Poruchy příjmu potravin - příznaky, léčba, doporučení

Anorexie a bulimie je psychické poruchy se zvláštními znaky vyznačujícími se typickými tělesnými příznaky. Nejrozšířenější formy poruch přijmu potravy jsou mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání.

poruchy příjmu potravin, zdraví, anorexie, bulimie

Historie

Poprvé se poruchy příjmu potravin objevily v záznamech lékařských a anglických lékařů v roce 1870. Psalo se "o odmítání potravy, extrémním poklesu hmotnosti s amenoreou, zácpou, poklesem tepové frekvence". V 19. století trpělo relativně dost dospívajících dívek ze střední vrstvy hypochromní anémií - nápadnou bledostí a nechutenstvím. Lékaři už tehdy viděli souvislosti mezi tímto onemocněním a úmyslným omezováním potravy ze psychogenních příčin.

Charakteristika

  • Psychické poruchy se zvláštními znaky vyznačujícími se typickými tělesnými příznaky,
  • vyskytují se převážně u dívek v období dospívání a u mladých žen,
  • na jejich vzniku a přetrvávání se podílí více faktorů - neexistuje pouze jeden důvod, který by byl příčinou vzniku poruchy; ve všech případech onemocnění je přítomno spolupůsobení určitých tělesných, psychických a kulturně-společenských faktorů,
  • vzájemné propojení jednotlivých typů poruchy příjmu potravy je složité - stává se, že nemocný jedinec přejde z jednoho typu onemocnění k druhému, případně je v různém období střídá,
  • léčení by mělo zasahovat všechny oblasti života pacientů.

Nejrozšířenější formy anorexie a bulimie

Nejrozšířenější formy poruch příjmu potravy jsou: mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Poruchy příjmu potravy může diagnostikovat pouze lékař-specialista, psychiatr nebo psycholog.

Anorexie

Anorexia nervosa je nemoc, při kde pacient odmítá potravu, chce stále snižovat svoji hmotnost a ovládat své tělo. Neustále má pocit, že je nepřiměřeně tlustý. Nejčastěji jí trpí dospívající dívky, ale nejsou ojedinělé ani případy starších žen či mužů. Podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) je mentální anorexie klasifikována tak, že hmotnost mladé ženy musí klesnout pod 15% její průměrné hmotnosti vzhledem k její výšce, věku a stavbě těla (BMI index je nižší než 17,5). Pokles tělesné hmotnosti si mladé ženy způsobují samy - nejedí, zvrací, užívají projímadla, nadmíru cvičí. Podle statistiky je mentální anorexie u 0,2 až 0,8% dospívajících dívek.

Příčiny vzniku

  • Psychologické faktory (vnitřní nejistota, atmosféra v rodině, puberta, snaha o kontrolu nad vlastním tělem, pocit úspěchu při snižování hmotnosti),
  • genetické předpoklady.

Příznaky

  • Strach z přibírání, snaha o zhubnutí přes viditelné podváhy, nepřiměřeně přísná dieta,
  • vypadávání vlasů,
  • hustší ochlupení,
  • lámavé nehty,
  • suchá, šupinatá pokožka,
  • oteklé nohy,
  • řídnutí kostí,
  • poruchy nervového systému,
  • ateroskleróza mozkových cév,
  • diabetici mohou vynechávat léčbu inzulínem,
  • nepravidelná (příp. žádná) menstruace.

Bulimie

Na rozdíl od anorektikých pacientů, trpícího bulimií nepoznáme tak snadno. Bulimik své trápení dokáže ukrývat déle. Bulimie se projevuje přejídáním a vzápětí zvracením, které si člověk sám způsobí či vyvolá. Vede ho k tomu pocit viny. Zpočátku je pro bulimiky zvracení způsobem očištění organismu, později k němu přistupují systematicky - nají se a zároveň nepřibírá. Po krátkém čase však znovu pocítí hlad a mají potřebu přejídat se, aby to opět zvraceli. Takto se dostávají bulimici do začarovaného kruhu problémů - život se stává pro ně nesnesitelný. Sociálně se izolují, bojí se, že ve společnosti se o jejich problému ví, nechodí do práce, uzavírají se, mívají deprese. Bulimií trpí asi 5 až 15% studentek středních a vysokých škol. Nemoc je typická pro věkovou skupinu 16 - až 20 letých. Mentální bulimií trpí 2 až 4% žen.

