Jak ochutnávat pivo?
Významně hledět na sklenici piva, případně k němu čichat, jsou prvními kroky k jeho ocenění. Pivo je nejen radostí pro oči, ale i pro čich.
Vysoká, hustá pěna v očích mnoha vytváří i nádherný květ, který se však nesmí rychle ztratit. Pití piva po doušcích zanechává na okraji sklenice kroužek. Pivovarníci jej označují přímo poeticky. Prostě bruselská krajka. Konzumenti říkají, že pivo kroužkuje. Bublinky v pivu jsou drobné, nevyprchávají a na jazyku nezůstává žádná takříkajíc kysličníková štiplavost.
Každý druh piva má svůj poměr mezi různými vlastnostmi. Ty se druh od druhu liší. Proto lze podle sladu posuzovat pivo pouze v rámci daného druhu.
Každé pivo disponuje typickou škálou barev, uvnitř níž je jednotlivý typ jemnější, chuťově složitější, respektive krásnější než jiný. Průzračnost? Mnoho neznamená. Je potřeba si položit otázku správně.
Jaký vzhled patří k danému typu? Co se týče buketu, každé pivo by mělo mít svůj, ale u některých je důležitější než u jiných. Obecně se u všech piv vyžaduje buket chuťově příjemný a líbivý.
Například u Pilsneru je buket voňavý, bohatý, chlebnatý.
Bavorská piva se vyznačují jistou nasládlostí.
V pšeničném druhu nebo typech piva se očekává ovocný tón.
Zmíněné prvky by se měly v buketu ozývat. Totéž platí pro chuť. Důraz na chmel, slad a ovoce by se měl u různých druhů lišit. Může se měnit i charakter chmelovitosti (voňavá, bylinná, i nahořklá), nasládlosti (sladká, suší, kořeněná, karamelová nebo i pražená) i chuti po ovoci (jemné i troufalé citrónové, jablkové, respektive se stopou po banánu). Důležitá je rovnováha prvků.
Chmelové pivo by nemělo být pouze ostře hořké. Sladové nejen sladké a chlebové. Ovocné by nemělo být samá kyselost a nic víc. Oficiálně se uznává 120 popisů chuťových prvků piva. Jejich rozpoznání dává jisté měřítko pro souhrn vlastností daného piva.
