Turistika je ideálně strávený čas pro celou rodinu
Turistika s našimi dětmi - společné "šlapání" ke zdraví a prohlubování vzájemného pouta.
Turistikou se děti rychle unaví, ale i zotaví. Proto by polovina času z túry s dětmi měla být věnována odpočinku. Vyjít si jen tak do krásné přírody, procházet se… bez úmyslu zdolávat "hory doly" i když, třeba mít předem naplánovanou trasu kvůli bezpečnosti našich ratolestí.
Přestože turistika ovlivňuje rozvoj duševních, tělesných vlastností dítěte, pozitivně dospělý průvodce by měl přísně dodržovat zásady bezpečnosti dítěte. Samotní rodiče by měli být v prvé řadě o chování v horách dostatečně poučeni a mít s turistikou dostatečné zkušenosti. Právě nezkušenost a nadměrná ctižádostivost rodičů, neodhadne vlastní síly a možnosti dítěte a to je častým zdrojem nehod v horách.
Mezi základní zásady patří důkladné plánování trasy, s časovým harmonogramem a respektováním předpovědi počasí. Při předpovědi frontálních bouřek je větší pravděpodobnost, že zasáhnou i turisty v horách, při lokálních bouřkách je pravděpodobnost menší. V bouřkových obdobích je třeba na túry vyrážet dříve a nevystavovat děti zbytečnému riziku, protože rychlý návrat, při kterém se doslova utíká do doliny, je pro nízkou koordinaci pohybů a nedostatku zkušeností s terénem dětí pro ně nebezpečný. Dětský organismus se dokáže rychle unavit, ale i zotavit, proto třeba do túr nebo výstupů s dětmi zařadit dostatek přestávek.
Vybavení
Nezbytností je lehká a pevná obuv s kvalitními ponožkami, počasí přiměřené oblečení, s rezervním oblečením a bundou v batohu. Třeba dbát i na ochranu před slunečním zářením, zintenzivněným v horském prostředí, pokrývkou hlavy a brýlemi s UV filtrem. Ke klíčovým zásadám turistiky s dítětem patří zejména dostatečný přísun tekutin, protože dětský organismus se rychleji dehydruje.
Chlapci a dívky do dvou let nedisponují možnostmi adaptace organismu na nedostatek kyslíku v nadmořské výšce nad 2000 metrů, proto nejsou pro ně vhodné ani horské túry v sedačce na zádech rodičů, ani výlety lanovkami. Od tří do čtyř let jsou pro děti vhodné kratší túry s mnoha přestávkami, přičemž si v náročnějším terénu dítě může za pomoci rodičů zkoušet první kroky bezpečného sestupu.
Ve věku čtyři až šest let se dá na túrách v lehkém terénu, které by ale neměly být delší než půl dne, hravou formou nacvičovat koordinace jednotlivých pohybů. Hmotnost batohu v této věkové kategorii může dosahovat maximálně jeden kilogram.
Děti ve věku šest až devět let díky dobré koordinaci a schopnosti uvědomit si dané riziko, mohou absolvovat i náročnější turistické trasy. Je však dbát na to, abychom měli dítě v každém okamžiku pod kontrolou. Při pokusech o lezení by výstup na cvičné skále neměl být vyšší než 1,5 metru, protože pád z větší výšky už může být nekontrolovaný, rodič nestihne dítě bezpečně zachytit a může dojít k vážnému poranění.
Děti od devíti let dokážou lépe odhadnout rizika svého chování a mohou s rodiči absolvovat delší turistické trasy a výstupy s hmotností batohu do čtyř kilogramů.
V případě starších a vnímavějších dětí se doporučuje rodičům společné plánování trasy prostřednictvím turistické mapy. Je však vhodné stanovit si i únikové cesty, protože pokud přijde bouře na hřebeni, je třeba mít naplánovanou túru nejen odkud - kam, ale i alternativy turistických stezek, kterými se dá v případě potřeby na určitých místech trasy bezpečně sestoupit do doliny.
Dospělý člověk by měl ovládat základní principy první pomoci a před túrou zkontrolovat, zda má nabitý mobilní telefon, který v případě úrazů usnadňuje příchod záchranářů a umožňuje lokalizaci ztracených a pohřešovaných osob v neznámém terénu.
Autor: Lenka Kostková