Příznaky

  • Bulimici jsou nespokojeni se svou hmotností, dbají o svou hmotnost, stravu, vnější vzhled, dodržují diety,
  • jejich hmotnost je zpravidla nižší, než by bylo v normě, ale kolísá,
  • často mají zničené zuby - časté zvracení poškozuje zubní sklovinu,
  • bolívá je hrdlo, žaludek, zvracení poškozuje hrtan, mívají bolesti svalstva, jsou nervově vyčerpaní,
  • u žen nepravidelná menstruace.

Záchvatovité přejídání

Má podobné znaky jako bulimie, s těmito specifiky:

  • Postižený konzumuje jídlo mnohem rychleji, než je běžné,
  • jí do té doby, dokud se necítí už nepříjemně plný,
  • v pojídání pokračuje, i když už necítí hlad,
  • jí o samotě, protože se stydí, že zkonzumuje tak mnoho,
  • po přejedení je sám sebou znechucený, cítí se provinile,
  • v souvislosti s přejídáním se objevuje pocit úzkosti,
  • k záchvatům přejídání dochází dva a vícekrát týdně,
  • přejídání není spojeno s pravidelným kompenzačním chováním (zvracením).

Diety

Redukční diety mohou být doslova živnou půdou pro postupné rozvinutí poruch příjmy potravy. Podle různých statistik až u 20 až 30% žen redukční diety zvyšují asi osmkrát riziko vzniku anorexie nebo bulimie. Svou ne pozitivní funkci přitom mají média, která propagují množství "zaručených" redukčních diet jakož i přetrvávající ideál ženské krásy ztělesněný ve vyhublé mladé ženě. Ve srovnání s minulostí už také neplatí, že redukční diety drží hlavně ženy s vysokou nadváhou a lidé po operačních zákrocích. Dnes se ztrácejí hranice mezi zásadami zdravé, správně vyvážené stravy a dietním způsobem života. Málokdo si také uvědomuje bezprostřední nebezpečí ohrožení zdraví při držení přísných redukčních diet. To je spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí hlavně na onemocnění srdce. Držení přísných diet má velký vliv i na duševní zdraví (přechodně vyvolává mírné euforickou náladu a paradoxně i nárůst energie). Z dlouhodobého pohledu je však hladovění pro organismus velká zátěž - ohrožuje zdraví a život člověka.

Účinky hladovění na fyzické zdraví

  • Zvýšená citlivost na chlad (větší mráz může způsobit omrzliny),
  • poruchy spánku,
  • zvýšený růst ochlupení po celém těle,
  • oslabený krevní oběh, pomalý puls a návaly krve,
  • řídnutí kostí,
  • stažen žaludek a pocit nepříjemného přeplnění po snědení malého množství jídla,
  • zácpa (funkce střev je snížena).

Následky hladovění pro duševní zdraví

  • Depresivní nálada s plačtivostí a "černými myšlenkami",
  • myšlenky na jídlo jsou častější, nutkání přejíst se postupně narůstá a zabírá většinu představ,
  • snížený zájem najít si partnera,
  • problematické soustředění se na nějakou činnost,
  • malé problémy se zdají být neřešitelné,
  • narušena schopnost racionálně uvažovat.

Vnější příznaky poruch příjmu potravy

Čím lze na první pohled poznat anorektičky či bulimičky? Obě skupiny mají své charakteristické příznaky. Společné mají to, že jsou závislé na hodnocení okolí a mají sklony k perfekcionismu.

Bulimie - vnější příznaky

Dívky a ženy s mentální bulimií mívají na sebe přehnané nároky, touží být ve všem perfektní. Bývají závislé na hodnocení druhými. Cení si schopnost sebeovládání a sebekontroly a jejich porušování v záchvatech přejídání, snášejí velmi špatně. Stydí se a trpí pocity viny, zlobí se na sebe. Často se vyhýbají společnosti, upřednostňují samotu. Anorektické i bulimické dívky a ženy mají společné to, že jsou závislé na hodnocení okolí a mají sklony k perfekcionismu. Stejně je spojuje důraz na sebeovládání a sebekontrolu, při anorexii je však extrémně dodržován, zatímco při bulimii opakovaně porušován. Jejich vidění sebe je narušeno a své tělo vnímají jako nepřítele, se kterým je třeba bojovat. Nepřátelský postoj mají zpočátku i k člověku, který jim chce pomoci. I v pokročilém stádiu má nemoc pro ně totiž určité "výhody". Například věří, že pomocí zvracení se jim podaří zůstat štíhlé. Někdy nepomáhá ani vysvětlení, že zvracením se zbaví jen asi 30 - 50% zkonzumované stravy a že projímadla a diuretika nesnižují kalorickou hodnotu jídla.

