich dostane hydrolyzát, speciální mléko, které již má mléčnou bílkovinu naštípanou na malé částečky. Bohužel, ovčí, kozí ani sójové mléko nejsou vhodnou náhradou za kravské mléko, protože mohou vyvolat zkříženou alergii. Důležité je doplňovat ve stravě vápník z jiných potravin. Kromě sóji a tofu ho najdete ve fazolích a v dalších luštěninách, máku, ořechách, celozrnných obilovinách, v brokolici, čínském zelí, póru, petrželi, salátech, špenátu. Alergie na mléko nejčastěji vzniká v kojeneckém věku a dítě z ní postupně vyroste.

 

comments powered by Disqus