Zklamání bolí, ale druhá šance uzdravuje
Když vám někdo blízký ublíží, zradí vás nebo zklame, je těžké mu odpustit. Přesto je schopnost odpuštění základní vlastností pro udržení vztahů. Neměli bychom to s někým vzdát jen proto, že nás jednou zklamal. Všichni jsme přece jen lidé a ti mají v popisu práce dělat chyby.
Odpuštění není snadné
Na odpuštění obvykle nahlížíme ve velmi osobním kontextu: když nám někdo šlápne na nohu a omluví se, bez ohledu na míru bolesti, většinou mu odpustíme okamžitě, bez nějaké delší zášti. Víme totiž, že to daná osoba, s největší pravděpodobností, neudělala schválně. Když nám však někdo ublíží úmyslně nebo i neúmyslně, ale je si svého jednání vědom, odpustit není tak jednoduché. Dotyčné osobě jsme věřili, otevřeli se jí a ona naši důvěru zradila - narozdíl od šlápnutí na nohu si to bereme osobně. Odpuštění je ale, zdá se, nezbytné pro udržení osobní harmonie. Pomáhá nám udržet si pocit stability a bezpečnosti. Vědět odpouštět, tedy znamená být šťastnější.
1. Vlastní štěstí
Přestože jsme zde hodně mluvili o lidskosti v podobě odpuštění, v životě někdy přece jen musíme být i trochu sobečtí a myslet i na vlastní štěstí. A pravdou je, že pokud někomu odpustíme, budeme se sami cítit spokojenější a šťastnější. Dokonce jde i o vaše zdraví - skrytá zášť a hněv mohou vyvolat různé psychologické, ale i zdravotní problémy. Odpuštění je proto dobré nejen pro vaši psychiku a duši, ale i pro tělo.
2. Lidé se mění
Nikoho osobnost není "vytesaná do kamene". Lidé se opravdu mění, rostou, dospívají, uvědomují či vlastní chyby, učí se ze zkušeností - tím, že jim dáte druhou šanci, dovolíte jim, aby vám to dokázali.
3. Odpuštění je praktické a šetří energii
Představte si, že se vám doma něco rozbilo a vy zavoláte mechanika, aby to opravil. Jenže za pár dní je věc zase rozbitá. Rozhněváte se na mechanika, že odvedl špatnou práci a zavoláte jiného. Ten je ale ještě horší a vy začnete litovat, že jste nedali druhou šanci tomu prvnímu. Tento jistý princip lze aplikovat i na mezilidské vztahy. Na vašem partnerovi vám vadí tolik věcí, že s ním už nemůžete vydržet. Rozejdete se a najdete si novou známost - s tou je to ale ještě horší a vy si začnete uvědomovat, že ta první osoba vlastně nebyla ani zdaleka tak špatná a že to, co vám na ní tak vadilo, byly vlastně jen detaily. Kdybyste se nad tímto ale zamysleli dříve a odpustili vaší lásce, že není dokonalá, mohli jste si ušetřit čas i trápení.
4. Možná i vy jednou budete potřebovat druhou šanci
Zkuste si na chvíli představit, že se situace otočila. Udělali jste chybu a chcete příležitost napravit ji. Nebyli byste šťastní, kdyby vám ji váš přítel dal? Nemysleli byste to upřímně? Nezáleží na tom zda by šlo o nedorozumění nebo byste skutečně byli na vině, nebylo by hezké vědět, že někomu stojíte za druhý pokus?
Na závěr
Proto pokud dostanete příležitost dát někomu druhou šanci, zkuste to. Může to změnit váš pohled na svět či dokonce na sebe samotné, nebude vás to stát nic jiného, než trochu času a trpělivosti a může vám to dát mnohem víc. Nakonec, odpuštění není závazný dokument - pokud zjistíte, že to daná osoba nemyslela upřímně nebo vás opět zklame, alespoň budete vědět, že nebyla vašim skutečným přítelem. Lepší, než vzdát se hned a nikdy to nezjistit.