Anorexie - vnější příznaky

Při mentální anorexii nejde o klasické nechutenství k jídlu, ale spíše o přemáhání hladu a snižování dávek jídla s cílem zhubnout. Na začátku je omezování jídlu vydatných potravin, postupně se snižuje i příjem nízkokalorických jídel. Někdy omezí i příjem tekutin. Navzdory vyhublosti trpí pocitem, že jsou tlusté, hlavně v oblasti břicha, boků a stehen. Zároveň mívají zvýšený zájem o jídlo, recepty a vaření pro své blízké. V rozporu s tím, jak vypadají jsou mnohé dívky stále aktivní a výkonné. Učitelé je posuzují jako vzorné žákyně, disciplinované, se smyslem pro odpovědnost. S rozvojem nemoci se však dostávají do konfliktů s rodiči. Odmítají připustit, že s nimi něco není v pořádku, proto ve spojitosti s jídlem často lžou a podvádějí.

Jako zpozorovat anorexii a bulimii

Anorexie i bulimie jsou specifické duševní onemocnění, jejich příznaky - když jsou obecně popsány - často neumí rozpoznat blízké okolí ani ti, kteří nemocí trpí. Přinášíme vám základní znaky, které může zpozorovat dotyčný sám, jeho rodiče či partner.

Jako zpozorovat anorexii a bulimii - pro rodiče

  • Za krátkou dobu velmi zhubla, setkáváme se s reakcemi okolí na vyhublost své dcery.
  • Odmítá s námi jíst, často má nějaký program právě přes oběd / večeři.
  • Začala být vegetariánka, vyhýbá se některým potravinám a hájí jejich racionalitou výživy. Má bohaté znalosti v oblasti rozdělení potravin na "zdravé" a "nezdravé".
  • Tvrdí, že drží dietu, nebo že ji bolí břicho ..., snědla asi něco zkaženého ..., včera měla průjem a podobně. Vždycky říká, že nějak nepotřebuje až tak mnoho jíst.
  • Přestávají jí chutnat oblíbená jídla, její strava bývá velmi stereotypní.
  • Někdy z chladničky zmizí velké množství jídla.
  • Často mívá po jídle špatnou náladu, v jídle se přehrabuje a vždy něco nechá. Chodívá si dojíst do pokoje.
  • Bývá často na toaletě nebo v koupelně.
  • Stává se osamělejší, uzavřenější.
  • Rozvazuje sociální kontakty.
  • Při pokusu mluvit se o jídle a o jejich stravování je velmi podrážděná.
  • Často se projevuje v přítomnosti přátel, blízkých přehnaně vesele, afektovaně. Má smutný, prázdný pohled.

Jako zpozorovat anorexii a bulimii - pro partnery

  • Stále drží dietu, o jídle však neustále vypráví.
  • Často se porovnává. Ostatní se jí vždy zdají hubenější než ona.
  • Začala být velmi hloubavá a uzavřená, zároveň však bývá plačtivá a depresivní.
  • Neustále potřebuje ujišťovat o tom, že je hubená, i když jí to potvrdíte, tvrdí opak.
  • Neumí přijmout kompliment, hned začne oponovat.
  • Přestává mít zájem o intimní život.
  • Nesnáší své obnažené tělo. Nedokáže se dívat na sebe ve spodním prádle.
  • Překáží ji dotek.
  • Pokud jste se zde našli, případně máte podezření, že někdo z vašeho okolí trpí poruchami příjmu potravy, je třeba zakročit. Neváhejte! Anorexie a bulimie jsou velmi hlubokými propastmi. Kdo však do některé z nich padne, neznamená to, že z ní nemůže znovu vyjít nahoru.

Jako zpozorovat anorexii a bulimii - u sebe

Nutkání na zvracení, nadměrné přejídání ... mohou, ale nemusí být příznaky poruch příjmu potravy. Dotyčný často neumí sám odhadnout, ať už "do toho spadl". Podle čeho se může zorientovat?

