I v zimě je třeba dodržovat pitný režim
Pitný režim patří v zimě mezi opomíjené. V létě je to logické, je nám teplo, potíme se a to většinu z nás přinutí, napít se. Ale v zimě je to s doplňováním tekutin horší, pokud tedy nezapočítáme k dobru horký čaj, který si dáme, když přijdeme promrzlí z venku.
Lidské tělo vodu ztrácí prostřednictvím potu a moči, ale i vlhkosti v dechu
Ztráta 1-2% tělesné vody, která není vyrovnána příjmem tekutin, klade nároky na kardiovaskulární systém, snižuje výkonnost, vytrvalost, koncentraci, pocit pohody a zvyšuje tak možnost úrazu. Je úměrná venkovní teplotě, vlhkosti, nadmořské výšce, intenzitě zatížení a použitému oblečení.
Pozor na pitný režim v zimě
V zimě dbáme na příjem tekutin mnohem méně než v horkých letních měsících. Proč je tomu tak? Při nižších teplotách je pocení méně výrazné než v teplých měsících. O to více vody tělo ztrácí dýcháním, které v těchto podmínkách produkuje vodní páru. Ztráty vody jsou ještě výraznější s rostoucí nadmořskou výškou, kde se v důsledku nízké vlhkosti vzduchu zvyšují ztráty tekutin i přes kůži. To může během typických zimních aktivit, jakými jsou lyžování, snowboarding, a bruslení v kombinaci s těžkým oblečením, vysokou mírou energetického výdeje ještě více zvýšit ztrátu tekutin.
Výzkum ukazuje, že při pobytu v chladu a ve vyšší nadmořské výšce dochází ke snížení pocitu žízně
Proto by v takových podmínkách neměla být žízeň, určujícím faktorem hydratace. Zvláště je třeba dávat pozor na pitný režim dětí a starších lidí. Tekutiny je třeba doplňovat pravidelně v závislosti na okolnostech a odhadovaných ztrátách.
Jak zjistím, že piju málo?
Nejlepším ukazatelem je barva moči a její množství. Znakem dostatečné hydratace u většiny zdravých jedinců je čirá nebo dosvětla zbarvená moč, zatímco jeho tmavě žlutá až oranžová barva obvykle signalizuje dehydrataci. Je však třeba pamatovat i na to, že některé léky a vitamíny způsobují jiné zbarvení moče, které nemá souvislost s hydratací. Občasné močení nebo nízký objem moči mohou být také příznakem nedostatečného přísunu tekutin.
Příznaky nedostatečného pitného režimu
Mírná dehydratace má vliv na psychickou a fyzickou výkonnost, její prvotní příznaky jsou však nespecifické, obvykle zahrnují únavu, bolesti hlavy, svalové křeče a zmatenost. Těžší dehydratace je životu nebezpečná a za určitých podmínek se může rozvíjet velmi rychle. V nejtěžších případech je nutná lékařská pomoc.
K typickým známkám dehydratace patří
- zvýšená žízeň
- suché nebo lepkavé rty
- suchá kůže
- točení hlavy a její bolesti
- nevolnost, svalové křeče
- neschopnost produkovat slzy
- nízký objem moči
- výrazná únava
- neschopnost mentální pozornosti
Tipy na doplnění tekutin
Asi 80% z celkového příjmu tekutin pochází z nápojů, zbylých 20% je získaných z potravy. Potřeba hydratace může být naplněna přijímáním čisté pitné vody, ovocných šťáv, nealkoholických nápojů, ovoce, zeleniny, polévek apod. Teplotu nápoje volíme podle počasí a venkovní teploty. Platí pravidlo, že čím je chladněji, tím teplejší nápoje pijeme. V zimě je proto ideální pít tekutiny s teplotou 20 - 40 ° C, ne však horké. Ztrátu tekutin je vhodné nahrazovat, kromě čisté vody, i jinými nápoji, jelikož při ní dochází i ke ztrátám minerálů, vitamínů a stopových prvků, které je třeba doplnit. Během pobytu v chladu je tělo nuceno produkovat více tepla, čímž dochází k rychlejšímu spalování kalorií. Proto si lze v rozumném množství a s menšími výčitkami dopřát i různé slazené nápoje. Obzvláště jsou vhodné ovocné šťávy a džusy obsahující vitamin C, který pomáhá chránit organismus před negativními vlivy chladného prostředí. Při vyšší fyzické zátěži je vhodné zařadit do pitného režimu i iontové nápoje, které vhodně doplňují ztracené minerály a ionty.
Autor: Martina Dvořáková
