Nestačí vám šest hodin spánku? Důvod není v délce, ale v kvalitě!
Vyspali jste pořádně? Nebo se neustále potýkáte se spánkovým deficitem? Nejste v tom sami. Tento nešvar je je typický pro naše století. A co na to odborníci?
Lidé, kteří žili v předindustriální společnosti,
nespali mnohem více než šest hodin denně. Američtí vědci ve své studii zkoumali zvyklosti týkající se spánku u populací, jejichž životní styl je blízký lovcům a sběračům z paleolitu. Dospěli k závěru, že se spánkem to nebylo kdysi mnohem lépe než dnes, a že osm hodin spánku denně nepotřebujeme. Informace zveřejnil francouzský týdeník L'Express.
Nedostatek spánku je pravděpodobně neduhem 21. století
Světelné znečištění nás připravuje o regenerační spánek a sledování televize či práce s počítačem dlouho do noci nám znemožňuje klidné usínání. Zdá se, že noční čas klidu nám otravuje snad všechno, a že moderní doba má daleko k době, kdy naši předkové chodili spát se slepicemi a vstávali s východem slunce. Skupina americký vědců z Kalifornské univerzity sledovala tři skupiny patřící k předindustriální společnosti v Tanzanii, Namibii a Bolívii, jejichž každodenní život ovlivňoval lov a sběr. Žili bez elektřiny, podobně jako lidé z doby paleolitu. Ukázalo se, že tyto rodiny nechodily spát se soumrakem, ale zůstávaly v průměru o tři hodiny a 20 minut déle vzhůru. V zimě sice spali nejméně o hodinu déle, ale průměrná doba jejich spánku se pohybovala kolem šesti hodin a 15 minut. To má daleko k osmi či devíti hodinám, o kterých se tvrdí, že jsou pro člověka nezbytné. To, co předurčovalo odchod do postele a vstávání, byla více teplota, než světlo. Podle vědce Jeroma Siegela jsou tato nerealistická očekávání současníků týkající se spánku zdrojem zdravotních problémů. Pokud jdete k praktickému lékaři a řeknete mu, že málo spíte, dá vám léky na spaní. Spíme tedy šest hodin denně a přestaňme naříkat! To ale není tak jednoduché. Hluk ve městě, stres v zaměstnání, práce a sedavý životní styl jsou problémy, které mohou vést ke skutečným problémům se spánkem.
Spánek je jedním z klíčů vývoje člověka
Opice, například, spí více než člověk, ale její spánek není tak regenerující. Vědci z americké Duke University zjistili, že člověk spí méně, ale lépe než ostatní primáti. Když první lidé opustili stromy, kde spali a lehli si do postele na zem, začali spát méně, ale lépe a hlouběji. Tím zřejmě prospěli duševnímu vývoji. Vědečtí pracovníci David Samson a Charles Nunn pozorovali dnešní primáty ve spánku. Doba spánku se zdála přímo úměrná velikosti zvířete, avšak s jedinou výjimkou - tou byl člověk se sedmi hodinami spánku denně. Další zvláštností je to, že strávíme 22 procent v paradoxním spánku (REM fáze), tedy mnohem více než ostatní primáti. Podle vědců jsme přijali tento zvyk před necelými dvěma miliony let, kdy homo erectus sestoupil k spánku na zem, k ohni. Spánek ve větvích stromů, kterými pohyboval vítr a kde mohly být rizikem například hadi, byl velmi nepohodlný. Na zemi naopak mohl člověk strávit lepší noc za té podmínky, že zůstal ve skupině kolem ohně, aby zahnal případné predátory. Tento hlubší a regenerující spánek zřejmě přispěl k tomu, že se naši předkové začali odlišovat od tehdejších primátů.