Jak zpozoroval, že jsem bulimický

  • Držím přísnou dietu a vyhýbám se "nezdravým jídlům", pokud ji nedodržím, jsem ze sebe zklamaná, cítím pocity viny resp. jsem na sebe naštvaná. Ve chvílích záchvatu přejídání je mi jedno, jakou mají potraviny kalorickou hodnotu.
  • Své "selhání" se snažím napravit intenzivním cvičením, projímadly, léky a čaji na hubnutí a neustále se uchyluji k hladovkám.
  • Mívám epizody zvracení po přijetí potravy.
  • Téměř celý den se zabývám plánováním jídla (co kdy můžu a nemůžu sníst, sleduji hodiny a vychutnávám si pocit výhry, pokud vynechám hlavní jídlo). Nedokážu se soustředit na nic jiného. Jsem nesoustředěná.
  • Přehodnocuje denní aktivity kvůli jídlu.
  • Denně se vážím i několikrát a sleduji pohyb i dekagramů. Od denní váhy závisí moje nálada (cítím se skvěle, když váha ukáže méně, naopak, pokud ukáže o něco víc, cítím se špatně, jsem depresivní, popudlivá).
  • Ve společnosti a ve chvílích, kdy mou mysl něco zaměstnává, dokážu své stravování jakž takž ovládat. V příhodné chvíli všechna předsevzetí zahazujï za hlavu a nekontrolovaně zvracím.
  • Ráda jím sama, stydím se za to, jak při přejídání vypadám. Je mi jedno, jestli jsou konzumovány potraviny zdravé nebo ne.
  • V pokoji si hromadím jídlo a ve chvílích napětí ho ve velkých množstvích jím.
  • Jím málo, nebo se přejídám.
  • Připadám si stále tlustá.

Jak zpozorovat, že jsem anorektička

  • Držím přísnou dietu a vyhýbám se "nezdravým jídlům", pokud ji nedodržím, jsem ze sebe zklamaná, cítím pocity viny resp. jsem na sebe naštvaná.
  • Počítám kalorie a záměrně si vybírám potraviny s co nejmenší energetickou hodnotou (porovnávám potraviny).
  • Své "selhání" se snažím napravit intenzivním cvičením, projímadly, léky a čaji na hubnutí a neustále se uchyluji k hladovkám.
  • Téměř celý den se zabývám plánováním jídla (co kdy můžu a nemůžu sníst, sleduji hodiny a vychutnávám si pocit výhry, pokud vynechám hlavní jídlo). Nedokážu se soustředit na nic jiného. Jsem nesoustředěná.
  • Přehodnocuji denní aktivity kvůli jídlu.
  • Denně se vážím i několikrát a sleduji pohyb i dekagramů. Od denní váhy závisí moje nálada (cítím se skvěle, když váha ukáže méně, naopak, pokud ukáže o něco víc, cítím se špatně, jsem depresivní, popudlivá).
  • Vynechávám rodinné obědy, vyhýbám se situacím, kdy musím jíst. Záměrně si dělávám program, když je čas na jídlo. Jsem podrážděná.
  • Rada jím sama. Snažím se vždy nechat, nesníst vše, případně jídlo spláchnout a vyhazovat.
  • Jím velmi málo a každé sousto mi způsobuje výčitky svědomí.
  • Připadám si stále tlustá.

Co když potkám někoho s příznaky

Základní informace, které byste měli vědět, pokud máte v okolí někoho, kdo se chová podle uvedených příznaků:

  • Otevřeně, ale citlivě vyslovte své obavy, buďte však opatrní v určování diagnózy, ne každé štíhlé děvče či chlapec v okolí musí trpět mentální anorexií. Ukvapené a neoprávněné "obvinění" může způsobit nenapravitelné škody.
  • Pokud dotyčný odmítne pomoci, nedělejte něj nátlak. Jakékoliv obviňování, prosby zda hrozby jsou neúčinné.
  • Pokud jste stále přesvědčeni, že u dotyčného jde o poruchu příjmu potravy a vaši snahu pomoci odmítl, poraďte se s psychologem.
  • První kontaktní osobou pokud dotyčný bude s odbornou pomocí souhlasit, by měl být obvodní lékař. Ten vypíše doporučení na speciální vyšetření pro obvodního psychiatra. Při stavech akutního ohrožení života volejte pohotovostního lékaře, který zařídí hospitalizaci.
  • Další léčení - v závislosti na typu a stadiu nemoci - v případě ambulantní léčby u psychiatra či klinického psychologa, v dalších stádiích na psychiatrickém oddělení nemocnice, na psychiatrické klinice.

