Posvátná hora Fudži /Fuji/ v Japonsku
Západně od Tokia na ostrově Honšú se nalézá nejvyšší japonská hora Fudži, která je vysoká 3776 metrů nad mořem. Hoře se občas říká i Fudžisan.
Dodnes se hora považuje za aktivní sopku, ale s velice malou pravděpodobností dalšího výbuchu (erupce). Zasněžený vrchol Fudži je typickou kulisou hlavního města Japonska Tokia. Sopka Fudži poprvé vychrlila svou lávu zhruba před 8-10 tisíci lety a poslední erupce se datuje k roku 1707. Během tohoto výbuchu, který byl nazván „Hóei“ nedošlo k tomu, že proudila láva, ale sopka vyvrhla ze svého jícnu neskutečné množství vulkanického popelu. Ten pokryl široké okolí sopky a zasáhl i město Edo, dnešní Tokio, které je vzdáleno cca 100km od hory Fudži.
Při tomto vychrlení sopky Fudži došlo ke zformování třech nových jícnů. Erupce měla za následek i rozvodnění řeky Sakawy. Velké usazování popela zavinilo dočasné přehrady řeky. V roce 1708 velká průtrž mračen uvolnila toto množství popela a bahna, čímž se hráz protrhla a voda zaplavila planinu Ašigara.
V dnešní době tvoří horu skoro dokonalý kužel, který je šedofialové barvy. Hora se vypíná se svou zasněženou špičkou nad okolní vrchy a nízko plynoucí mraky. Horní svahy hory jsou pořád pokryty popelem a nenajdete zde žádnou zeleň ani vodní toky. Úpatí hory má obvod 125kilometrů a jen samotný kráter je široká zhruba 700m. V srpnu se na vrcholu hory teploty pohybují kolem 6°C.
V dávných dobách byla hora Fudži posvátnou horou na kterou směli jen kněží a poutníci. Kteří byli vyznavači šintoismu a buddhismu. Zapovězena byla ženám, které teprve v roce 1872 dostaly povolení na horu vystoupat. V dnešní době počet poutníků předčí rekreační horolezci, kteří se sem sjíždějí z celého světa. Park kolem hory ročně navštíví mnoho turistů a někteří z nich si pak ještě vystoupají na samý vrchol hory. Vede tam šest schůdných cest.
Nejvíce navštěvovanější bývá hora a okolí v červenci a v srpnu. Tehdy jsou podmínky na výstup nejlepší. Dávejte si ale pozor výstup na horu je celkem náročný. Sopečný popel a struska se totiž chovají jako písek – klouže to. U některých lidí se může ve vyšších nadmořských výškách objevit výšková nemoc. Ta se projevuje zejména pocity zvracení a nevolnosti, bolestí hlavy, špatným dýcháním. V tomto případě se okamžitě vydejte na zpáteční cestu dolů. Myslete také na to, že na vrcholu hory bude zima a tak si přibalte teplý svetr, větrovku, klobouk, krém na opalování, baterku, velice dobrou turistickou obuv a hlavně dostatečnou zásobu vody. Pokud vystoupáte na vrchol, čeká na vás meteorologická stanice, pošta, obchod se suvenýry a stánky s nudlemi.
V okolí hory Fudži naleznete mnoho svatyň nazvaných Sengen, které jsou zasvěceny božstvu hory. Tou nejhlavnější svatyní je Fudži Jošida. Je to tzv. tradiční základna poutníků. Naleznete zde i hostince a vodopády, které slouží k očistě před samotným výstupem. Jednu ze svatyní objevíte i na vrcholu hory.
Hora Fudži je s nedalekým pobřežím Honšú součástí národního parku. Na nejnižším patře naleznete smrkové a modřínové lesy, třešně a azalky. Na horním svahu potom najdete jen odolnější křoviny a trávy. V okolí hory se nachází pět krásných jezer – Kawaguči, Sai, Šódži, Motosu a Jamanaka. Ti z turistů a místních obyvatel, kteří mají rádi koupání a vodní lyžování se sjedou k jezeru Jamanaka. Jezero Motosu je zase nejhlubším jezerem ze všech pěti a dostalo se mu výsady, že je vyobrazeno na pětitisícové jenové bankovce. Nejmenší jezerem je Šodži, které je využito pro rybaření. Nejdivočejší ze všech pěti jezer s panenskou přírodou a krásnými výhledy je jezero Sai. A nejlépe dosažitelné je jezero Kawaguči, které je i komerčně využito.
Tuto oblast pěti jezer si oblíbili především obyvatelé Tokia. Hora Fudži je symbolem Japonska, a je velmi často zobrazována na fotografiích a uměleckých dílech. Nejznámější z děl s touto tématikou se nazývá: 36 pohledů na horu Fudži a je od malířůAndó Hirošige a Kacušika Hokusai. Dnes můžete motiv hory Fudži nalézt skoro na všem, ať je to okenní rám, dřevořezba nebo výzdoba kimon.
