Náboženství a svátky Izrael
Hlavním náboženstvím v Izraeli je judaismus. Je to náboženství, které uctívá jediného Boha. Judaismus se tedy řadí mezi monoteistická náboženství.
Základem tohoto náboženství je Tóra, tzn. Zákon Mojžíšův. Je to učení, které obsahuje pět Mojžíšových knih. Učitel tohoto náboženství se potom nazývá rabín.
Židovské tradice a zvyky
Náboženská příslušnost k judaismu začíná hned osmý den po narození, a to obřadem pod názvem obřízka. Obřízka znamená v judaismu znamení smlouvy s Bohem. Během tohoto obřadu dostává chlapec hebrejské jméno. U dívek a žen se tzv. ženská obřízka v Izraeli neprovádí.
Synagoga je laicky řečeno něco jako kostel pro příslušníky judaismu. Židé se scházejí k modlitbám do Synagogy /kostel pro příslušníky judaismu/. Synagoga slouží židům i ke studiu nebo ke společenským aktivitám. V České republice máme také celkem relativně mnoho historických synagog a zachovalých židovských čtvrtí, kam se jezdí dívat řada turistů z celého světa.
Pokud budete mít při své návštěvě možnost, určitě nějakou Synagogu navštivte. A jak říká tradice, do synagogy by se mělo vždy sestupovat, a tak ve většině případů je hlavní místnost této budovy pod úrovní země. V judaistické svatyni se nesmí nacházet žádné obrazy lidí nebo bohů, ale je zde uložen svitek Tóry.
Hlavní židovské svátky
Šabat:
Toto je ten nejdůležitější svátek v judaismu. Je to jedno z přikázání v židovském Desateru. Slaví se každou sobotu, nebo spíš od pátečního soumraku kdy se obvykle koná slavnostní večeře a končí v sobotu za soumraku. V tento den nesmí místní lidé /židé/ vykonávat žádnou práci ani cestovat nebo provádět obchody. Zastaví se i doprava. Je to svátek, při kterém se sejdou přátelé a rodiny. Tento den je určen odpočinku a studiu.
Pesach:
Jsou to vlastně Velikonoce - svátek nekvašených chlebů, a který připomíná odchod Židů z Egypta.
Šavu´ot:
Slaví se 49 dní po Velikonocích a je to připomínka darování Tóry Mojžíši na hoře Sinaj.
Roš hašana:
Je to židovský Nový rok. Tomuto dni se říká v Izraeli „Den soudu“. Podle židovské tradice právě v tento den stvořil Hospodin svět.
Jom kipur:
Je to den smíření - nejsvětější den v roce - poslední z deseti dnů roš hašany. V tento dodrží židé přísný půst a vyznávají se z hříchů. V tento den určitě nerušte ortodoxní židy a raději do těchto čtvrtí ani nechoďte.
Sukot:
Svátek stánků, které židům připomínají dny strávené v poušti. V minulosti to byl symbol pro konec zemědělského roku v Izraeli, proto se mu také někdy říká svátek sklizně. Místní lidé tento svátek slaví tím, že si budují provizorní chýše po celé zemi a na tento svátek v nich bydlí. Turisté jsou vítáni a budete také pohoštěni.
Simchat Tóra:
Je to oslava ukončení ročního čtení z Tóry. Na ulicích se tancuje a slaví.
Chanuka
Tento svátek je svátek světel, a je osmidenní. Pro chanuku je v Izraeli typické postupné zapalování osmiramenného svícnu, který je pro tento svátek typický. Svátek připomíná vítězství povstalců nad Římany, po kterém byl znovu dobyt Jeruzalém a obnoven samostatný židovský stát. Také byl nalezen poslední džbán s rituálně čistým olejem. Zázrakem toto malé množství oleje vydrželo osm dní. Ty jsou nezbytné pro výrobu nového rituálně čistého oleje.
Purim:
Tento svátek zase připomíná záchranu židů před záhubou v Perské říši. V tento den se čte z knihy Ester, která popisuje celou událost.
Tu bi-švat:
Je to svátek učenců.
Na rodinu se klade v židovském náboženství veliký důraz. Židé totiž slaví své svátky vždy společně s rodinou a přáteli. Data židovských svátků se řídí dle lunárního kalendáře, a tudíž jsou pohyblivá.