Léčba anorexie a bulimie

Léčení poruchy příjmu potravy bývá náročné a většina nemocných má k němu rozporuplný přístup. Anorektické pacientky se obvykle necítí být nemocné a léčit se přicházejí, až když jim různé tělesné komplikace doslova ohrožují život. Bulimické pacientky vyhledají pomoc častěji, ale samotná spolupráce s nimi bývá také náročná. Při terapii s dospívajícími pacientkami je nezbytná spolupráce s rodiči. Onemocnění způsobuje dlouhodobé problémy nejen samotným dívkám a ženám, ale i jejich rodinám, přátelům, či zaměstnavatelem. Narušuje všechny oblasti života - osobní, sexuální, sociální i profesionální. S trváním poruchy navíc roste riziko vzniku jiných závislostí (alkohol, drogy) a pokusů o sebevraždu. Proto se s diagnostikou a léčbou je třeba obrátit vždy na odborníky (obvodní lékař, psychiatr, psycholog).

Literatura a tipy

Léčba poruch příjmu potravy je dlouhodobá a náročná pro nemocného a jeho blízkých. Pokud je zřejmé rozhodnutí nemocného uzdravit, pokud spolupracuje s odborníky (psychiatr, psycholog, příp. dietolog) pravděpodobnost vyléčení je dobrá - do 70%. Při nedostatečné spolupráci nemocného při 23% přechází toto onemocnění do latentního, chronického stádia . Zdravý člověk žijící v blízkosti nemocného s poruchou příjmu potravy (např. rodiče a dítě) často netuší, co může být příčinou vzniku anorexie a bulimie, nemá představu, co prožívá nemocný, neví, jak na nemocného reagovat, jak být nápomocný, jak žít s touto diagnózou v blízkosti až po fázi uzdravení. Stejně nemocný, když si dokáže uvědomit svůj vlastní život ohrožující počínání, se často cítí osamocený, neví, kde a jak začít své vymotávání se z problémů poruch příjmu potravy. Nemocný neví, co měnit ve svém životě a hlavně jak tu změnu dosáhnout, jak se budou projevy poruch příjmu potravy během léčby měnit, atd. Odpověď na tyto a mnoho dalších otázek souvisejících s poruchami příjmu potravy najde každý např. v dostupné literatuře.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Pokojová rostlina, která nahradí šalvěj a kapky do nosu - Rýmovník eukalyptový

Rýma a ucpaný nos dokáží pěkně potrápit. Sice se říká, že neléčená a léčená trvá stejně, tedy přibližně...
více…

Nadváha a obezita spouští zánětlivé procesy v těle, rakovinové bujení a cukrovku

Tuk v těle potřebujeme. Je nepostradatelný pro mnoho životně důležitých procesů. Ale! I zde platí, že všeho moc...
více…

Řapíkatý celer pomáhá při hubnutí, dně a vysokém krevním tlaku

Řapíkatý celer je u nás poměrně neznámá zelenina. Sice je to již poměrně dlouho, co se začal objevovat na pultech...
více…

Klimatizace v bytě - účinný pomocník nebo zabiják?

Mít v bytě či domě klimatizaci je výhoda. Ale na druhou stranu všechno má své pro a proti. Stejně je tomu i u...
více…

Auta ničí ovzduší, způsobují řadu vážných nemoci, a my se přesto rádi vozíme!

Auta všude kolem nás, to není je znak toho, že jsme bohatí a máme na to. Množství aut, to znamená také znečištěný...
více…

Pivo je vhodný nápoj po chemoterapeutické léčbě

Pivo je sice alkoholický nápoj, ale v rozumné míře je to i nápoj plný vitaminů, které mohou pomáhat nejen jako...
více…

Milenecká ruka, zdravotní komplikace z manželské postele

Společná manželská postel má nesporné výhody, ale i nevýhody. Objímání milujícího partnera ve spánku sice...
více…

Máte svoji lékárničku pod kontrolou?

Zřejmě by se v našich domácnostech nenašla rodina, která nevlastní lékárničku. Určitě různě velkou a různě...
více…

Nebezpečí z prošlých, dlouho skladovaných a špatně upravených potravin

Zdravá výživa bez zbytečných zdravotních komplikací, to především správná technika vaření a uchovávání...
více…

Pásový opar obvykle udeří v době snížené imunity

Pásový opar - herpes zoster, je hodně bolestivé, infekční onemocnění kůže. Způsobuje ho virus s názvem Varicella...
více…