Ostrov potomků Afrodity
V roce 2004 Holanďan Alexander Blok zavřel oči a ukázal na náhodné místo na mapě, kde stráví příští dovolenou.
Nikdy předtím nebyl na Kythéře, na tomto malém řeckém ostrůvku, a návštěvou byl později uchvácen.
„Kythéra nám stále odhaluje svá tajemství,“ říká Blok, který později odešel z Holandska na Kythíru a nyní tam vede se svojí partnerkou tradiční restauraci Xenónas Fos kè Chórose ve vesnici Aroniadika.
“Nacházíme tu místa, která jsme nikdy předtím neviděli, setkáváme se s lidmi, které jsme ještě nepotkali, takže nás Kythíra stále překvapuje svými krásami. Přitom však chceme tyto krásy sdílet s ostatními, ale aby zároveň zůstaly v tajnosti.“
Kythéra, která pluje na hranici Jónského a Středozemního moře a má asi 3500 stálých obyvatel, zůstala jedním z nejlépe střežených tajemství Řecka.
Avšak s tím, jak Řecko jen v roce 2013 přijalo s svojí délkou 110 m a šířkou 6m téměř 17 milionů návštěvníků, nezůstane ani tento ostrov s 65 starými vesničkami a 30 km pobřeží dlouho ušetřen masového turismu.
Kde se setkává historie a legendy
V mytologii má Kythíra velký význam. Mělo to být právě ve vodách u Kythéry, kde Afrodita, řecká bohyně lásky, povstala z pěny (aphros = pěna) poté, co byly Uranovy genitálie vrženy do vody.
Jiné příběhy vyprávějí, že Afrodita, které se také říkalo Kythérská nebo Kythéřanka, pak odcestovala na Kypr, který se také považuje za její domov, avšak napětí není silnější než v těchto vodách.
Od počátků námořnictví učinila strategická poloha z ostrova něco jako kosmopolitní křižovatku pro námořníky, obchodníky - i pro neodbytné dobyvatele.
Ostrov je obydlen už od doby neolitu a mnohokrát změnil své vládce. Významnými postavami v historii Kythíry jsou např. benátský markýz Marco Venieri, který se považoval za potomka Afrodity (a jehož potomci na ostrově žijí dodnes) nebo pirát Hayreddin Barbarossa, osmanský admirál flotily, který v roce 1537 vyplenil starou byzantskou pevnost Paliochora, jejíž ruiny zůstaly na severovýchodě ostrova.
Výsledkem jsou četné pozůstatky kulturního babylonu, kdy se na ostrově setkaly staré řecké, benátské, osmanské a britské vlivy.
Asi nejméně dotčeným příkladem její dřívější moci je Kastro, hrad na ulici Spiridonos v Choře; Chora je malé moderní hlavní město ostrova. Hrad byl postaven ve 12. až 13. století během benátské okupace a býval nazýván Okem Kréty.
Z jeho vršku mohou návštěvníci vidět Jónské, Egejské a Krétské moře současně. Dnes je hrad (dřívější rezidence benátského vládce) úložištěm historických archivů Kythéry.
Na dohled leží městečko Kapsali, které v benátských časech sloužilo jako přístav hlavního města. Kapsali je situováno 2 km jižně od Chory a typické je pro ně zakřivené nábřeží a dvojice písčitých zálivů, kde plavou mořské želvy.
Kapsali je pouze jednou z mnoha vesnic rozesetých po pobřeží Kythéry, z nichž nejznámější je mezi domácími malebné Avlemonas, kouzelná historická vesnička umístěná asi 18 km na severovýchod od Chory, kam se můžete dostat přes Katounský most.
Tento kamenný most je připomínkou britské nadvlády a je se svojí délkou 110 m a šířkou 6m největší svého druhu v Řecku. Byl dokončen v roce 1826 jako součást projektu, který měl usnadnit cestování mezi přímořskými vesnicemi a Chorou, jak alespoň tvrdily tehdejší oficiální prameny.
Legenda však říká, že stavba byla motivována vášní: poté, co se britský guvernér Kythéry zamiloval do dívky z nedaleké vesnice, rozhodl se postavit most u jejího domu, aby ji denně vídal. Co je na tom pravdy ví jen oni:-).
Další významnou památkou odrážející se ve folkloru je klášter Panagia Myrtidiotissa, který je největší na Kythéře. Klášter, jehož jméno v překladu znamená „Nejsvětější Panna Maria z myrtového stromu“ je umístěn na západní straně ostrova u vesnice Kalokerines a byl postaven u myrtového stromu, kde podle legendy ve 14. století pastýř nalezl ikonu Panny Marie.
Poutníci sem cestují, aby uctili ikonu, 15. srpna na Svátek Dormition (Zesnutí Panny Marie) a 24. září na den nalezení ikony. Ikona je patronkou Kythéřanů a v klášteře je vystavována Velikonocích, kdy ji náboženské procesí odnáší do Chory.
Ostrov pro milovníky přírody
Kythíra, které je odříznutá od ostatního světa mořem a vanoucími větry, má mnoho příkrých skalnatých útesů a hlubokých zátok, které jsou k vidění také ve vesnici Mylopotamoc situované asi 13 km na severozápad od Chory.
Její název znamená „mlýn na řece“ a kdysi zde bylo 22 vodních mlýnů sloužících k mletí mouky. Dnes zůstává jeden renovovaný mlýn poblíž známého vodopádu Neraida, který je vysoký 20 m a často se objevuje ve folkloru.
Také se mu říká Fonissa („vražedkyně“) a byl prý místem vraždy: legenda říká, že se dvě ženy popraly na jeho vrcholu a jedna druhou strčila dolů.
U vodopádu Neraida začíná mnoho turistických tras pro pěší, které pak zahnou do vesnice, aby zahrnuly řadu kulturních a krajinných prvků, které ilustrují kombinaci přírodních krás a historického významu Kythéry.
Pěší turisté se mohou vydat po jedné z monopati, stezek pro jednu osobu často využívaných osly, které byly pro lepší orientaci nedávno označeny čísly a šipkami.Tyto stezky vedou 2,6 km ruinami starých mlýnů a pak zpět do města.
Ti nejodvážnější se mohou oddělit od stezky před jejím koncem a sejít 2,2 km dolů po příkrých srázech a pak roklí na pláž Kalami, kam se můžete dostat pouze pěšky touto trasou. Další scénická túra začíná u cypřišových hájů Lourantianiky v jižní oblasti ostrova a prochází 4,6 km divokými olivovníky, přičemž nabízí úžasné pohledy na Choru, Kastro a moře.
Tento druh objevování izolovaných krás Kythíry je zde standardem, říkají znalci místních poměrů.
Kythíra je malým rájem pro pěší turistiku. Nabízí neuvěřitelné kombinace krajinných prvků, jako jsou lesy, vodopády, útesy, rokle, pláže a středozemní poušť, stejně tak jako malebné vesničky, krásné kostely na vrcholcích hor a obrovské množství divokých květin.
Autor: Lenka Kostková
