Kultura a školství – Indie
Kořeny tance, hudby i divadla v Indii sahají hluboko do historie a jsou spojeny vždy s náboženstvím.
Filmové dějiny jsou mnohem kratší, přesto od natočení prvního filmu na počátku 20. století jich v indické továrně na sny Bollywoodu vzniklo zhruba přes 40 tisíc.
Tanec
Odisi - tento tanec je pravděpodobně nejstarší formou tance, která původně vznikla jako chrámové umění. Časem se rozšířila i mimo chrámy a tancoval se i na královských dvorech.
Hudba
Stejně jako tanec, tak i klasická hudba byla prováděna nejdříve v chrámech. Její klasická forma má v dnešní době jen malý počet příznivců. Místní lidé dávají přednost lidové formě hudby, která je hraná při obřadech a oslavách. Během míšení západní a východní hudby, vznikl v Indii nový druh hudby, kterou preferuje většina místních lidí. Tento nový druh hudby se prostřednictvím filmů dostává i do nejzapadlejších oblastí Indie.
Divadlo
Mezi nejstarší formu divadla patří sanskrtské divadlo. To se stejně jako tanec a hudba dělilo na představení pro pobavení lidu a na představení pro bohy. V dnešní době uvidíte v Indii tzv. lidové divadlo, které čerpá své náměty z védských eposů. Ale velice často jsou náměty, které poukazují i na aktuální stav politických a společenských problémů.
Filmy
Filmy se v Indii dělí na Bollywood a na umělecké filmy. Místní filmový průmysl vznikl v roce 1897. To byl v Kalkatě promítnutý první film „Panorama of Calcutta/“ První celovečerní film vznikl v roce 1913, a od té doby se v Indii natočilo více než 40 tisíc celovečerních filmů. Indický filmový průmysl má celosvětovou nálepku, že je největší na světě. Klasický místní film znamená pro Evropana vždy kulturní šok. Film trvá zhruba tři hodiny a prolíná se v něm opravdu všechno. Romantika, tanec, písně, únosy, vraždy, automobilové honičky a vyhraněně kladní a záporní hrdinové. Tyto filmy nemají žádný děj a jsou to jen smíchané slátaniny iluze a představ, které se vám v normálním životě ani nemohou stát.
V indických filmech, které jsou tvořeny pro místní lidi, neuvidíte žádnou erotickou scénu. Vrcholem erotiky je nanejvýš hrdinka, která se svíjí při hudbě v dešti a promočené oblečení – sárí ji obepíná tělo. Umělecké filmy zase zobrazují indickou realitu a jsou skutečným obrazem ze života Indů. Tyto filmy získávají i ceny na mezinárodních filmových festivalech, ale mezi místními lidmi nejsou oblíbené ani moc navštěvované.
Školství v Indii
Podle indické ústavy je vzdělání povinné a bezplatné. Do škol jsou ale zapsány jen asi dvě třetiny dětí, a mnohé z nich však školu ani nenavštěvují. Zvláště na venkově školu neukončí ani polovina ze zapsaných studentů. I když se indická vláda snaží děti dostat do škol, tak se jí to nedaří a v zemi je stále vysoké procento negramotnosti a to hlavně u žen. Musíme ale podotknout, že většina obyvatel v Indii mluví velice dobře anglicky.
