Národní park Akan v Japonsku
Na severovýchodě japonského ostrova Hokkaido naleznete Národní park Akan, který se rozkládá na ploše 905 kilometrů2. Park Akan vás očaruje svou nádhernou jedinečně zachovalou přírodou.
To, že je příroda v parku v takovém stavu, jakém je – krásná a divoká mohou omezení, které musí turisté v parku zásadně dodržovat. V Japonsku je Akan považován za nejkrásnější park. Na západě parku naleznete dvojici vrcholů, které jsou sopečného původu. Jeden se nazývá Oakan /1 370 m. n m./ a druhý, který je dosud činný se jmenuje Meakan /1 500 m. n m./.
V blízkosti vrcholů se rozkládá jezero Akan, které se proslavilo svými zelenými chaluhami, pod názvem Marimo. Jedná se o velmi vzácné sametově zelené koule, které jsou tvořeny propletenci řas algae. Poprvé je nenalezli místní obyvatelstvo – Ainuové a dali jim jméno Karipu, což znamená Jezerní koule. Chaluhy Marimo byly uznány v roce 1921 jako japonský národní poklad. Trvá skoro 80 let, než chaluhy dorostou do velikosti ping-pongových míčků. Jakmile jsou Marimo velké a staré rozpadnou se na několik řasových chomáčků. Každá z těchto chomáčků se potom začíná opět formovat na novou kouli. Tyto chaluhy najdete i ve Švýcarsku, v Severní Americe a na Sibiři ale chaluhy z jezera Akan jsou považovány za nejkrásnější pro dokonale souměrný tvar a velikost.
Jezero Akan dalo název celému parku, ale stalo se i útočištěm místních obyvatelů Ainů. Jsou to původní obyvatelé ostrova Hokkaida a severního Honšú. Kultura těchto obyvatel se utvářela v 8. – 14. století. Do dnešní doby se vedou dohady, odkud vlastně došli, jelikož se jedná o vysoké, štíhlé lidi, s plnovousem, modrýma nebo šedýma očima a často vlnitýma vlasy. Jsou to pravé opaky od Japonců. Kvůli hustějšímu ochlupení je Japonci v dřívějších dobách nazývali chlupatí lidé. Aini byli velice silně sepjati s přírodou, která jim dávala vše, co potřebovali. Pokud zabíjeli zvířata, tak to bylo jen v nezbytných případech, protože je považovali za bohy.
V 60. letech přišli na ostrov Hokkaidó Japonci a půda Ainů byla zkonfiskována a jejich právo na lov bylo velice omezeno. Bohužel díky této nucené asimilace se vytratily ústně předávané moudrosti. V dnešní době ovládá jazyk Ainů jen několik málo lidí. V roce 1990 vzniklo hnutím znovuzrození Ainuské kultury. S podivem je vedeno mladými příslušníky této rasy.
Lidé se opět začaliu stěhovat do vesnic, které se jmenují „kotan“. Největší vesnice Akan – Kotan se nalézá na břehu jezera Akan. Je zde zhruba třicet domácností a celkem zde žije cca 200 lidí, kteří jsou oděni do tradičních šatů. Vesnice je tvořena dvěma řadami řezbářských domků, které tvoří malé náměstí a je shora uzavřeno velikou dřevěnou vyřezávanou sochou. Tu Ainuové považují za boha. Ainy živí hlavně turistický ruch. Stali se velkou atrakcí nejen pro Japonce ale i pro zahraniční turisty. Koupit si od nich můžete ty nejrůznější rukodělné výrobky, vyřežou vám ze dřeva zvířátka, sošky svých bohů nebo trpaslíky. Jako nedotknutelný kulturní majetek vyhlásila japonská vláda tradiční tance Ainů, které se dochovaly v dřívější podobě až do dnešní doby. V obchůdkách si můžete koupit i jejich tradiční jídla, která jsou ojedinělá. Bohužel jejich největší specialitu již nemůžete legálně ochutnat. Je to syrové medvědí maso pod názvem sašimi. Jelikož bylo několik úmrtí na Trichomoniázu, japonská vláda přípravu této krmě zakázala.
Dalším nádherným jezerem na ostrově je jezero Onetto. Dostat se k němu můžete do vyšlapané stezce, která vede z vrcholu Meakan. Jezero Onetto je nádherné v jakémkoliv ročním období ale nejhezčí je na podzim. Na východu od jezera Akan se vám na opačné straně průsmyku Tešikage naskytne pohled na jezero Kuššaro. Toto jezero na zimu zamrzá a vytváří termální průduchy. Vlivem tlaku vzduchu dochází v jezeře ke vzniku harmonických tónů a tak to vypadá, že jezero zpívá. Bývá proto často jmenováno jako Zpívající jezero. Na jezeře však bývají i malé části nezamrzlé a na těchto částech přečkávají zimu hejna labutí. Pokud půjdete ještě dál na východ, tak vás tam čeká jedna z nejnádhernějších scenérií na ostrově, kterou vám poskytne jezero Mašú. Jedná se o kráter a jeho strmé vnitřní útesy se vypínají až do výšky 200m. V jezeře nenajdete přítok ani odtok ale i tak zde naleznete krásně průzračnou vodu.
Lesy v parku Akan je útočištěm pro mnoho živočichů. Můžete zde potkat lišky obecné, jeleny sika nebo veverky. Velice silné zastoupení zde má lesní ptactvo včetně datla obecného. Na jižním břehu jezera Kuššaro, které se na ostrově také nalézá, najdete venkovní horká jezírka. U jezera Akan také naleznete horu Iou, kde se tvoří sirné fumaroly – menší plochy bahna, které bublá, tzv. bokke. Pro turisty tohoto ostrova jsou připravena i lázeňská střediska Kajawu a Akan. Zde si můžete i nakoupit suvenýry a artefakty Ainů.
