Proč umíráme na banální infekční onemocnění?
Banální onemocnění a léčba antibiotiky nezabírá? Neklesá horečka, nastávají komplikace, dokonce vše může skončit fatálně! Důvod je prostý, choroboplodné zárodky si na léky vybudovaly odolnost.
Náhrada účinných antibiotik
Léky, které dokázaly porazit infekce, přestávají účinkovat. Náhrada za ně však stále není! Odborníky děsí úmrtí pacientů, které zabila jejich běžná bakterie Klebsiella pneumoniae. To potvrdilo obavy lékařů, že si bakterie si vytvořily odolnost vůči antibiotikům. Nebezpečné tak budou i běžné infekce. Čtvrtina kmenů Escherichia coli je v České republice vůči antibiotikům rezistentní. U zmíněné bakterie Klebsiella pneumoniae je rezistentní dokonce polovina kmenů.
Zbytečné podávání antibiotik
První jmenovaná bakterie napadá hlavně močové cesty a způsobuje hnisání ran. Pokud se dostane do trávicího traktu člověka, vyvolává infekce a těžké průjmy. Druhá bakterie zase může za záněty plic, možná i Bechtěrevovu chrobu. Žádná náhrada za antibiotika zatím neexistuje. U Klebsiella pneumoniae se ji sice na čas podařilo nalézt, bakterie ale velmi rychle zareagovala. Důvod je podle odborníků jednoduchý: antibiotika se berou stále více. Češi každoročně spolknou až sedmdesát tun těchto léků. A svůj podíl na tom mají lékaři i pacienti. Lékaři často pořádně vyšetří příčinu nemoci a místo antibiotik na lokální infekci předepíší raději ty širokospektré. Pro jistotu... A právě širokospektrá antibiotika dávají bakteriím možnost, aby si postupně vybudovaly rezistenci. Ale i pacienti jsou na vině. Jakmile se jim uleví, léky bez váhání odloží, ale každé balení antibiotik by se mělo využívat celé. Nízká dávka bakterie jen posílí. A tak se stále více antibiotik stává nefunkčními. Lidé, kteří takovou chybu udělali, už nemají v léčbě antibiotiky naději. A alternativy existují jen u velmi malého počtu nemocí.
Obětí přibývá
Podobně je na tom celá Evropa. Každoročně kvůli obyčejným infekcím, na které nepůsobí antibiotika, zemře až 25 tisíc lidí. Nejhorší jsou na tom jižní země - Itálie, Řecko nebo Kypr. Mají asi třikrát vyšší spotřebu antibiotik na obyvatele za rok než ostatní země Evropy. Jelikož jde o populární dovolenkové destinace, jejich návštěvníci si mohou domů přinést odolnou bakterii.
Vývoj nových léků
Vědci přiznávají, že vynalézt novou molekulu, která by antibiotikům navrátila účinnost, není vůbec jednoduché. Ačkoliv na vývoji nových léků a vakcín na infekce pracuje po celém světě tisíce vědeckých pracovníků v mnoha výzkumných projektech. A na výzkumy v těchto odvětvích se vynakládají ročně nemalé finanční prostředky.
