Čím se piva liší?
S pivem je to podobně jako s vínem. Má zaujmout nejširší publikum...
Pivo má mít svou charakteristickou chuť, to mu musí dát pivovar. Vaření piva je kumšt. Nejrůznější druh ječmene či pšenice, místo a roční doba, procedury skladování, metody máčení, vlastnosti vody, doba varu ve varném kotli, způsob jakým je kotel zahříván, rozmanitost přidávaného chmelu, druh kvasnic a teplota, další zrání a upravování, typ filtrace a pasterizace jsou prvky, které nápoji dávají výslednou chuť a vzhled.
Mezi nimi navzájem existuje nekonečné množství kombinací. Čím je pivovar menší, tím více vzniká kreativní prostor pro výrobu speciálních druhů piva. Pro výrobu každého z klasických druhů piva se uznává základní metoda. Zvláštní chuť a barvu nápoj dosahuje díky různým druhů sladu i chmelu. Způsob použití kvasnic, kvašení a zrání představuje v tomto procesu ten nejpodstatnější element.
Záleží na pivovarníkovi, jaký recept zvolí. Vyrobit totéž pivo ve dvou pivovarech prakticky není možné, ani totožnou várku v jednom pivovaru. Každý lepší výrobce míchá várky mezi sebou s cílem vylepšit chuťovou stálost. Vyrobit víno je jednodušší než vyrobit pivo. Základní chutě každého piva je slad, chmel a kvasnice. Dříve než ječmen, případně pšenice, bude zkvašený, vyrobí se z něj slad. Chmel je kořením. Kvasnice jsou činitel fermentace. Tyto prvky jsou přítomny jako v chuti, tak i ve vůni a doznívání.
Prý člověka, kterého nezajímá jaké pivo pije, pravděpodobně nezajímá, jaký chléb konzumuje. Mimochodem vynález piva předchází vynálezu chleba.
